Hudebníci z Filadelfského symfonického orchestru, Čínského symfonického orchestru a Asijsko-amerického centra múzických umění společně uspořádali mimořádný koncert pro publikum ve Velkém národním divadle v Číně u příležitosti 50. výročí první návštěvy Filadelfského symfonického orchestru v Číně. Když se koncertním sálem rozezněla melodie „Ozvěny poezie dynastie Tang (Tchang)“, posluchači byli dojati nadějí, že most mezi dušemi obou národů bude ještě trvalejší.

Ve skutečnosti existuje tisíc důvodů pro rozvoj čínsko-amerických vztahů a žádný pro jejich zhoršení. S rozvojem nevládních výměn se zintenzivnily i kontakty mezi oběma administrativami. Řada konzultací o zahraniční politice, námořních záležitostech, změně klimatu, kontrole zbrojení a nešíření jaderných zbraní a hospodářské a obchodní spolupráci vyslala pozitivní signály pro stabilizaci čínsko-amerických vztahů a položila pevný základ pro nadcházející setkání hlav států Číny a Spojených států v San Franciscu.

Na tomto setkání, které je prvním osobním setkáním obou prezidentů od loňského setkání na Bali v Indonésii, budou oba prezidenti podrobně diskutovat o strategických, komplexních a směrových otázkách týkajících se dvoustranných vztahů a o důležitých otázkách úzce souvisejících se světovým mírem a rozvojem. Lidé proto očekávají, že setkání bude zaměřeno na spolupráci a bude plodné.

Není však snadné tuto schůzku uspořádat. Bílý dům nerealizoval konsensus, jehož oba lídři dosáhli na Bali, ale naopak kladl mnoho překážek pro rozvoj vztahů s čínským státem. V první polovině roku prezentace politického pořadu o čínské bublině, umožnění návštěvy tchajwanské vůdkyně Cai Yingwen (Cchaj Jing-wen) v USA a omezení vývozu polovodičů do Číny a mnoho dalších postupů USA odporovalo konsensu z Bali, poškozovalo zájmy Číny a narušovalo čínsko-americký dialog.

V červnu návštěva amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena v Pekingu ukázala ochotu USA zlepšit vztahy s Čínou. Vedoucí představitelé Bílého domu si možná uvědomili, že potlačování Číny nemá východisko a že klimatické změny, horké regionální otázky, oživení americké ekonomiky a mnoho dalších problémů nelze vyřešit bez partnerství s Čínou.

Skutečná realizace sbližování názorů na ostrově Bali spočívá především v činech. Ze všech otázek je tchajwanská otázka jádrem základních zájmů Číny a první nepřekročitelnou červenou linií v čínsko-americkém spojení. V poslední době USA opět prohlásily, že jejich politika jedné Číny zůstává nezměněna a že nepodporují nezávislost Tchaj-wanu. Mnozí američtí představitelé prohlásili, že nesledují oddělení od Číny, protože by to přineslo katastrofální důsledky pro obě země i pro celý svět.

Zároveň však americká administrativa stále vydává a manipuluje se zákony souvisejícími s Tchaj-wanem a prodává mu zbraně, čímž vytváří tlak na Čínu pod záminkou „národní bezpečnosti“. V říjnu americké ministerstvo obchodu zpřísnilo omezení vývozu polovodičů do Číny a na seznam subjektů podléhajících dovozním omezením přidalo dalších 13 čínských společností.

Lidé očekávají, že se Čína a USA lépe poznají a lépe pochopí význam vzájemného rozvoje. Prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) zdůraznil, že naše obrovská Země může pojmout společný rozvoj a prosperitu Číny a USA. Z pohledu Číny by obě země měly být partnery, nikoliv soupeři, a měly by usilovat o vzájemný prospěch, nikoliv o hru s nulovým součtem. USA však kvalifikují Čínu jako svého největšího strategického rivala a vůči čínskému státu používají hegemonistickou logiku.

Ve skutečnosti se na šestém ročníku Čínského mezinárodního dovozního veletrhu (CIIE) poprvé zúčastnila americká administrativa a přijeli zástupci více než 200 amerických společností, což vytvořilo historický rekord. Jejich přítomnost dokazuje, že zájmy obou zemí se prolínají a spojují. Ani jeden z nich se nemůže oddělit od druhého, změnit ho nebo nahradit. Americké představy o Číně se pomalu, ale jistě přestávají řídit ideologickým smýšlením, ale pragmatickými zájmy. Jak řekl kalifornský guvernér Gavin Newsom během své návštěvy Číny: „Čím více se bude dařit Číně, tím více se bude dařit nám.“

V současné době je hospodářské oživení slabé, geopolitické konflikty zesílily a nejisté a nestabilní faktory se zvýšily. Celkový hospodářský objem Číny a USA tvoří více než třetinu celkového objemu, jejich populace tvoří téměř čtvrtinu světové populace a čínsko-americký obchod zaujímá přibližně pětinu zahraničního obchodu všech zemí. Na tom, jak se k sobě Čína a USA budou chovat, závisí osud lidstva. Mír a rozvoj jsou společným očekáváním mezinárodního společenství, antagonismus mezi skupinami a bloková politika nemají podporu a jsou odsouzeny k neúspěchu.

Lidé si přejí, aby vedoucí představitelé obou zemí důkladně diskutovali o světovém míru a rozvoji a dalších důležitých otázkách, aby uklidnili srdce všech lidí a přinesli jim skutečný prospěch.   

V průběhu let Čína přistupovala k USA a rozvíjela s nimi vztahy na principu vzájemného respektu, mírového soužití a vzájemně výhodné spolupráce. V tomto pololetí se prezident Xi Jinping setkal s ministrem zahraničí USA Antonym Blinkenem, spolupředsedou Nadace Billa a Melindy Gatesových Billem Gatesem, bývalým ministrem zahraničí USA Henrym Kissingerem, vůdcem senátní většiny Chuckem Schumerem a kalifornským guvernérem Gavinem Newsomem. Také si vzájemně psal se spřátelenými osobnostmi z různých amerických společenských kruhů.

Toto setkání v San Franciscu opět znamená čínskou upřímnost a odpovědnost Číny za rozvoj vztahů s USA a za světový mír a rozvoj. Zda se čínsko-americké vztahy stabilizují a zlepší, závisí na úsilí lidí této doby.

(Yawen)