IMF Photo: VCG

Tento podzim je dobou, kdy v Číně probíhá hojnost takových událostí, jako jsou ekonomická fóra, a tak kromě proběhnuvšího zasedání k desátému výročí Iniciativy pásu a cesty právě proběhlo i ekonomické fórum v Tianjinu. Zde promluvil zástupce Mezinárodního měnového fondu (MMF) pro Čínu Steven Barnett a svět obeznámil, jak je to v roce 2023 s globálním ekonomickým růstem a s podílem Číny na tomto růstu.

A světová situace zdaleka není růžová. Letos se čeká globální růst jen 3 procent HDP. Aby bylo jasno, roste-li HDP o 3 procenta, neznamená to, že by se prosperita světa nějak sice pomalu, ale přeci zlepšovala. Např. v rozvojových zemích s rychlým demografickým růstem to může znamenat i pokles velikosti HDP na hlavu. I v zemích rozvinutých s nevelkým růstem populace růst pod určitou mezí znamená nedostatek investic udržujících budoucí růst a nedostatek prostředků v důchodových fondech aj. Stagnace nebo jen nepatrný růst pod určitou mezí znamená pokles prosperity, neboli můžeme říci, určité zbídačování. Konec konců to vidíme i na vlastní ekonomické situaci u sebe doma, kdy pokles blahobytu domácností je daleko větší než útlum hospodářského růstu.

Tudíž 3 % hospodářského růstu světa v podstatě znamená chudnutí domácností planety. Za pozornost ovšem stojí, že podle Barnetta skoro třetina toho navýšení HDP planety pochází z Číny – tedy přesně 0,9 procenta. MMF čeká, že příští rok ten podíl Číny poklesne na 0,8 procenta. To by třeba mohlo znamenat, že hospodářský růst zbytku světa trochu urychlí, ale evidentně ne moc. MMF odhaduje, že situace s globálním růstem by mohla být tak chmurná, jako byla v 90. letech, kdy světem cloumala Asijská hospodářská krize, a ty tříprocentní růsty by se globální ekonomiky mohly držet až do roku 2028.

Čína měla podle nejnovějších dat z tohoto týdne hospodářský růst za první tři čtvrtletí letošního roku 5,2 procenta. Opakuje se tedy tak trochu situace, jako byla za světové recese v časech pandemie COVID. Tehdy byla Čína jedinou významnou ekonomikou světa, která roku 2020 vykázala hospodářský růst, byť mírný, a pak zafungovala jako lokomotiva růstu a významnou měrou přispěla k opětovnému oživení globální ekonomiky a k obnovení rozvrácených dodavatelských řetězců.

Pro Čínu není snadné takto růst. Konec konců v médiích je spousta úvah Západních analytiků tvrdících, že Čínský růst stojí na chabých základech. Ovšem kromě toho, že někteří to o Číně tvrdí už 40 let a Čína přesto pořád roste, tak skutečnost, že podmínky pro růst jsou nesnadné, ale Čína je i tak na vzestupu, jasně znamená, že čínská ekonomika je velice nadstandardně odolná.

Jednou z podmínek, aby Čína mohla plně využít svého růstového potenciálu, je dostatečný vzestup světové ekonomiky. Čína jako dílna světa je exportní zemí, která ke svému růstu potřebuje růst globální poptávky. To je i hlavní důvod toho, proč jí tolik záleží na růstu zbytku světa. Přichází s rozvojovými strategiemi i pro ostatní země. Spouští rozvojové iniciativy jako Pásmo a cesta čili Nová Hedvábná cesta. Snaží se, aby její zákazníci nepadli do dluhových pastí, protože upřednostňuje jejich růst, který táhne i její růst, před výnosy z dluhů.

Růst, jaký by Čína ve světě potřebovala, se však v tomto světě rozervaném konflikty s navazujícím ekonomickým válčením nekoná. Takže podmínky pro hospodářský vzestup má značně ztížené. Ovšem ukazuje se, že dobře funguje její strategie tzv. Dvojí cirkulace. V té má jít o růst, který se točí (cirkuluje) kolem dvou tahounů poptávky. Prvním je zahraniční poptávka, jež však v současném ekonomicky se belhajícím světě hrozně vázne. Ovšem druhým tahounem, kolem nějž má cirkulovat čínská poptávka, je domácí spotřebitelská poptávka bohatnoucí populace. To je jak pojistka proti nedostatečnému vzestupu exportů, tak východisko z tzv. pasti středních příjmů, když zvyšující se bohatství obyvatelstva přináší naopak ekonomický růst díky domácí spotřebě uspokojované domácím spotřebitelským průmyslem.

A to se v této obtížné situaci ukazuje, že dobře funguje. Během všech prvních tří čtvrtletí letošního roku roste totiž spotřebitelská poptávka po zboží i službách. Navíc přívětivé tržní podmínky, např. nízké úrokové sazby a s tím spojený levný kapitál – v protikladu k vysokým úrokům a drahému kapitálu na Západě, silně podněcují investice táhnoucí ekonomiku nahoru.

Když se Barnetta při jeho projevu vyptávali na čínskou spotřebitelskou poptávku, tak vytáhl zajímavá čísla porovnávající situaci v ekonomicky významných zemích, kdy to komentoval: „Něco, co jsme o čínské spotřebě nepochopili.“ Ukazoval, že čínská spotřeba obyvatelstva ve druhém čtvrtletí 2023 oproti situaci před vypuknutím pandemie v roce 2019 byla vyšší o 14,7 procenta. V USA za tu dobu vyrostla o 9 procent. A v Evropě silně postižené svými sankcemi na Rusko a dalšími problémy se ještě spotřebitelská poptávka nevrátila na stav, jaký byl před pandemií. To, že v letech od vypuknutí pandemie ve většině EU proběhlo určité zbídačení obyvatelstva, konec konců pociťujeme i na své kůži.

Pro Evropu by tedy bylo dost výhodné, kdyby v hledání cest k růstu a prosperitě spojila ruce s Čínou, jak to ostatně některé země jako třeba Maďarsko dělají. Bohužel se ale očekává, že během summitu USA-EU, který se chystá, bude Washington na své evropské spojence tlačit, aby se pod záminkou „omezení rizik“ od ekonomické spolupráce s Čínou pokud možno izolovali a příliš se nezapojovali do iniciativ jako BRI nebo rámec spolupráce Číny se zeměmi Střední a Východní Evropy CEEC, ve kterém zastavila svoji účast i současná česká vláda na rozdíl od všech předchozích vlád České republiky.

V Číně zatím růst táhne rostoucí blahobyt Číňanů. Za první tři čtvrtletí letošního roku dosáhl prodej spotřebního zboží 34,21 bilionu yuanů (4,68 bilionu $), což je oproti loňskému roku nárůst o 6,8 procenta. Takže se spotřebitelská poptávka podílela na čínském ekonomickém růstu 83,2 procenty, takže sama za sebe zvedla růst o 4,4 procenta.

Barnett ve svém projevu na globální ekonomiku pohlížel s optimismem. Tvrdil, že dosud překonávané důsledky pandemie, Rusko-ukrajinský konflikt, obilnou krizi, inflaci a ohromné úrokové sazby dusící ekonomické zotavení světová ekonomika zatím zvládá dobře. Ale do roku 2028 větší globální růst než 3 procenta jako teď nečeká. To by tedy znamenalo v podstatě epochální globální stagnaci.

Barnett ovšem na závěr své řeči vyzýval k opatřením, která by mohla světový ekonomický růst oživit a časy prosperity s růstem životní úrovně světu znovu vrátit. Doporučoval tedy všem zemím, aby zrušily obchodní restrikce, obnovily jednací systém řešení problémů Světové obchodní organizace WTO a uzavřely dohody o otvírání trhů v e-komerci, službách a investicích. Tedy zhruba to samé, co požaduje Čína.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG