V současnosti, kdy se unipolární uspořádání světa zjevně rozpadá, a formují se nová krystalizační jádra multipolárního světa, uvadá i hegemonie dolaru a s ním spojeného finančního systému. Tento trend ti, co jsou u kormidla dolarového systému, ještě posilují svým bohorovným přístupem. Např. využíváním této své dominance k vnucování sankcí světu, nebo když přes dolar vyváží do světa americké vnitřní ekonomické problémy a strhávají tak svět do nedostatku kapitálu na ekonomické zotavení spojeného i s dluhovou krizí.
A tak v dnešní době, digitalizace a komunikační sítí začínají vznikat nová řešení jak obejít dolar a finanční systémy s ním spojené. Zvláště v návaznosti na Iniciativu pásu a cesty a seskupení zemí BRICS. A tak nedávno v tichu Západních médií vznikla platforma pro mezinárodní finanční vyrovnávání zvaná Brics Pay. Na sítích je i video zobrazující, jak si někdo v Moskvě kupuje lahev jihoafrického vína přes mobilní appku Brics Pay. Jelikož se tato platforma zaměřuje na hladké síťové vyrovnávání v národních měnách, odstraňuje nutnost předražených lichvářsky zúročených nákupů dolarů jako zprostředkujícího platidla, a tak by měla zvednout objemy vzájemných obchodů v rámci uživatelských zemí BRICS.
Řada zemí BRICS zatím představovaná Brazílií, Ruskem, Indií, Čínou a Jižní Afrikou se od ledna rozšíří o těžké váhy z řad nově se vynořujících mocností jako Etiopie, Egypt, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Írán.
Tato platforma napomáhající vymanit se ze sevření dolarového systému, jak je dnes u digitálních finančních alternativ zvykem, stojí na blockchainu s distribuovaným účetním deníkem, ale nejde ani o digitální, ani o měnu centrální banky či kryptoměnu. Má se využívat zavedených měn členských států BRICS bez nutnosti vnášet do toho západní systém platebních vyrovnání SWIFT nebo zprostředkující měny jako dolar či euro. Dva členové BRICS – Rusko a Írán – mají už odepřený přístup ke SWIFT a ten se používá i ke zmrazování aktiv leckoho jiného včetně Číňanů, kdykoliv si na Západě někdo zamane. S touto platformou se do vzájemných transakcí na rozdíl od SWIFT nemůže vměšovat žádná třetí strana hrající si na finančního hegemona světa.
Brics Pay má sloužit hlavně pro přeshraniční mezinárodní platby mezi společnostmi, pro investice a pro mikro-financování. Obchod mezi členskými státy má být snadný a hladký v reálném čase přes blockchain. V zemích BRICS už tuto platformu pro své fungování přijala řada institucí a podniků, kdy jejich počet neustále roste, a je vidět, že své záměry de-dolarizace a finanční svobody oproštěné od taktovky nějakého rádoby hegemona myslí tyto země vážně.
Brics Pay spustila Státní banka Indie původně jako mobilní aplikaci pro přeshraniční platby. Do systému hned vstoupila i ruská Sberbank se zařizováním veškerých přeshraničních plateb zákazníkům, hned v Rusku následovaná bankovním domem VTB.
Čínská Bank of China tento platební systém hned také začlenila jako další mimo SWIFT ještě vedle zavedeného čínského ICBC. Připojila se i brazilská společnost Petrobras. A v samotném jádru Brics Pay je Nová rozvojová banka přezdívaná i BRICS banka, jelikož ji kolektivně vlastní členské země BRICS. Přes tu se zpracovávají všechny finanční transakce mezi členy BRICS.
Ale BRICS Pay se neomezuje na BRICS. A tak se britská Standard Chartered Bank hned do takovéto atraktivní iniciativy také připojila a zařadila to do své platební platformy, aby svým zákazníkům usnadnila transakce s partnery v BRICS.
Čeká se, že tento blockchainový systém poroste a sehraje důležitou roli v obchodování a integraci zemí BRICS. Mělo by to podnítit větší podíl obchodování v národních měnách bez zprostředkování dominantními měnami a posílení významu jiných platidel než dolar. Rovněž by to mělo zlepšit přístup ke kapitálu, jelikož např. v Číně jsou peníze daleko levnější než v USA, a tak by mohl být zmírněn nedostatek kapitálu a problémy s dluhy, což by mělo přispět k rychlejšímu hospodářskému růstu v zemích BRICS.
Ale tato platforma pro de-dolarizaci není sama. Zrovna tak i Šanghajská organizace pro spolupráci (ŠOS), která má řadu členů společných s BRICS, zvažuje zavedení nezávislého platebního mechanismu pro své země mimo SWIFT. Navrhl to ruský ministerský předseda Michail Mišustin. Ten po nedávném zasedání hlav států (ŠOS) v Novém Dillí v Indii řekl: „Měli bychom rovněž uvažovat o zřízení nezávislého regionálního mechanismu pro platby a vyrovnávání uvnitř ŠOS ke konverzím našich měn na národních burzách.“
Dalo se to očekávat, když už se rozbíhá systém BRICS Pay, a i ostatní členové a partneři ŠOS, kteří v BRICS nejsou, by klidně mohli provádět mezinárodní obchody mimo systém dolaru, eura a platformu SWIFT, kde do všeho vidí USA a mohou se do toho svévolně vměšovat, zvláště když takové těžké váhy obou těchto spolků jako Rusko a Írán jsou ze SWIFT vyloučeny.
ŠOS se momentálně skládá z devíti členských států, tj. Čína, Indie, Írán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Pákistán, Tádžikistán a Uzbekistán. Do jeho činnosti se navíc zapojují tři pozorovatelské státy, které mají zájem o plné členství, což je Afghánistán, Bělorusko a Mongolsko a kromě těchto kandidátů vstupu má status pozorovatelů CIS, tj. Společenství nezávislých států obsahující devět z bývalých sovětských republik, a také celé rozsáhlé ekonomické společenství ASEAN a Turkmenistán. ŠOS má navíc tzv. partnery k dialogu jako Arménii, Ázerbájdžán, Kambodžu, Egypt, Nepál, Katar, Saúdskou Arábii, Srí Lanku a Turecko. I u nich se počítá, že se z nich časem stanou členové.
V tvořícím se multipolárním světě je určitým anachronismem, pokud by systém obchodních transakcí měl stát na něčem, co takové transakce neusnadňuje a nezjednodušuje a neumožňuje úplnou otevřenost a inkluzivnost. Systém založený na dirigismu hegemona a na dominanci jediné měny, přes kterou se přenáší patologie ekonomiky jediné země do celosvětového finančnictví, je dost nešikovný. A přitom jeho překonání při současných technologických možnostech je dost dobře realizovatelné.
Podle Mišustina musíme k vzájemně výhodné ekonomické spolupráci odstranit právní a administrativní překážky, a proto je budování takovýchto systémů nutné. Vyzýval také k vývoji moderní platební infrastruktury. „Vždyť čím dál více pro vzájemná vyrovnávání používáme své vlastní měny,“ říkal. A je tedy samozřejmě, že stejně jako se budují dopravní infrastruktury jako ty v rámci Pásu a cesty aj., je nutno vybudovat i finanční systém, který ulehčí fungování v rámci těchto kooperativních vztahů efektivnějším způsobem.
V současnosti se jen samotní členové ŠOS podílí na světovém HDP asi 21 biliony $, tj. obnáší to asi 20 % světového HDP. De-dolarizace je tedy už v plném proudu.
Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG