Valné shromáždění OSN 2. listopadu po třicáté vyzvalo Spojené státy, aby ukončily své desetiletí dlouhé obchodní embargo vůči Kubě, neboť tato země trpí nejhorší hospodářskou krizí za poslední desetiletí s nedostatkem potravin, paliva a léků.

Toto nezávazné usnesení bylo schváleno 187 zeměmi, přičemž pouze Spojené státy a Izrael se postavily proti němu a Ukrajina se zdržela hlasování.

Kubánský ministr zahraničí Bruno Rodriguez v projevu před shromážděním uvedl, že „blokáda brání Kubě v přístupu k potravinám, lékům a technologickému a zdravotnickému vybavení.“

Havaně je také zakázáno exportovat do sousedních Spojených států, uvedl Rodriguez, což omezuje přístup k velkému trhu pro její zboží a jen v roce 2022 to pro Kubu představovalo ztráty v hodnotě téměř pět miliard amerických dolarů.

„Blokádu (embargo) lze považovat za zločin genocidy,“ řekl Rodriguez a dodal, že politikou Spojených států je záměrně zvýšit utrpení kubánského lidu, aby donutily vládu ke změně.

Embargo bylo poprvé implementováno v roce 1962. V posledních letech ho posílil bývalý americký prezident Donald Trump. Síť amerických zákonů a předpisů komplikuje finanční transakce kubánské vlády a přístup ke zboží a službám.

Americký diplomat Paul Folmsbee v krátkém projevu proti rezoluci uvedl, že embargo je zaměřeno na podporu „lidských práv a základních svobod na Kubě“ a že USA udělaly výjimky pro humanitární účely.

Dlouhodobý spor mezi Kubou a Spojenými státy ukazuje malé známky uvolnění, navzdory některým skromným gestům dobré vůle pod vedením amerického prezidenta Joe Bidena.

Biden podnikl malé kroky ke zmírnění omezení Kuby a na posílení konzulárních služeb, ale pro zrušení Trumpových sankcí učinil málo. (Kl）