Právě skončilo mezinárodní fórum k 10. výročí trvání Iniciativy pásu a cesty (BRI) přezdívané Nová Hedvábná stezka. Šlo o asi jednu z nejvýznamnějších událostí poslední doby, které se s delším odstupem v historii bude věnovat asi více místa než třeba právě probíhajícímu konfliktu v Gaze, jenž momentálně poutá největší mediální pozornost, zatímco v našich médiích o této konferenci moc zmínek nebylo. Většinou se objevovaly spíše fragmentální útržky. Když se zase tak moc nemluvilo o té spoustě vrcholných státníků, co se sem sjeli, a o rozhovorech, které vedli s čínským prezidentem souběžně s konferencí, jako se spíše ukazovaly krátké štěky, v nichž se objevovaly snímky Viktora Orbána, jak si potřásá rukou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, což někteří naši politici velice sarkasticky komentovali.

Ve skutečnosti se tam toho ale odehrálo tolik, že kvalitní souhrnné zprávy o průběhu se teprve sepisují, neboť chvilku potrvá je vyhotovit. Všechno to má nemalý zejména ekonomický, ale zároveň i geopolitický a diplomatický rozměr. Zřejmě jde o určité rozcestí ve směřování vývoje světové ekonomiky a geopolitiky. A tak nepřekvapuje, že někdejší iniciátor této Nové Hedvábné stezky čínský prezident Xi Jinping zde ve svém projevu v podstatě vytyčil nový, dá se říci směrný plán dalšího rozvoje této iniciativy.

Ten v úvodní promluvě k Fóru pásu a cesty pro mezinárodní spolupráci pro BRI představil osm nových strategických cílů tohoto projektu k dosažení „vysoké kvality“ růstu, jaký má v následujících letech přinést. V jistém smyslu jde o vývoz čínského modelu vysoce kvalitního růstu, který tvoří základ rozvojových záměrů Číny. Jeho podstatou je růst postavený nikoliv jen na extenzivním rozvoji představujícím přírůstky nových infrastruktur a továren, nýbrž v první řadě na růstu produktivity postaveném na inovacích. Tento růst je záměrem Číny vyvážet do světa, včetně rozvojových zemí, aby se i ty mohly zapojovat do takových částí světových dodavatelských řetězců, jaké přináší vyšší přidanou hodnotu, a vytvořilo se tím obecně globální růstové prostředí, jaké je nezbytné, aby mohl pokračovat rychlý růst samotné Číny.

Proto prezident Xi vytyčil následující směrný plán pro BRI:

Logistický koridor napříč Evropou a Asií

Přes celou Eurasii se táhne Eurasijský pevninský most železničních spojení z celého východu Asie zejména z Číny do Evropy, Rusko vybudovalo Severojižní koridor propojující tuto trasu a severní Eurasii se Středním východem, čímž v podstatě rozšířilo BRI a budují se další koridory z Číny přes Střední Asii dále na jih a na západ i s dalšími kapacitami jako letiště aj.

V Evropě se budují návazné logistické kapacity zejména v Polsku, Německu a Maďarsku, kdy Maďarsko se Srbskem ve Spolupráci s Čínou buduje vysokorychlostní železnice na jih Evropy k napojení na přístavy již začleněné do součásti BRI Námořní hedvábné stezky.

Čína s Maďarskem právě podepsala pět dalších dohod o spolupráci

Vznikají zde ale problémy, kvůli konfliktní situaci s Ruskem, v důsledku čehož někteří konspirační teoretici až spřádají povídačky o tom, že zablokování tohoto Eurasijského propojení by mohlo být jedním z hlavních účelů Ukrajinské krize. Čína a Asie by rozhodně uvítala, kdyby EU třeba rozběhla svůj vyhlašovaný projekt Globální brány – tj. obdobu BRI. Z toho by se přirozeně stal doplněk BRI stejně jako z ruského Severojižního koridoru a je Čínou vnímán jako projekt spolupráce, nikoliv konkurence.

„Zóna e-komerce Hedvábné stezky“

Je totiž třeba provést digitalizaci veškerých přeshraničních transakčních procesů, zvláště celního odbavování. To ovšem kromě technologií vyžaduje vytvoření právního smluvního rámce zapojených zemí, takže se budou podepisovat další smlouvy, které hladkou digitalizaci těchto transakcí umožní.

Čínské rozvojové banky slibují dalších 47,8 miliardy $ k financování BRI

Čína za uplynulé desetiletí už do BRI nalila přes 1,1 bilionu $. Toto je tedy zatím slib dalších 5 % navíc.

Snaha o zelený rozvoj

Nová rozvojová banka BRICS (NDB) se má v rámci toho značně soustředit na zelené investice včetně environmentálně přívětivé energetiky.

Závazek k vědeckému rozvoji a umělé inteligenci

Čínské univerzity se právě tak, jako představuje BRI předivo komunikačních propojení, stejně chtějí provázat předivem vztahů spolupráce s ostatními zeměmi zapojenými do BRI, kdy třeba v AI Čína vidí více příležitost než hrozbu.

Více kulturní a mezilidské výměny podél této Hedvábné stezky včetně dohod o turistice

Tato snaha je silně provázána s rozvojem oboustranné čínské turistiky. Ta se momentálně nesmírně rychle rozvíjí s muslimskými zeměmi jak ze Střední Asie, tak ze Středního východu, když v Číně je vlastní 30 milionová muslimská populace prahnoucí po návštěvách jak sousedních kulturně blízkých zemí, tak arabských zemí, kdy je to i opačně, a všichni ti Turko-tatarové a Arabové se teď rádi jezdí dívat do čínských muslimských oblastí, jak je to opravdu s tím Západem vytrubovaným „útlakem“ Ujgurů a dalších jejich souvěrců v Číně i jak se v takových oblastech s nesmírně rychlým hospodářským rozvojem jako je muslimský Xinjiang dá výhodně investovat.

Čistší spolupráce ke zvýšení transparentnosti

V naší zemi, kde se říká, že „každý tunel, co tu byl od Plyšáku postaven, byl zároveň i vytunelován,“ dobře víme, že u všech takových velkých veřejných investičních projektů není zajistit transparentnost snadné a zvláště, když se k tomu musí přistupovat mezinárodně. Proto je tato snaha jistě na místě.

Snaha o zřízení institucí pro Celý pás a cestu včetně sekretariátu

Ač se o BRI obvykle mluví jako o projektu, v reálu funguje poněkud jinak. Jde v podstatě o jakýsi roj vlastně nezávislých projektů v různých koutech světa. Tedy v současnosti je součástí BRI 152 zemí a tam všude probíhá nespočet projektů. Vytváří to složité institucionální prostředí, ve kterém je nesnadné se vyznat, a pro řadu investorů, kteří by měli zájem zapojit se, neprůhledné informační prostředí vytváří určité překážky. Měl by tedy vniknout nějaký projekt konektivity pro ty, kdo se chtějí zapojit a získat potřebné informace, s výměnou informací a s průhledným reportingem, což dalšímu rozvoji jistě pomůže.

Každopádně by tím vším měla atraktivita této iniciativy ještě stoupnout a měla by ji čekat další zlatá dekáda růstu. Že tomu zúčastnění věří, se ukazuje i na skutečnosti, že na tomto Pekingském summitu BRI se sešlo více než 4 000 delegátů ze 130 zemí a jen tady v souběhu s touto konferencí byly podepsány další dohody o odhadované hodnotě 97,2 miliardy $. A zúčastnění státníci se dohadovali na směrech, jak budovat model světové mezinárodní spolupráce, která opět lidstvo přivede ke zlaté éře růstu a prosperity.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG