Třetí fórum čínské iniciativy »Pásmo a cesta« proběhlo před dvěma týdny bez většího zájmu všech mainstreamových českých médií.

Je to již třetí světové fórum, jehož jsem měl možnost se zúčastnit. Předchozí fóra, která hodnotila průběh Iniciativy Pásmo a cesta, se uskutečnila v letech 2017 a 2019. A nyní je to vlastně vyhodnocení celého desetiletí průběhu tohoto dnes největšího světového ekonomického projektu. Mimochodem, memorandum o porozumění s Čínou podepsalo, pokud jde o tento projekt, 148 států. Z těchto států bylo podle dostupných čínských materiálů a v pro nás nezvyklém dělení 35 států z Evropy a střední Asie, šest z jihovýchodní Asie, 24 z východní Asie a Oceánie, 18 z Blízkého východu a severní Afriky, 44 ze Subsaharské Afriky a 21 z Latinské Ameriky a Karibiku.

V Iniciativě je zapojeno celkem 18 států EU, ovšem ČR je po odchodu prezidenta Zemana zcela pasivní. Itálie hodlá v roce 2024 z Iniciativy vystoupit. V Iniciativě je zapojeno celkem devět států G20. To byl stav k dubnu 2023. Po tomto datu přibyly ještě další státy ze všech kontinentů. Za zmínku stojí např. Palestina. Naopak na seznamu již tentokrát podle oficiálního zdroje nebyla Ukrajina. A podle zdrojů ze summitu plánuje připojení k Iniciativě ještě několik dalších zemí, nejvýznamnější z nich jsou Brazílie a z evropských pak Španělsko, ale také Dánsko a Irsko. Kromě toho je k Iniciativě připojeno asi 30 mezinárodních, hlavně ekonomických organizací.

Z přehledu je zřejmé, že k projektu nepřistoupily hlavně velké západní státy, tedy všechny anglosaské státy, a také Německo a Francie. A samozřejmě mimo jsou Japonsko a Indie, která je ovšem partnerem Číny v organizaci BRICS.

Státy, které jsou zapojeny do Iniciativy, představují tři čtvrtiny obyvatel celého světa.

Iniciativa je naplánována na více než 35 let a onen jeden bilion dolarů, které Čína hodlá na tento projekt uvolnit, doplňují ještě finance z Rozvojové banky a Exportně-importní banky disponujícími zdroji v rozsahu téměř 50 mld. dolarů, k nimž ještě přibude od čínského státu dalších 11 mld. dolarů.

Na vlastním summitu se uskutečnila obchodní jednání, na kterých byla dohodnuta spolupráce v objemu více než 97 mld. dolarů. Mimochodem Marshallův plán, který byl uplatněn po válce v Evropě a jehož se Československo, bohužel, nezúčastnilo, disponoval s prostředky v objemu 13,3 mld. dolarů, jejichž ekvivalentem po promítnutí času je v roce 2023 cca 173 mld. dolarů…

Prostředky z Iniciativy jsou poskytovány formou půjček zemím zapojených do Iniciativy, jejichž cílem je především modernizace infrastruktury těchto zemí. Investice pořizované z těchto prostředků pak realizují vesměs čínské firmy, většinou v rekordně krátkém čase (tak, jako vystavěly most spojující poloostrov Pelješac v Chorvatsku s pevninou).

Momentálně se v rámci Iniciativy realizuje 3000 projektů po celém světě. Zdá se, že celý projekt postupuje bezproblémově. Pro rozvojový svět má tato Iniciativa Číny, kde je zdůrazňována win-win výhodnost pro obě strany, přitažlivost v několika aspektech. Tím prvním je nezasahování do vnitřních záležitostí příslušné země (tedy nekladení dodatečných politických podmínek). Dalším významným aspektem jsou rovná pravidla obchodů, výroby atd.

Čínská média vyzvedávala v době konání summitu některé mimořádně zdařilé projekty. Např. výsledek spolupráce Číny a Indonésie, kterým je vysokorychlostní železnice, financována z tohoto projektu, jež spojuje zatím Jakartu s dalším velkým indonéským centrem, 142 km vzdáleným Bandungem. Po této trati, která má být dále rozšířena, se prohání vlaky s nejvyšší možnou rychlostí 350 km/h. Velký význam má také železnice spojující Čínu s Laosem, tedy vnitrozemským státem, který takto prolamuje svou izolaci od okolního světa.

Summitu se zúčastnilo několik desítek prezidentů států spolupracujících v rámci Iniciativy, mezi jinými prezidenti Ruska, Vietnamu, Kazachstánu, Indonésie, Argentiny ad. Předsedové vlád nejlidnatějších afrických států Egypta, Etiopie, ale také třeba maďarský premiér či premiér Thajska ad.

Zajímavé bylo také vystoupení generálního tajemníka OSN Guterrese přímo na summitu. Ten vysoce ocenil působení Iniciativy a její přínos k rozvoji globálního Jihu. V případě ruského prezidenta to byla první návštěva Číny od začátku války na Ukrajině.

Je třeba dodat, že čínská představa světa je spojena s jeho multipolaritou, v níž se žádná velmoc nesnaží vystupovat jako hegemon. To koneckonců vyplývá i z nové koncepce čínské zahraniční politiky, jež byla zveřejněna před pár týdny.

Jiří Paroubek