Autor: Yaroslav Lissovolík, zakladatel "BRICS+ Analytics" a člen Ruské rady pro mezinárodní záležitosti (RIAC).

Čínská iniciativa Pásma a Stezky (BRI) je snad nejdůležitější z globálních iniciativ Číny, která od svého založení přináší větší propojení a růst napříč rozvojovým světem. Partnerství, která Čína uzavřela po celém světě prostřednictvím BRI, vyvolala konkurenční tlaky v západním světě, který se snažil přijít s věrohodnou reakcí. V současné době však BRI nadále vede v oblasti "konektivity" a má potenciál sloužit jako základ pro nové formáty a způsoby světové hospodářské spolupráce.

Jak správně uvedla bílá kniha s názvem "Iniciativa Pásma a Stezky: klíčový pilíř globálního společenství sdílené budoucnosti": "Finanční integrace je důležitým pilířem spolupráce BRI. Zúčastněné země a příslušné instituce realizovaly mnoho forem finanční spolupráce, vytvořily nové modely, rozšířily kanály, diverzifikovaly zúčastněné strany a zlepšily mechanismy investic a financování."

Zpětný pohled na výsledky minulého desetiletí odhaluje řadu důležitých úspěchů v řadě klíčových oblastí, včetně dopravní konektivity a finanční spolupráce. V průběhu tohoto desetiletí BRI vytvořila investice v objemu téměř jeden bilion amerických dolarů a více než 3 000 projektů napříč globální ekonomikou.

Ve finanční sféře bylo toto rozšíření globálního dosahu BRI doprovázeno rozšířením projektového portfolia nových rozvojových institucí, jako je Asijská investiční banka pro infrastrukturu (AIIB). Podle bílé knihy do konce června roku 2023 "počet členů AIIB dosáhl 106 a banka schválila 227 projektů s celkovou investicí 43,6 miliard dolarů".

Kromě těchto kvantitativních údajů existuje i kvalitativní aspekt většího rozsahu poskytovaného BRI pro využití čínského jüanu při financování projektů konektivity. Používání čínské měny již bylo aktivně využíváno na různých tratích vývoje BRI, což slouží k podpoře internacionalizace čínské měny a jejího využití v přeshraničních transakcích.

Projekty BRI financované čínskou měnou sehrály klíčovou roli při posílení mezinárodní významnosti čínské měny a zvýšení jejího podílu na financování rozvojových projektů. Podíl jüanu na financování obchodu se podle statistik SWIFT v období od prosince roku 2020 do prosince roku 2022 téměř zdvojnásobil – ze 2 procent na 3,9 procent.

Na základě širšího využívání jüanu při transakcích souvisejících s BRI a při platbách zahraničního obchodu dochází také k širšímu využívání čínské měny jako rezervní měny. Zejména od konce roku 2022 představoval jüan 5,37 procent mezinárodních rezerv Brazílie, což z něj dělalo druhou největší rezervní měnu latinskoamerického partnera BRICS.

Argentina navíc v srpnu roku 2023 prohlásila, že použije jüan ke splacení části své platby Mezinárodnímu měnovému fondu. Vstup čínské měny by pak mohl poskytnout větší prostor pro využití dalších národních měn při financování rozvojových projektů jak v kontextu BRI, tak i dalších projektů propojení napříč globálním jihem.

Kromě toho Čína podepsala dvoustranné smlouvy o swapu měn s dvaceti partnerskými zeměmi a v sedmnácti partnerských zemích zavedla dohody o clearingu Renminbi (RMB). Počet účastníků, objem podnikání a vliv přeshraničního platebního systému RMB se postupně zvyšoval, což účinně usnadnilo obchod a investice.

Vzhledem k výsledkům, které BRI již ve světové ekonomice dosáhla, má potenciál zavést nové paradigma mezinárodní ekonomické diplomacie, které je založeno na kooperativních platformách zaměřených na konektivitu.

Vládnoucí paradigma mezinárodní ekonomické diplomacie v předchozích desetiletích bylo založeno na dohodách o volném obchodu, které často upřednostňovaly konkurenceschopnější a vyspělejší ekonomiky. Partnerství založená na investiční spolupráci v oblasti konektivity otevírají možnosti "win-win" výsledků prostřednictvím vytváření nových platforem mezi regionálními rozvojovými bankami a regionálními finančními dohodami s cílem budovat společná portfolia prioritních projektů pro rozvojové ekonomiky.

Zkušenosti s finanční integrací BRI ukazují, že v oblasti hospodářské spolupráce musí každá ekonomika přemýšlet o sobě nejen jako o masové továrně, která chrlí vývoz a dováží vše, co je potřeba z vnějšího světa. Musí také existovat vize a strategie toho, jak ekonomika plní roli mostu ve svém regionu, kontinentu a širší globální ekonomice. Sloužit jako most prostřednictvím projektů propojení ve světové ekonomice musí být součástí strategie vnějších hospodářských partnerů každého hospodářství.

V tomto ohledu existuje další důležitý transformační aspekt BRI pro globální ekonomiku – změna myšlení, kterou konektivita zavádí do rozhodování ekonomických subjektů. Na rozdíl od modelu "racionálních jedinců" usilujících o maximalizaci zisku ve standardních modelech neoklasické ekonomie se konektivita více zaměřuje na "win-win" výsledky. Toto "myšlení na konektivitu", zdůrazněné finanční integrací, ať už na mikroúrovni investičních projektů nebo na makroekonomické úrovni mezinárodní hospodářské spolupráce, je v mnoha ohledech blíže empatii a ekonomické udržitelnosti, které jsou jádrem transformace globálního ekonomického konstruktu, kterého se mezinárodní společenství snaží dosáhnout. （Kl）