ILUSTRAČNÍ FOTO – ČTK/XINHUA/Li Ziheng

Pravděpodobně každý slyšel ještě ve školních lavicích o starodávné Hedvábné stezce a jejím obrovském přínosu k celosvětovému rozvoji. Možná už o něco méně lidí slyšelo o iniciativě Pásmo a stezka, která na ní navazuje a určitě ještě mnohem méně lidí slyšelo o jejích úspěších. Tedy alespoň v našich končinách. V jiných částech světa totiž lidé výhody plynoucí ze spolupráce v rámci Pásma a stezky pociťují přímo.

Minulý týden proběhlo v čínském Pekingu třetí zasedání Fóra pro mezinárodní spolupráci Pásma a stezky. Letošním tématem byla právě vysoce kvalitní spolupráce v rámci tohoto projektu: »Společně pro společný rozvoj a prosperitu«.

O významu akce hovoří i jenom to, že se jí zúčastnili zástupci z více než 140 zemí – a světových lídrů zde bylo požehnaně. Jenom pro příklad: prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev, prezident Indonésie Joko Widodo, argentinsk prezident Alberto Fernández, předseda etiopské vlády Ahmed Ali, generální tajemník OSN Antonio Guterres, maďarský premiér Viktor Orbán, chilský prezident Gabriel Boric, prezident Uzbekistánu Šavkat Mirzijojev, srbský prezident Alexandar Vučić, předseda vlády Papuy-Nové Guineje James Marape, mongolský prezident Uchnaagijn Chürelsüch, předseda thajské vlády Srettha Thavisin, vietnamský prezident Vo Van Thuong, předseda kambodžské vlády Hun Manet, předseda Lidové rady Turkmenistánu Gurbanguly Berdimuhamedow, předseda pákistánské vlády Anwaar-ul-Haq Kakar, šejk Saúd bin Sakr Al Kasímí, člen Nejvyšší federální rady SAE a vládce emirátu SAE, předseda egyptské vlády Mustafa Madbúlí, předseda vlády Mosambiku Adriano Maleiane, laoský prezident Thongloun Sisoulith, srílanský prezident Ranil Wickremesinghe, viceprezident Nigérie Kashim Shettima a…

…ruský prezident Vladimir Putin, který tak poprvé od vyostření konfliktu na Ukrajině vycestoval do zahraničí. A to právě do Pekingu. Ale o tom dále. Co tedy v kostce říct o oné nové Hedvábné stezce?

Pásmo a stezka v kostce

REPRO FOTO – CRI

·         Iniciativa Pásmo a stezka je globální strategický projekt rozvoje mimo jiné dopravních koridorů spojujících po souši nebo po moři více než 60 zemí Asie, Afriky a Evropy a vytvoření obchodního a hospodářského prostoru za účasti těchto zemí. Koncepci předložil čínský prezident Si Ťin-pching v roce 2013.

·         Iniciativa zahrnuje několik základních projektů. Především se jedná o Hospodářský pás Hedvábné stezky a Námořní Hedvábnou stezku 21. století. Tyto projekty, které Si Ťin-pching navrhl v roce 2013, byly pojmenovány podle starověké Hedvábné stezky, karavanní cesty, která ve 2. století př. n. l. spojovala Čínu a Evropu přes střední Asii. První projekt zahrnuje vytvoření obchodního a hospodářského prostoru podél dopravních koridorů, které po souši spojují Čínu s jihovýchodní, jižní a střední Asií, Ruskem a Evropou. Druhý spojuje pobřežní oblasti Číny s jihovýchodní a jižní Asií, Blízkým východem, východní Afrikou a Evropou a také se zeměmi jižního Pacifiku.

·         V roce 2015 byl přidán projekt Digitální hedvábná stezka, který stimuluje rozvoj digitálního propojení zemí účastnících se této iniciativy: pokládání optických kabelů a mobilních sítí 5G, vytváření datových úložišť, využívání satelitní navigace a rozvoj elektronického obchodu.

·         V roce 2018 Čína zahájila projekt Polární hedvábná stezka, který zahrnuje koordinaci rozvojových strategií s arktickými státy s cílem usnadnit vytvoření námořního hospodářského koridoru mezi Čínou a Evropou přes Severní ledový oceán.

·         Odhadovaná doba realizace těchto projektů iniciativy Pásmo a stezka je 30 let. Projekty jsou financovány čínskými bankami a fondy, včetně Čínské rozvojové banky a Čínské exportní a importní banky a Fondu Hedvábné stezky vytvořeného v roce 2014, a také řadou mezinárodních finančních institucí, včetně Asijské rozvojové banky a Asijské banky pro investice do infrastruktury.

·         Čína buduje interakci se svými partnery na bilaterální bázi. Ještě před začátkem fóra uzavřela čínská strana v rámci této iniciativy dohody se 150 zeměmi a 30 mezinárodními organizacemi. Projekty iniciativy se realizují v zemích Eurasie, Afriky, Latinské Ameriky a západní Evropy, což zahrnuje dvě třetiny všech zemí a více než 60 % světové populace.

Čtěte také: Čína za 10 let existence projektu Pásmo a stezka ukázala, že skutečně došlo ke změně světového obchodu

·         Podle čínské vlády dosáhl za období 2013 až 2022 obchodní obrat mezi Čínou a zeměmi zapojenými do iniciativy Pásmo a stezka 19,1 bilionu dolarů (cca 444 bilionů korun) při průměrném ročním růstu o 6,4 %. Celkový objem investic přesáhl 380 miliard dolarů (téměř devět bilionů korun), včetně přímých investic Číny do zúčastněných zemí ve výši více než 240 miliard dolarů (5,5 bilionu korun). Jen v první polovině roku 2023 vzrostl obchodní obrat mezi Čínou a zeměmi Pásma a stezky meziročně o 9,8 %. Podíl tohoto ukazatele na obratu zahraničního obchodu Číny dosáhl 34,3 %. V rámci iniciativy Pásmo a stezka již bylo realizováno více než 3000 projektů s objemem investic téměř jeden bilion USD (přes 23 bilionů korun).

Fórum

Samotné třetí fórum proběhlo na nejvyšší možné úrovni a překročilo podle účastníků veškerá očekávání. Bylo zde nastíněno neuvěřitelné množství nových projektů a vydána bezpočetná memoranda v oblasti obchodu, přeshraniční spolupráce, bezpečnosti, dopravy, vědy a celkového rozvoje. Iniciativa Pásmo a stezka totiž zasahuje do všech odvětví. Jak například pomáhá v oblasti vědy, se můžete přesvědčit ZDE.

Hlavní cíle iniciativy pro příští období pak shrnul ve svém závěrečném prohlášení prezident Si Ťin-pching.

Stejně ale světová média nejvíce zaujala účast ruského prezidenta a hmatatelné ekonomické výsledky iniciativy tak byly v západních médiích takzvaně upozaděny.

Ruská účast a západní hysterie

Rusko se na iniciativě přímo nepodílí, ale podporuje ji. V roce 2015 podepsaly Ruská federace a Čínská lidová republika dohodu o propojení Ekonomického pásu Hedvábné stezky a Eurasijské hospodářské unie, integračního ekonomického sdružení, jehož členy jsou Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Rusko.

Ruská ekonomika se přitom v současné době s tou čínskou stále více potkává a Putinova účast tak měla logické důvody. Podle čínské Generální celní správy se obchodní obrat mezi oběma zeměmi v roce 2022 zvýšil o 29,3 % oproti předchozímu roku a dosáhl hodnoty 190,27 miliardy dolarů (4,5 bilionu korun), což je rekordní hodnota pro obě země za celé období spolupráce. Dovoz z Ruska do Číny se v roce 2023 zvýšil o 43,4 % na 114,15 miliardy USD (2,5 bilionu korun), zatímco vývoz z Číny do Ruska vzrostl o 12,8 % na 76,12 miliardy USD (1,7 bilionu korun). Rusko se na celkovém obratu zahraničního obchodu Číny podílelo třemi procenty. Podle Číny se v období leden – září 2023 bilaterální obchodní obrat zvýšil o 29,5 % na celkových 176,4 mld. dolarů (čtyři biliony korun).

Rusko do Číny vyváží především energetické zdroje, kovy, dřevo, zemědělské produkty a mořské plody. Čína zase dováží osobní a nákladní automobily, spotřební elektroniku, bagry, mikroprocesorové jednotky, oděvy, obuv a spotřební zboží.

Podívejme se každopádně, jak je tato událost vnímána celosvětově. Ono to mluví za vše – Putinova účast je totiž vnímána především na politické úrovni:

Čína (Global Times): »Nejdůležitějším významem Putinovy návštěvy Číny je demonstrace vysoké úrovně strategické koordinace mezi oběma zeměmi.«

USA (CNN): »Fórum Pásmo s stezka zdůraznilo prohlubující se politickou důvěru mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který byl čestným hostem setkání, seděl vedle čínského vůdce a na zahajovacím ceremoniálu promluvil hned po něm.«

Velká Británie (BBC Broadcasting Corporation): »Návštěva Vladimira Putina se uskutečnila uprostřed obav, že Čína a Rusko vytvoří vlastní blok, který bude protiváhou Západu. Obě země veřejně odsoudily ‚globální hegemonii‘ vedenou USA a vyzvaly k vytvoření ‚multipolárního světa‘.«

Francie (Le Figaro): »V Pekingu se Si Ťin-pching a Vladimir Putin semkli v řadách proti Západu. Představitelé Číny a Ruska demonstrovali sílu svého partnerství, které nabízejí Jihu jako alternativu. Oba lídři demonstrovali svou odlišnost od Západu, aby si získali sympatie zbytku rozvojového světa. Na čínském pojetí rozvoje je zajímavé, že nikdo nikomu nic nevnucuje.«

Německo (Handelsblatt): »Strategie Západu izolovat ruského prezidenta na mezinárodní úrovni a donutit ho k odchodu nebo alespoň k jednacímu stolu selhala.«

Japonsko – (Japonská veřejnoprávní televize): »Zdá se, že prezident Putin měl příležitost posílit svůj konfrontační postoj vůči USA, které nadále podporují Ukrajinu, tím, že demonstroval svou přítomnost na mezinárodní scéně a potvrdil posílení spolupráce s Čínou.«

Egypt (Asharq Al-Awsat): »Představitelé Číny a Ruska se deset let po vyhlášení přátelství znovu sešli v Pekingu a snažili se prohloubit ‚neomezené‘ partnerství mezi svými zeměmi. Návštěva ruského prezidenta potvrzuje jejich společnou vizi nového světového řádu, kterému již nebudou dominovat Spojené státy a jejich spojenci.«

SAE (Al Khaleej): »Setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na okraj třetího fóra iniciativy Pásmo a stezka v Pekingu bylo dalším krokem ve sbližování obou lídrů. Ostré otázky, o nichž Vladimir Putin a Si Ťin-pching tři hodiny diskutovali, poukazují na společné odhodlání vytvořit mezi oběma zeměmi spojenectví, které by bylo protiváhou západnímu světu, zejména Spojeným státům… Zatímco spojenectví reprezentované Ruskem a Čínou je v procesu utváření své vize a usiluje o její postupné rozšiřování, protistrana reprezentovaná Západem v čele se Spojenými státy trpí hlubokou civilizační a morální krizí.«

Jihoafrická republika (Rozhlasová stanice SABC): »Ruský prezident Vladimir Putin si zajistil podporu Číny v otázkách bezpečnosti a rozvoje. Představitelé Ruské federace a Čínské lidové republiky během svého setkání jednali o spolupráci ve strategických oblastech důležitých pro obě země. Vše nasvědčuje tomu, že Peking bude i nadále posilovat spolupráci s Moskvou, a to i ve formátu BRICS.«

Otevřeno pro všechny

Dveře jsou přitom otevřené pro všechny, jak připomněl na fóru čínský ministr zahraničí Wang I., čínská iniciativa Pásmo a stezka je otevřenou platformou, což znamená, že se k ní může připojit každá strana, řekl ministr. »Vítáme všechny strany, aby se k ní kdykoli připojily, a zároveň doufáme, že integrační iniciativy ostatních zemí budou také otevřené a nebudou prosazovány úzkou skupinou. Čína je připravena připojit se ke všem propojovacím iniciativám, společně diskutovat a realizovat spolupráci prospěšnou pro rozvojové země,« uvedl.

Čtěte také: Končí století vlády USA a začíná století euroasijské

EU našlapuje po stezce opatrně

Iniciativa Pásmo a stezka je první projekt, který ke globalizaci přistupuje s požadavkem na rovnost a svobodný rozvoj všech účastníků a právě proto je s podivem, že zrovna Evropská unie, která se tolik ohání svobodou (nejen) trhu, k ní nemá příliš kladný vztah.

Byly zde sice první vlaštovky. K iniciativě se připojila Itálie, což pro ni, jako pro zemi, přes níž proudila původní Hedvábná stezka, dávalo smysl. Po nástupu nového kabinetu Georgie Meloniové ale je od spolupráce postupně upouštěno, přičemž zlí jazykové hovoří o tom, že je tomu na základě nátlaku Francie a Německa, a Itálie na oplátku může bez výraznější kritiky praktikovat »protiimigrační politiku«.

V jednu chvíli se zdálo, že do iniciativy se zapojí i samotné Německo, jeho obchod s Čínou je totiž provázán na velmi vysoké úrovni. Nebýt toho, byl by kolaps jeho ekonomiky po odstřižení se od levných ruských energií mnohem výraznější. Zatím se zdá, že takzvaná ideologie (či politika »navržená« ze zámoří) v tomto případě svádí rovný boj s ekonomickou realitou. Dokonce i vicekancléř Robert Habeck připustil, že německá ekonomika byla založena na levném ruském plynu a nyní bez spolupráce s Čínou nemá šanci.

Postoj Evropské unie ale prozatím zůstává vcelku daný. V době konání fóra bylo v Německu vydáno prohlášení, že Čína se snaží navázat přátelské vztahy se západními politiky pouze za účelem shromažďování zpravodajských informací.

Mimochodem do iniciativy se dokonce mohla přímo zapojit i Česká republika, která v tomto duchu podepsala již v roce 2015 memorandum. Jako přirozený logistický uzel v srdci Evropy ležící na starodávných slovanských stezkách spojujících východ a západ jsme k tomu měli předpoklady. Nebylo nám ale přáno. Najednou se vynořili politici, kteří vyvinuli veškeré úsilí pro to, aby se vztahy s Čínou zhoršily natolik, aby zisk z tranzitu zboží byl přesměrován jinam.

Kdo ovšem bez skrupulí výhod z čínské iniciativy v EU využívá, je Maďarsko. Premiér Viktor Orbán se už mnohokrát nechal slyšet, že si nenechá diktovat, co je pro jeho zemi dobré a co ne a podle toho se i chová. Však také na fóru nechyběl a i jeho země zde uzavřela mnohé dohody, například o elektromobilech.

Orbán: Evropa musí posílit vazby s Východem, Západ ztrácí konkurenceschopnost

Naděje pro nezúčastněné?

Jsou pak také země, které jsou vyloučeny z »výhod« společného unijního prostoru, a zdá se, že i jim má iniciativa co nabídnout. Například takové Srbsko díky své poloze nutně s Evropskou unií spolupracovat musí, kvůli svým postojům však čelí ze strany EU ostrakizaci. Pásmo a stezka ale možnost nabízí a srbský prezident se nejspíš právě proto objevil i na fóru. »Věřím, že to, čeho jsme v Číně dosáhli, má historický význam a charakter, který se projeví v následujících letech a desetiletích. Podařilo se nám hodně naučit a také představit Srbsko na mapě světa jako svobodomyslnou, nezávislou a úspěšnou zemi,« napsal na Instagramu srbský prezident Aleksandar Vučić.

V rámci návštěvy srbské delegace podepsali v Pekingu srbský ministr vnitra a zahraničního obchodu Tomislav Momirović a čínský ministr obchodu Wang Wen-tchao dohodu o volném obchodu mezi zeměmi, která se bude týkat 10 412 srbských a 8930 čínských položek. Dále se uvádí, že bylo podepsáno memorandum o výměně a spolupráci v oblasti politiky hospodářského rozvoje, memorandum o společném zlepšení průmyslové a investiční spolupráce a střednědobý akční plán pro společnou realizaci iniciativy Pásmo a stezka mezi srbskou a čínskou vládou.

Tohle EU Srbům nenabídne, ani kdyby se prohlásili za kosovské Albánce…

Alternativy?

Země Evropské unie si jsou přesto vědomy, že jim ujíždí vlak. Již příští týden se má v Bruselu fórum Global Gateway, jehož cílem je vytvořit alternativní program k čínské iniciativě. Fóra na vysoké úrovni se mají zúčastnit »prezidenti nebo premiéři přibližně 20 států«. Svou účast již potvrdili představitelé Bangladéše, Namibie, Moldavska a Senegalu. Hlavním tématem diskuse na fóru by měly být »infrastrukturní a dopravní projekty v rozvojových zemích«. EU hodlá akcí »posílit vazby s účastnickými státy«, neboť jejich význam pro společenství je velký vzhledem k jejich »přístupu ke kritickým surovinám a jejich roli v boji proti nelegální migraci« do Evropy.

Evropská komise uznala, že fórum bude mít menší rozsah a užší zaměření než podobná iniciativa Číny. Akce se bude týkat zejména »zelené energie, vzdělávání a výzkumu, dodávek kritických surovin, rozvoje dopravních koridorů, lékařské výroby a digitální infrastruktury«.

Jak poznamenávají zdroje agentury Bloomberg z vedení společenství, očekává se, že EU podepíše se zmíněnými zeměmi dvě memoranda, která umožní »snazší přístup ke kritickým surovinám«, zatímco »blok se pokusí najít alternativní dodavatele«.

Víc ale podle expertů očekávat nelze a žádný projekt, na němž by mohlo rovnocenně a vzájemně výhodně spolupracovat tolik účastníků, neexistuje a v blízké budoucnosti se pravděpodobně neobjeví. Především africké země pak už jsou unaveny pouhými sliby ze strany západních zemí a ve velkém se přiklánějí právě k čínskému projektu, který přináší hmatatelné výsledky. Navíc EU se ani netají tím, že jí v první řadě jde především o zajištění levných zdrojů pro své ekonomiky.

Objevují se také zprávy o tom, že iniciativa Partnerství pro globální infrastrukturu a investice (PGII), kterou představily USA, je namířena proti čínské iniciativě Pásmo a stezka. Wang I upozornil, že jde o příklad politizace ekonomických otázek. »Myslím, že tento záměr je dalším příkladem politizace ekonomických otázek. Je krátkozraký i negativní a nedočká se mezinárodního uznání,« uvedl čínský ministr zahraničí.

Rozvoj Západu navzdory…

Ne, fórum skutečně nebylo o Putinovi, i když to tak u nás mohlo vyznít. Bylo o rodícím se multipolárním světě, kde každý bude mít příležitost. Podle expertů budeme moci skutečnou roli iniciativy Pásmo a stezka posoudit až za 20 – 30 let, koneckonců jde o dlouhodobý úkol. Hmatatelné výsledky máme ale již nyní. Země, které byly dříve odstrkovány, nyní těží z nových možností a rozvíjejí se, mnohdy své dřívější zahraniční »partnery« překonávají. Je navíc zřejmé, že iniciativa prokázala, že se může vyvíjet i za nepříznivých podmínek – v podmínkách politické nestability, ekonomických krizí a třeba i takzvané pandemie.

Přitom i Západ se může připojit a spolupracovat na společném rozvoji, jen mu to zatím není po chuti, protože poprvé by nehrál prim a nebylo by všechno po jeho. Tady jde totiž o skutečnou spolupráci, která vznikla jako reakce právě na dlouhodobé chování Západu. Akce holt vyvolává reakci. Přitom se ale nezdá, že iniciativa hledá nepřítele, ona ho nepotřebuje, na rozdíl od různých »iniciativ Západu« nesází na konfrontaci.

Takže ano, je to budoucnost, nebo by alespoň mohla být. Svět se mění a my můžeme s ním. Jenže hlavním problémem je to, že Západ neumí jednat s rozvojovými zeměmi jako rovný s rovným. Pokud se to ale nebude schopen naučit, tak se s přicházejícím novým světem nevyrovná. Skutečný rozvoj se totiž posouvá právě do oněch »rozvojových zemí«.

Tomáš Cinka

PS: O tom, jak vlastně funguje mezinárodní spolupráce v čínském pojetí, tedy i v rámci Pásma a stezky, svědčí například to, že Argentina na fórum přišla požádat Čínu o půjčku ve výši pěti miliard dolarů, Si Ťin-pching však oznámil, že Argentině bude jako gesto důvěry poskytnuto 6,5 miliardy dolarů.