Fotografie z 3. října 2022 s pohledem na mrakodrapy obchodního centra Central Business District (CBD) v čínské metropoli Pekingu. [Photo/Xinhua]

Nedávno mě velice pobavily protičínské články v Západních médiích, argumentující, že s Čínou to jde „s kopce“, protože její podíl na světovém HDP klesá. Dlužno přitom připomenout, že podíl USA na světovém HDP klesá už po 4 generace, když těsně po II. světové válce obnášel přes polovinu světového HDP. Načež USA rozjely Marshallův plán, aby pomohly s poválečným zotavením evropské ekonomiky, čímž ovšem výrazně snížily vlastní podíl na světovém HDP, když se Evropa zotavila. Zároveň však značně pomohly vlastnímu růstu, bohatství a prosperitě, protože zotavením Evropy se vytvořily ekonomické příležitosti, které táhly vzhůru i ekonomiku a prosperitu Ameriky.

To samé dělá Čína, která se úspěšně pokouší pomáhat všem nově se vynořujícím ekonomikám, ať už v rozvojových zemích nebo i v zemích úspěšně se rozvíjejících, čímž svou rozvojovou spoluprací, iniciativami jako Pás a cesta (BRI) alias Nová Hedvábná stezka aj. pomáhá rychlému rozvoji všech ostatních ekonomik, které o to stojí, aby takto vyvolaný globální růst táhl k většímu rozvoji a prosperitě i Čínu samotnou, a o tom je ta čínská vize sdílené budoucnosti lidstva, ve které Čína poroste díky rychlejšímu růstu ostatních, takže ten pokles podílu Číny na světovém HDP je ve skutečnosti její úspěch a příslib její vyšší prosperity.

A je vidět, že zasvěcenci čínskému růstu věří. Ukázalo se to např. před pár týdny na 20. Výročním Finančním fóru pořádaném v čínském Guangzhou, i když do velké míry účastí formou videohovorů, kdy takto se zúčastnila i řídící jednatelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieva (z EU z Bulharska).

Ta tvrdila, že podle projekcí MMF přispěje Čína ke globálnímu růstu v letošním roce 2023 z 30 procent. Kdy tvrdila, že v posledních letech Covidu, válčení a ekonomických konfliktů je světová ekonomika pořád dost rozvrácená a náchylná k šokům.

Tvrdila však, že se začíná přesto projevovat dost velká odolnost globální ekonomiky, kdy ze všech světových regionů si přitom nejlépe vede Asie a světový růst do značné míry táhne Čína.

Čínu Georgieva chválila i za její šikovnou makroekonomickou politiku dobře zvládající všechny šoky, ač ji nabádala k vyšším sociálním výdajům a restrukturalizaci trhu s nemovitostmi.

Na čínském trhu s nemovitostmi totiž před pár lety vypuklo cosi, co by šlo přirovnat k americkému trhu nemovitostí během pádu Lehman Brothers, který vyvolal nejen kolaps ekonomiky USA, ale strhla v roce 2008 do finanční krize celý svět. Škarohlídi tedy Číně předpovídali v souvislosti s potížemi největšího čínského developera nemovitostí Evergrande obdobný scénář i pro Čínu. Znalci Číny ale tvrdili, že ač čínské problémy s trhem nemovitostí nejsou o nic menší, než byly tehdy v USA, čínská ekonomika to zvládne ustát a pár let se už ukazuje, že mají pravdu.

Podobně jako Georgieva mluvil i další zástupce MMF, jeho spolu-předseda a bývalý premiér Jižní Koreje Han Seung-soo, který tvrdil, že čínský růst a finanční stabilita jsou pro globální komunitu kriticky důležité. Zvláště když je tu riziko, že globální inflace natolik rozhodí ceny finančních aktiv, že hrozí světová finanční krize.

Ten Čínu chválil právě za to, jak zvládá potíže na trhu s nemovitostmi a jak se jí daří svými národohospodářskými opatřením zvyšovat důvěru spotřebitelů, znovu oživovat poptávku po nemovitostech a rozbíhat vysoce kvalitní developerské projekty i adaptovat finanční systém k těmto účelům.

Ve zprávě IFF o rozvoji světa roku 2023 se také po ohlášení čínského ekonomického růstu 5,2 procenta ve třetím čtvrtletí objevila oprava v predikci letošního čínského růstu také na 5,2 procenta, když původní předpověď byla jen 3 procenta.

Také v roce 2024 se má zachovat růst čínského HDP na 5 procentech a Čína se tak má udržet jako hlavní lokomotiva světového hospodářského oživení. Aby k tomu došlo, bude nutno vyvinout úsilí na překonání finančních problémů developerů v Číně, což však zejména místní provinční vlády zatím dobře zvládají. A centrální vláda s centrální bankou vedou monetární a fiskální politiku na podporu ekonomického zotavení, která zatím přináší své výsledky.

Uvedená zpráva také předpovídá růst globální ekonomiky ve výši 3,1 procenta, a to jak pro letošní rok, tak i pro ten příští. Také se očekává, že situace se světovou inflací se bude zlepšovat jen mírně. Letos je průměrná globální inflace spotřebitelských cen 7 procent. Příští rok by se ji mělo podařit stlačit na 5,8 procenta.

Znamená to ovšem, že nadále budou pokračovat opatření centrálních bank s nasazením vysokých úrokových sazeb. Což zákonitě přináší nedostatek kapitálu pro další hospodářské oživení světa, značná finanční a dluhová rizika a celkovou makroekonomickou nestabilitu v globálním měřítku. Přičemž, když se tyto makroekonomické problémy nepodaří zvládnout v jedné zemi, obvykle dochází k efektu „rozlití“ těchto problémů i do zahraničí. Čína proto volá po větší globální koordinaci makroekonomických politik, kdy určitou vstřícnost tomu už projevuje i americká ministryně financí Janet Yellen a sdružení velkých ekonomik G20 aj.

Čína by pro svůj vyšší ekonomický růst jistě potřebovala vyšší globální poptávku, kterou může přinést jen zotavení a růst většiny světových ekonomik, takže jim s tím hodlá pomáhat. A ač se do Číny zákonitě promítají prakticky všechny problémy, jimiž trpí současná sužovaná světová ekonomika, má Čína jednu výhodu – na rozdíl od většiny světa je v Číně jen maličká inflace. Až ji za to Západní škarohlídi zkouší očerňovat tvrzeními, že jí „hrozí deflace“. V Číně je ovšem díky tomu levný kapitál a je ho dost na zotavení a nápravy škod přinesených různými těžkostmi, s nimiž se jako všichni potýká.

Čína zastává politiku podpory reálné ekonomiky, kdy úlohou finančního sektoru, je právě tu posilovat. Proto je v současném období dost úvěrů jak pro podniky a nové infrastrukturní projekty, tak i pro domácnosti, aby se všichni zotavili a měli čím financovat své projekty i vytoužené domácí sny. Objemy půjček v Číně tedy oproti loňsku více než čtyřikrát narostly. Zotavují se i malé a střední podniky a domácnosti se již nebojí zase investovat do bydlení, automobilů aj.

Čína tedy zatím projevuje ohromnou odolnost vůči všem potížím a její rozvoj, je zárukou, že zase zafunguje jako lokomotiva růstu světové ekonomiky. Jistě i proto USA poněkud couvají ze své politiky izolace, protože chtějí být také vytaženi k růstu, a stejně se to projevuje i v EU.

Letos v prosinci má v Číně rovněž proběhnout Ústřední ekonomická konference, takže nelze pochybovat, že plány na udržení Číny jako lokomotivy světového růstu se budou účinně upgradovat.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG