Tato fotografie z 30. října 2023 ukazuje pohled na Mezinárodní konferenční centrum v Changsha, kde se konalo Globální fórum ekonomického rozvoje a bezpečnosti, čili Boao fórum pro Asii (BFA). [Photo/Xinhua]

Iniciativa pásu a cesty (BRI), přezdívaná též výstižně Nová hedvábná cesta, vznikla z podnětu čínského prezidenta Xi Jinpinga v roce 2013, tj. zhruba v okamžiku, kdy se svět konečně začal pořádně zotavovat z globální finanční krize započaté roku 2008, a ekonomické oživení v zemích do ní zapojených mělo v této éře BRI zvané také její první zlatou dekádou bezpochyby nemalý podíl na zotavení světa po globální krizi. I v době globální deprese přinesené nedávnou pandemií a během trvajícího pokusu o opětovné oživení sehrála klíčovou roli jako záchranné lano ekonomik zúčastněné části světa. Není tedy divu, že se o ní jednalo i na nedávném Fóru globálního ekonomického rozvoje a bezpečnosti zvané Boao fórum pro Asii konaném Changsha v čínské provincii Hunan.

Podle informací z tohoto fóra vzrostla hodnota exportů mezi Čínou a dalšími trhy v rámci BRI od roku rozběhu této iniciativy 2013 do roku 2022 z 6,46 bilionu yuanů (883 miliard $) na 13,76 bilionu yuanů. Celková hodnota obchodů mezi Čínou a dalšími ekonomikami BRI v prvním pololetí letošního roku dosáhla 6,89 bilionu yuanů, což je oproti předchozímu roku nárůst o 9,8 procenta.

Během let 2013 až 2022 přímé čínské investice do dalších ekonomik BRI obnášely 182,2 miliardy $ a opačně to bylo přes 80 miliard $. Kromě konektivity čistě mezi členy BRI tyto projekty obnáší i spoustu budování silnic, železnic, přístavů, letišť a elektráren v zemích do BRI zapojených.

Během té doby prudce rostou objemy levněji a hladčeji přepravovaných nákladů mezi zapojenými zeměmi i uvnitř nich. Např. železniční expres mezi Čínou a Evropou poprvé překonal počet 10 000 vlaků za rok v roce 2020, zatímco jen za první půlrok letošního roku tam projelo už 73 000 vlaků. Železnice tohoto koridoru propojují přes 100 čínských měst s 216 městy v 25 evropských zemích.

Nesmírně to pomáhá ekonomickému otvírání Číny a rozvoji vnitrozemských čínských provincií, které byly donedávna vzdáleností od mořských přístavů v zapojování do globální ekonomiky poněkud znevýhodněny. Např. ujgurská autonomní oblast Xinjiang, která se v posledních letech prudce rozvíjí, neboť se přetváří na hlavní uzel Ekonomického pásu Hedvábné cesty, tj. pevninského mostu propojujícího Čínu a její sousedy v ASEAN se Střední Asií, Středním východem a s Evropou.

BRI je mezinárodním projektem se zapojením mnoha zemí ovšem značná část financování jejích projektů pochází z Číny, čehož s chutí zneužívají její ideologicky motivovaní kritici, když vykřikují o neo-koloniálním projektu a o dluhové pasti.

Většina čínskou stranou poskytovaných dluhů je ovšem standardních komerčních od Exportní a importní banky Číny a Čínské rozvojové banky a od běžných bank pro dlouhodobé splácení. Dojde-li k potížím se splácením, dohodnou se vždy odklady a restrukturalizace a netlačí se, jak je standardem u Západní rozvojové pomoci, na vynucené privatizace státního majetku dlužnických zemí. Vše stojí na principech, že na dobrém dluhu musí dlužník zbohatnout, a že hlavním cílovým ziskem z dluhu nejsou úroky, nýbrž ekonomický vzestup přinášející více obchodních a investičních příležitostí všem zainteresovaným.

A tak všude, kam BRI sahá, vidíme obvykle spíše oživení ekonomiky než nucené rozprodeje státních majetků.

Staveniště vlajkové lodi BRI 665 kilometrového železničního koridoru z Východního pobřeží Malajsie. Photo: Zhao Juecheng/GT

Všechny jednotlivé projekty jsou vícestrannými projekty, na nichž se zúčastnění dohodnout jako na společném zájmu, kdy kromě klasických projektů dopravních, logistických a energetických infrastruktur je součástí i digitální a environmentální výbava.

V současnosti je mezi nově dostavěnými úseky BRI mezi vlajkové lodi počítána např. rychlostní železnice z etiopské metropole Addis Abeby do pobřežního státečku u hlavních lodních tras Džibuti, která od svého rozběhu roku 2018 převezla např. 550 000 cestujících.

Ovšem hlavním cílem současných čínských infrastrukturních investic v rámci BRI je Střední východ, zejména země Rady pro spolupráci v Zálivu. Čína do zdejších přístavů, letišť, skladů a logistických uzlů investovala 123 miliard $. Ovšem čínští investoři následně na Středním východě investují do dalších ekonomických příležitostí, které díky novým infrastrukturám jen přibývají.

Čínská InvestCorp např. spolu s Asijskou infrastrukturní investiční bankou investovala do odsolovacího závodu v Abu Dhabi, když na Středním východě nabývá tento způsob získávání vody pro zavlažování, průmysl a urbanizaci na zvlášť velkém významu.

V říjnu Čína na Fóru o mezinárodní spolupráci na Pásu a cestě slibovali čínští účastníci více finanční pomoci na komerčním základě přes dvě banky, kdy každá na to vydává 350 miliard yuanů (48,75 miliardy $), a navíc dávají 80 miliard yuanů do Fondu Hedvábné cesty. Tím se má realizovat asi 1000 malých projektů na zajištění blahobytu.

Na zmíněném fóru se mezi aktivními účastníky jako významný přispěvatel i příjemce užitků z BRI účastnil i Hongkong, který je vždy zapojen do veškeré mezinárodní kooperace Číny s ostatními ekonomikami, a tak nesmí chybět ani v BRI. Ministr finančních služeb a státních financí zvláštní administrativní oblasti Hongkongu Christopher Hui Ching-yu na fóru sliboval, že finanční úřady Hongkongu urychlí studie, jak v rámci zemí Pásu a cesty zajistit rychlejší šíření yuanů v mezinárodním obchodu a investicích a na akciových trzích, aby docházelo k větším objemům obchodů s tržními aktivy v yuanech a zařídila se rychlejší internacionalizace této měny.

Zajímavé jsou např. i ekologické projekty. Třeba čínská společnost JA SOLAR vyrábějící fotovoltaiku má v poslední době neskutečně obrovské prodeje jejich výrobků v rámci projektů budování BRI na Středním východě. Tato část světa je sice proslulá jako zdroj uhlovodíkových paliv a energetických produktů, stejně tu ale vypukla neskutečná poptávka po fotovoltaice. Zároveň je to totiž místo s nesmírně slunečním počasím, a to navíc v kombinaci s odlehlými lokalitami, které je nutno zúrodňovat. A tak taková zařízení jako čerpadla podzemní vody na pozemcích kolem odlehlých oáz pohání čínské fotovoltaické panely bez nutnosti elektrických vedení z měst či dieselových centrál.

A tuto nyní velice v pouštích oblíbenou energetickou transformaci sem přinesla právě BRI a spolupráce s čínskými investory. Jakmile se fotovoltaika stala součástí velkých infrastrukturních projektů, které do arabských zemí přišly ze zahraničí, najednou začala být velice atraktivní.

Z BRI se tedy stává základ přediva nových forem globalizace a vzájemného provazování ekonomik způsobem, od něhož se účastníci už nikdy nebudou chtít odklonit.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG