Od 5. do 10. listopadu se v Šanghaji koná šestý Čínský mezinárodní dovozní veletrh (CIIE). Čína bere CIIE jako spojení se zeměmi po celém světě, aby vytvářela příležitosti. Jak může Čína pokračovat v otevírání na vysoké úrovni uprostřed výzev globalizace, jako je protekcionismus? Pro vysvětlení konceptu čínského rozvoje spustila společnost CGTN a Čínský institut pro inovační a rozvojovou strategii (CIIDS) sérii „Čínská modernizace: sdílení prosperity“. V tomto článku se Manoj Joshi, významný člen nadace Observer Research Foundation v Novém Dillí v Indii, podělil o své myšlenky na toto téma.

Čína se otevřela světu zavedením soukromého sektoru a tržních podnětů do systému ovládaného státem. Před rokem 1978 Čína prakticky neměla žádné soukromé podnikání, ale soukromé firmy dnes přispívají asi 60 procenty k čínskému HDP.

Během tohoto procesu Čína téměř dvě desetiletí procházela dvouciferným hospodářským růstem, což pomohlo vymanit z chudoby 800 milionů lidí. V procesu otevírání se Čína musela úplně přepracovat svůj hospodářský systém, což bylo provedeno pečlivým experimentováním. Jak kdysi řekl Deng Xiaoping, jde o „překročení řeky tak, že nahmatáváte nohou kameny před sebou.“

Ačkoli trh hraje stále větší roli při alokaci zdrojů, stát si stále udržuje silnou kontrolu nad ekonomikou. Na jedné straně došlo k výraznému otevření přímých zahraničních investic (PZI) v čínské ekonomice a otevření nových odvětví zahraničním investicím. Na druhé straně stát nadále poskytuje dotace strategickým průmyslovým odvětvím.

Velká část čínské perspektivy je obsažena v posledním 14. pětiletém plánu. Od začátku reformy a otevírání se světu upřednostňovala Čína rozvoj domácího průmyslu a schopností. Čína se stala inovativní zemí, která dosáhla významného pokroku v oblastech, jako je vesmír, hlubokomořské inženýrství, superpočítače a kvantové informace. Má největší vysokorychlostní vlakovou síť na světě. A v zemi byla odstraněna extrémní chudoba. Ve 13. pětiletém plánu se Čína otevřela světu prostřednictvím iniciativy Pásmo a cesta.

V současné době se Čína musí vypořádat s novým obdobím globalizace, které zahrnuje větší protekcionismus. Pandemie COVID-19 přinesla éru, kdy se země snaží vytvořit odolnost dodavatelského řetězce prostřednictvím nearshoringu a friendshoringu. WTO nebyla při řešení situace příliš účinná.

A země hledaly mnohostranné a plurilaterální možnosti, jak se s tímto problémem vypořádat. Vznikly skupiny jako RCEP, CPTPP a Dohoda o digitálním hospodářském partnerství.

Kromě toho všeho je tady geopolitický vývoj, jako je pokračující obchodní válka mezi USA a Čínou, která se nyní prohlubuje tím, že USA uložily významná omezení na vývoz polovodičů do Číny. Další výzvou pro globalizaci jsou komplexní sankce uložené USA a Evropou na Rusko. Podle současných trendů se však oddělení neomezí pouze na polovodiče. Pravděpodobně uvidíme další nové seznamy zahrnující kritické dodavatelské řetězce týkající se potravin, antibiotik a dalších klíčových léčiv, energetiky atd.

Za těchto okolností 14. pětiletý plán hovoří o nutnosti, aby Čína pokračovala v prohlubování reformy na straně nabídky, podporovala novou poptávku prostřednictvím inovačního rozvoje, zajistila vysoce kvalitní nabídku a přizpůsobila systém nabídky domácí poptávce. Strategie dvojího oběhu vyžaduje zvýšení domácí poptávky a vytvoření efektivního systému domácí poptávky a živého domácího trhu, který prostřednictvím mezinárodního oběhu posílí ekonomiku jako celek.

Jádrem současných plánů je význam inovací a rozvoje vědy a technologií a využití stávajícího čínského trhu pro další růst. To zahrnuje posílení základního výzkumu a budování hlavních platforem pro inovace vědy a technologií. Důraz bude kladen na to, aby se Peking, Šanghaj a oblast Velkého zálivu staly mezinárodními centry vědeckých a technologických inovací. Hainan například dokončí veškerou potřebnou infrastrukturu pro nezávislé celní operace do roku 2023 a bude realizovat nezávislé celní operace po celém ostrově do roku 2025. Do roku 2025 se stane největším světovým přístavem volného obchodu, centrem pro offshore financování, bezcelní nakupování a konkurentem Hongkongu a Singapuru. Jedná se o součást největšího programu na zvýšení domácí spotřeby, který je klíčovým prvkem nové čínské ekonomické strategie dvojího oběhu. （Kl）