Čínská centrální banka Photo: CFP

V poslední době zachvacuje světové trhy určitá zvláštní forma zoufalství. Sice to nevypadá, že by přišel nějaký nový velký tržní šok či rozvrat. Svět jako by byl venku z Covidu a na konflikty na Ukrajině a v Gaze se vším kolem toho se trhy také nějak už adaptovaly. Ale situace vypadá jak z vlhkých snů ekologických extremistů o nerůstu nebo z historických záznamů o vleklé stagflaci v 70. letech minulého století. Vyhlídky na světový růst jsou ponuré akciové indexy churaví. Světová ekonomika má sice maličko růst, má to však být pod hranicí, jaká přináší prosperitu. Také proto USA přestaly mít plnou pusu de-rizikovosti přes izolaci od Číny, americký business vyhrál a dohnal Bidena, aby se na něčem dohodl s čínským prezidentem Xim, francouzská ministryně zajela do Číny a chystají se jednání mezi Čínou a EU, protože všichni začínají doufat, že by to zase mohla být Čína, kdo zafunguje jako lokomotiva růstu a znovu světovou ekonomiku nastartuje.

Dosud ale panovaly velké rozpaky nad tím, jestli si Čína pro příští rok chce podržet jen mírný opatrný růst, nebo jestli zkusí roztočit svou ekonomiku na plné obrátky za cenu nadstandardních prorůstových opatření. Protože každá desetina procenta čínského růstu znamená hodně znatelnou vzpruhu pro celé globální trhy. Zda to chce, se normálně odhaduje podle čínské Centrální hospodářské konference, která však teprve proběhne, nyní se ovšem objevily jasné příznaky toho, že Čína chce přeřadit na vyšší růstovou rychlost.

Čínský prezident Xi Jinping ještě před touto konferencí navštíví Šanghajskou burzu a objede několik špičkových technologických podniků, což trhy berou jako příslib, že světové akcie, které se potácí na nízkých hodnotách, zase porostou. Jeho návštěva je v souběhu s 10. výročím zřízení Šanghajské zóny volného obchodu, výrazného počinu v otvírání Číny a čeká se, že už jen tato návštěvy urychlí přeshraniční toky kapitálu do čínských akcií.

Čína ovšem v posledních týdnech dělá akce jasně ukazující, že chce svůj růst i své propojování se světovými trhy v následujícím roce urychlit, jak jen to půjde. Tlačí na to, aby se mezi Čínou EU a USA více zrychlila letecká doprava a pro řadu velkých zemí EU zavedla bezvízový vstup do země. Tím nejsilnějším signálem jsou ale asi 28. 11. 2023 vyhlášená opatření čínské centrální banky PBC. Zasedání Centrální hospodářské konference sice obvykle probíhá mezi 8. a 19. prosincem, světový business si ale začíná být jist, že Čína se zase rozhodla hodit světovému hospodářskému růstu záchranné lano vlastním urychleným růstem.

Index spokojenosti zákazníků CSI se letos, jak ukazuje graf výše, globálně propadá do chmurných hlubin. Doteď nikdo nevěděl, jestli se Čína pro příští rok nespokojí s růstem klidně i jen 4,5 procenta, nebo jestli tvrdě za každou cenu určité spotřeby rezerv, vyšší míry zadlužení aj. chce svou ekonomiku vybičovat alespoň na 5procentní růst. Teď se ukazuje, že takové ambice má.

Čínská centrální banka totiž právě jasně vyhlásila, že očekává dosažení cíle růstu HDP o 5 procent, neboť ekonomika se už normalizovala a slíbila k zajištění stabilního růstu „prozíravou“ monetární politiku.

Lidová banka Čína (PBC), tj. centrální banka země, uváděla, že přes všechny ty mezinárodní i vnitřní problémy včetně zvýšeného geopolitického napětí se drží čínské dlouhodobé základní předpoklady růstu stabilní. Dokonce poukazovala, že se vynořují určité nové k ekonomickému rozvoji přívětivé faktory, takže je prakticky jistota, že ročního růstového cíle kolem 5 procent bude úspěšně dosaženo.

Letos čínská ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně narostla o 4,9 procenta, čímž překonala původní očekávání. Za první tři kvartály narostla o 5,2 procenta, takže aby bylo dosaženo letošního ročního růstu 5 procent, tak bude stačit v posledním čtvrtletí růst jen 4,8 procenta.

To jsou ovšem všechno velice opatrné konzervativní odhady. Ale třeba Mezinárodní měnový fond (MMF), ač i ten je dost opatrný, pro rok 2023 očekává růst HDP 5,4 procenta. Skoro stejná čísla vytahují i různé analytické instituty a agentury.

Čína má oproti většině ostatních ekonomik, zejména těch Západních velkou výhodu, že se nepotýká s vysokou inflací. Proto může pohodlně přistupovat k ekonomickým stimulům a k nabídce velice levných úvěrů. Těžko byste někde hledali tak levný kapitál jako v Číně. Proto čínské banky s podporou té centrální nabízí velice levné půjčky k zotavení sektoru nemovitostí pro developery i nakupující. K dispozici je spousta úvěrů „za hubičku“ pro malé a střední podniky. I pro domácnosti jsou k dispozici levné spotřebitelské úvěry. Kdo chce rozjet investiční projekt v Číně, bude mít dostupnější financování než skoro kdekoliv jinde.

V důsledku toho se tedy dá např. očekávat, že v Číně bude možno snadněji investovat do nových technologií, vyšší robotizace aj., zatímco vysoce drahý kapitál ve většině rozvinutých ekonomik rychlost inovací spíše trochu přibrzdí, což Číně přinese i další výhody v delší perspektivě při předbíhání jejích konkurentů v modernizaci.

Nicméně, všechny problémy a těžkosti, které se ve světové ekonomice objeví, se promítnou i do čínské ekonomiky. V poslední době zase roste mezinárodní napětí, světová ekonomika je velice nejistá. Většinu světa sužují vysoké úrokové sazby a tudíž nedostatek kapitálu na zotavení a nárůst tíhy dluhového břemene pro dosavadní dlužníky včetně rozvojových zemí. To znamená mj. i nízkou globální poptávku a méně příležitostí pro čínské výrobce, i nízké kurzy akcií a chuť investorů podporovat růst reálného kapitálu.

Svět by tedy potřeboval trochu ekonomické transformace a hlavně silnou ekonomiku, která se stejně rozhýbe k růstu, aby se jí ostatní mohli chytit. A začíná být čím dál jasnější, že takovou ekonomikou spásy se většině businessu začíná jevit Čína, a proto i ti, co donedávna na Číně nenechali nit suchou a o čínském prezidentovi si dovolovali mluvit jako o diktátorovi, místo snah o „de-rizikovost“ izolací od Číny se k ní začínají naopak upínat jako k naději, že se konečně ze současné stagnace dostanou. Zpráva PBC jim to vlastně slibuje.

Ve své zprávě PBC uvádí: „Je třeba poznamenat, že z hlediska obecného trendu ekonomického rozvoje se základní ukazatele čínského rozvoje nezměnily.“ Banka rovněž bude uplatňovat makroekonomické korekce a řízení a výrazně podporovat vysoce kvalitní, na inovacích postavený rozvoj, kdy rychlost růstu chce držet v rozumných mezích.

Také chce udržovat mírný, ale trvalý vzestup objemu peněz v oběhu a kreditů, udržet si monetární a kreditní politiku v dobré kondici a zajistit dobrou vyváženost úrokových měr a směnných kurzů s jinými měnami. A samozřejmě provádět hlubší finanční reformu a více otvírat svůj finanční trh spolu se zajištěním proti finančním rizikům.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG