Informační kancelář Státní rady Čínské lidové republiky zveřejnila 26. září 2023 obsáhlý dokument na toto téma, který má několik částí: Úvod. I. Lidstvo na rozcestí II. Odpověď na volání doby a plán pro budoucnost III. Hluboké kořeny v historii a kulturních tradicích IV. Směr a cesta V. Akce a přínos Číny a Závěr. Doporučuji všem se zájmem o fórum seznámit se s textem: https://www.fmprc.gov.cn/eng/zxxx_662805/202309/t20230926_11150122.html
Připomínám, že prezident Si Ťin-pching poprvé přednesl vizi globálního společenství sdílené budoucnosti v projevu na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů (MGIMO) v roce 2013. Vizi zhmotnil pětibodovým návrhem, který přednesl během 70. zasedání Valného shromáždění OSN v roce 2015: 1) Měli bychom budovat partnerství, v nichž se země k sobě budou chovat jako k sobě rovným, zapojit se do rozsáhlých konzultací a posílit vzájemné porozumění. 2) Měli bychom vytvořit bezpečnostní prostředí, které se vyznačuje spravedlností, spravedlností, společným úsilím a společnými zájmy. 3) Měli bychom podporovat otevřený, inovativní a inkluzivní rozvoj, který bude přínosem pro všechny. 4) Měli bychom zintenzivnit mezi-civilizační výměny, abychom podpořili harmonii, inkluzivitu a respekt k odlišnostem. 5) Měli bychom vybudovat ekosystém, který bude klást matku přírodu a zelený rozvoj na první místo.
Dále navrhl pět cílů pro svět ve svém projevu v Úřadu OSN v Ženevě v roce 2017: 1) Měli bychom vybudovat svět trvalého míru prostřednictvím dialogu a konzultací. 2) Společným úsilím bychom měli vybudovat svět společné bezpečnosti pro všechny. 3) Měli bychom vybudovat svět společné prosperity prostřednictvím oboustranně výhodné spolupráce. 4) Měli bychom budovat otevřený a inkluzivní svět prostřednictvím výměn a vzájemného učení. 5) Měli bychom učinit náš svět čistým a krásným tím, že budeme usilovat o zelený a nízkouhlíkový rozvoj.
Pochopit vizi a význam dvojsloví - sdílená budoucnost - požaduje uvědomit si, že ve vesmíru je jen jedna Země, společný domov lidstva. Bohužel, tato planeta, kterou často nazývám kosmickou lodí letící ve vesmíru velkou rychlostí, kterou nemůže konstruovat, řídit a ani udržovat nevzdělaný člověk, na které závisí náš život, čelí obrovským a bezprecedentním krizím, známým i neznámým, předvídatelným i nepředvídatelným, a nepředstavitelným člověku bez vzdělání. Otázka, zda je lidská civilizace dokáže přežít, se stala existenciální otázkou, kterou nelze nechat bez odpovědi. Stále více lidí si uvědomuje, že spíše než hromadění materiálního bohatství je nejnaléhavějším úkolem najít vůdčí maják pro udržitelný rozvoj lidské civilizace, protože nám všem záleží na naší budoucnosti.
Protože není možné mírovým způsobem změnit současný systém, dochází k násilí, vojenským konfliktům a konjuktuře zrady sama sebe, vlastních hodnot, rodin a státu. Podporovat současný systém, nebo ho ignorovat odchodem do privátní sféry, nebo se snažit o revoluci, vede k poznání: marnost nad marnost. Jediným reálným řešení se nabízí budovat nové malé paralelní systémy, které mohou přežít v ruinách bořícího se starého systému a světa. Podobně jako to zobrazuje společný oběd rodiny v Gaze vedle již před roky neopravitelně zničeném domu. Nebo ve větším měřítku BRICS, ŠOS a v neposlední řade i Pás a stezka.
Vize o globálním společenství sdílené budoucnosti proto odpovídá na otázku položenou absolutní většinou obyvatel planety, historií a dobou, kterou lze následně formulovat: Kam lidstvo směřuje, když svět tápe při hledání řešení tolika krizí najednou? Vize o globálním společenství sdílené budoucnosti představuje příspěvek Číny ke globálnímu úsilí o ochranu našeho společného domova a vytvoření lepší budoucnosti prosperity pro všechny. Bohužel západní společenství, založené na konzumu a zábavě a s nimi kvetoucí kognitivní a digitální, na dluhu založený kapitalismus žádnou alternativu k čínské vizi nenabízejí.
Vize globálního společenství se sdílenou budoucností, umožňuje národům, zemím a všem jednotlivcům uvědomit si, že naše osudy jsou vzájemně propojeny, že musíme, protože můžeme stát při sobě v nepřízni osudu i v dobrém i zlém, a že všichni si v podstatě přejí žít v harmonii na této planetě, kterou nazýváme domovem. Vize globálního společenství sdílené budoucnosti má proto logicky v sobě a na paměti blaho lidstva, osud každé lidské bytosti. Proto vize je založena jak na pozorování současnosti a na vizionářském plánování budoucnosti.
Protože kapitalismu založený na expanzi zákonitě nemůže vizionářsky plánovat budoucnost pro všechny, došlo v uplynulém desetiletí k neustálému pokroku v realizaci čínské vize. Od dvoustranných po mnohostranné a od regionálních po globální rozměry bylo dosaženo průlomových výsledků na všech hlavních frontách. Iniciativa Pás a stezka, Globální rozvojová iniciativa, Globální bezpečnostní iniciativa a Globální civilizační iniciativa zapustily kořeny a přinesly ovoce: prosperitu, relativní stabilitu a vytvořily podmínky pro podstatné výhody pro lidi. Přinesly i odpor, podezření a politickou sabotáž. Čínská vize je na západě konfrontována s hegemonickým myšlením zemí, které usilují o nadvládu, a kritizována trpaslíky bez vize, ideologie a s upadající kvalitou vzdělání, kterým je například Česká republika. Proto je velmi důležité podporovat solidaritu, spolupráci mezi zeměmi a zkvalitnit znalosti historie Číny.
Čínská vláda proto zveřejnila předem zmíněný a obsáhlý dokument, aby představila teoretický základ, praxi a rozvoj globálního společenství sdílené budoucnosti.
Připomínám několik skutečností z mnoha dalších, které tvoří základ čínské vize: 1) Lidstvo je na rozcestí. Žijeme v době příslibů, slibů a výzev. Na další křižovatce dějin si musíme vybrat mezi jednotou a rozdělením, mezi otevřením a uzavřením, mezi spoluprací a konfrontací. 2) Vzájemná závislost je převládajícím trendem v celé historii. Ve své historii lidstvo pokročilo od primitivní společnosti k zemědělské revoluci, průmyslové revoluci a nyní k informační revoluci. I když tento proces zaznamenal strmý nárůst produktivity, jedna základní skutečnost zůstala nezměněna: Země je naším jediným domovem. 3) V průběhu dějin byly mír a rozvoj prvořadými aspiracemi lidstva. Poté, co lidé po celém světě zažili pustošení válek a konfliktů, vytvořilo se hlubší povědomí vážit si míru, rozšiřovat spolupráci a usilovat o společný rozvoj. Myšlenka, že všichni jsme jedna lidská rodina, nabírá na síle, nehledě na rostoucí nebezpečí velkého vojenského konfliktu mezi Západem, Ruskem a Čínou. 4) Globalizace, která zlepšila alokaci výrobních faktorů po celém světě, včetně kapitálu, informací, technologií, pracovních sil a managementu nebyla včas nahrazena novým modelem. Proto se nachází v procesu de-globalizace. 5) S tím, jak informační technologie postupují každým dnem kupředu, zejména v oblasti internetu, velkých dat, kvantových počítačů a umělé inteligence, lidské výměny se staly hlubšími, širšími a rozsáhlejšími než kdykoli předtím a země jsou propojenější a vzájemně závislejší, než kdykoli v minulosti. Žijeme v integrovaném světě. Kdo ignoruje tuto skutečnost, vyřazuje se sám z budoucnosti, která nedovolí nikomu myslet si dál, že lze současně tancovat na dvou svatbách.
Globální výzvy vyžadují globální reakci. Svět prochází změnami v měřítku, jaké jsme za posledních sto let neviděli. Různé staré, nové a složité problémy se vzájemně sbližují a kombinují. Pro lidskou společnost to představuje bezprecedentní výzvy. Nestabilita, nejistota a nepředvídatelnost se staly normou. Mírový deficit roste, hrozby pro světový mír se hromadí, na euroasijský kontinent se vrátila válka. Damoklův meč, který visí nad lidstvem, zůstává. Světu hrozí dokonce velká válka v době, kdy index lidského rozvoje poprvé za 30 let poklesl. Počet chudých obyvatel světa se zvýšil o více než 100 milionů a téměř 800 milionů lidí žije v hladu.
Bezpečnostní deficit je do očí bijící. Na vzestupu jsou netradiční bezpečnostní výzvy, včetně terorismu, kybernetických útoků, nadnárodní trestné činnosti a biologických hrozeb. Deficit správy věcí veřejných je závažnější. Svět čelí několika krizím vládnutí. Energetická krize, potravinová krize a dluhová krize, abych jmenoval některé, se zintenzivňují. Digitální propast se stále zvětšuje a chybí kvalitní správa umělé inteligence. Tváří v tvář globálním krizím a deficitům je více než 190 zemí světa na jedné velké lodi. Je nezbytné si uvědomit, že pouze velké lodě mohou odolat silnému větru a tříštícím se vlnám. Žádná země, ať je jakkoli silná, nedokáže všechno sama. Důkazy, kterých je bezpočet, není potřeba uvádět. Proto je nutná spolupráce, ne konfrontace a vyhrožování. Pouze tehdy, když sladíme individuální zájmy se zájmy všech a když skutečně vybudujeme globální komunitu sdílených zájmů, můžeme přežít.
Přitom platí, že po staru se žít nedá a nebude, a že nová doba si žádá nové nápady. Dnes svět prochází rychlými změnami téměř každý den. Lidstvo urgentně potřebuje nové myšlenky, které generují pozitivní vývoj a jsou v souladu s pozitivními historickými trendy. Neexistuje žádný zákon (přírody), který by nařizoval, že nastupující mocnost bude nevyhnutelně usilovat o hegemonii. Tento předpoklad představuje typické hegemonické myšlení a je založen na vzpomínkách na katastrofické války mezi hegemonickými mocnostmi v minulosti. Čína se nikdy nesmířila s představou, že jakmile se země stane dostatečně silnou, bude usilovat o hegemonii. Čína chápe ponaučení z dějin: hegemonie předchází úpadku. Zákon džungle a přístup vítěz bere vše, nevede ku prospěchu všech. Proto Čína je odhodlána spolupracovat s ostatními zeměmi na základě pěti principů mírového soužití. Jedná se o téma, které si zaslouží vlastní pojednání a příspěvek.
Měli bychom zintenzivnit mezi-civilizační výměny, abychom podpořili harmonii, inkluzivitu a respekt k odlišnostem. Na světě totiž existuje více než 200 zemí a regionů, více než 2 500 etnických skupin a obrovské množství náboženství. Taková kulturní rozmanitost je to, co dělá svět zajímavým a bohatým. Není to globální kultura, ale rozmanitost, co plodí výměny. A výměny vedou k integraci a integrace přináší pokrok. Svět si může udržet naději na prosperitu pouze tehdy, bude-li podporovat rovnost, vzájemné učení, dialog a inkluzivitu civilizací a bude-li usilovat o vzájemný respekt, sdílení zkušeností a soužití při zachování rozmanitosti.
Připomínám, že kamenná zeď u vchodu do sídla UNESCO nese nápis s jediným vzkazem: Protože války začínají v myslích lidí, je to v myslích lidí, že obrana míru musí být vybudována. Znamená to změnit absolutní bezpečnost pro jednoho na společnou bezpečnost pro všechny, protože na světě neexistuje místo, které by se těšilo absolutní bezpečnosti, a země nemůže stavět svou bezpečnost na nepokojích ostatních. Jediné řešení spočívá v kooperativní a společné bezpečnosti. Ne však pod vedením NATO. Přičemž je normální, že v jednotlivých zemích existují rozdíly, které by měly být řádně řešeny prostřednictvím dialogu a konzultací.
Vést dialog ale znamená, vědět o tom nejlepším z tradiční čínské kultury. Harmonie je základním konceptem čínské kultury. Primát harmonie a harmonie v rámci rozmanitosti a solidarity zahrnuje kulturní rozmanitost a možnost globální harmonie. Číňané věří, že všechny národy společně jsou jedním společenstvím, prosazují princip bratrství mezi všemi lidmi a mír pro všechny a řídí se zásadou mezistátních vztahů: silní nešikanují slabé a bohatí neurážejí chudé.
Číňané jednají na základě přesvědčení, že lidé jsou součástí přírody, a řídí se starým příslovím: Rybař vlascem, ale ne sítí. Ctí zákony vesmíru, milují přírodu a usilují o harmonii mezi lidstvem a přírodou. O tom se píše i ve zprávě pro 20. národní sjezd KS Číny. V roce 2022 KS Číny načrtla plán na omlazení čínského národa tím, že bude průkopníkem jedinečně čínské cesty k modernizaci. Poukázala na to, že snaha o vybudování globálního společenství sdílené budoucnosti je jedním z vnitřních požadavků čínské modernizace. Tím potvrzuje úzké pouto mezi budoucností Číny a budoucností celého lidstva. Proč tak formuluji?
Protože všechny civilizace po celém světě mají prvky konceptu globálního společenství sdílené budoucnosti. Například, starořečtí filozofové prováděli primární výzkum tohoto konceptu založeného na městských státech. Proč? Protože věřili, že lidstvo jako jedna komunita by mělo jednat ve shodě, aby sledovalo společné zájmy, a proto musí žít v harmonii. Staroindická literatura zaznamenává motto Pod nebem – jedna rodina. Africká filozofie Ubuntu tvrdí, že já jsem, protože my jsme. Nebudu pokračovat, ale pokusím se o závěr.
Koncept globálního společenství sdílené budoucnosti odráží společné zájmy všech civilizací – mír, rozvoj, jednotu, soužití a oboustranně výhodnou spolupráci. Jedno ruské přísloví říká: Společně můžeme přečkat bouři. Švýcarsko-německý spisovatel Hermann Hesse navrhoval: Neslužte válce a ničení, ale míru a usmíření. Německé přísloví zní: Úsilí jednotlivce je přidání; Úsilí týmu je násobení. Africké přísloví praví: Jeden jediný sloup nestačí na stavbu domu. Arabské přísloví říká: Chceš-li jít rychle, choď sám; Chceš-li jít daleko, kráčej společně. Mexický básník Alfonso Reyes napsal: Jediný způsob, jak být ziskově národní, je být velkoryse univerzální. Indonéské přísloví praví: Cukrová třtina a citronová tráva rostou v hustých trsech. Mongolské přísloví říká: Sousedé jsou v srdci spojeni a sdílejí společný osud. Všechny uvedené narativy manifestují hlubokou kulturní a intelektuální podstatu světa. Ta je podstatou čínské vize. Rád bych napsal něco o evropské nebo oficiální EU vizi. Bohužel, není žádná k dispozici.
Jan Campbell