* Čína se umístila na 11. místě v žebříčku Globálního indexu inovací 2022 (Global Innovation Index 2022) vydaném Světovou organizací duševního vlastnictví, což je o 23 míst výš než v roce 2012.
* „Důraz Číny na výzkum a vývoj spolu s podporou vlastních technologických gigantů vedl k průlomům v oblastech, jako je umělá inteligence a elektronický obchod, a ovlivnil trajektorii globální digitální ekonomiky,“ řekl technologický expert z Nairobi.
* Globální obchodní systém čelí obrovskému tlaku a musí se přizpůsobit novému vývoji ve světové ekonomice, kde se digitalizace stala silným motorem obchodu, řekl generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Mathias Cormann.
V průhledné zvukotěsné komoře prodával mladý Nigerijec svým americkým zákazníkům barevné sportovní oblečení prostřednictvím čínské platformy pro živé vysílání. Mimo stánky, dva Pákistánci používali čínské mobilní platební aplikace, aby získali tašky Kopi Luwak od indonéského obchodníka. Hned vedle si skupina Finů užívala klavírní skladbu, kterou živě hrál robot navržený v Číně.
Pro účastníky druhého Globálního veletrhu digitálního obchodu (Global Digital Trade Expo), který se konal od 23. do 27. listopadu ve východočínském městě Hangzhou (Chang-čou), to nebyly vůbec neobvyklé scény. Akce, kterou Čína nedávno oznámila, se bude konat každoročně, aby se lidé z celého světa mohli shromáždit častěji a těžit z odhodlání Číny otevírat se světu na vysoké úrovni.
Od debutů avantgardních produktů a služeb, po podepsání obchodních dohod až po všechna mezitím zorganizovaná fóra a kulaté stoly o digitální ekonomice, pětidenní veletrh přilákal lidi ze 63 zemí a regionů a byl svědkem nejen jedinečných výhod rozvoje digitálního obchodu Číny, ale také jejího příspěvku k budování otevřené světové ekonomiky a zlepšení globálního ekonomického řízení.
Snímek: Návštěvníci zkouší elektronické auto na druhém Globálním veletrhu digitálního obchodu v Hangzhou v provincii Zhejiang (Če-ťiang) ve východní Číně; 24. listopadu 2023. (Liu Lingyi (Liou Ling-i)/agentura Xinhua (Sin-chua))
„VÝZNAČNÉ“ TEMPO
„Všechna řešení, která jsme na tomto veletrhu viděli, jsou působivá,“ řekl ředitel Světového kongresu řešení internetu věcí (IoT) Marc Tarrago, když připomínal některé čínské produkty a služby, které viděl během veletrhu, jako jsou chirurgické roboty s jemnými mechanickými rameny, VR logistické stroje, které lze použít v námořních přístavech, a řešení satelitního připojení.
Ale je toho mnohem víc. Pro tohoto Španěla nebyla výstava v Hangzhou poprvé, kdy se cítil ohromen čínským úsilím a pokrokem v digitální ekonomice.
„Za poslední měsíc jsem byl v Číně dvakrát. Navštívil jsem technologické parky, společnosti... Myslím, že jsme viděli spoustu opravdu dobrých řešení.“
„Pamatuji si jedno velké řešení ohledně energetiky v (čínském městě) Wuxi (Wu-si). Bylo to opravdu úžasné, protože můžete vidět spotřebu elektřiny v reálném čase ve všech provinciích. V Evropě takové řešení nemáme,“ řekl a označil výstavu za „zcela nutnou“, aby se světu ukázalo, čeho čínské společnosti dosáhly v digitálních technologiích a jak Čína hraje „zásadní roli“ v globální digitální ekonomice.
Špičkové modely na veletrhu navržené čínskými společnostmi, jako jsou virtuální trenéři mluveného jazyka přizpůsobující výuku individuálním potřebám, MR brýle pomáhající vytvářet pohlcující virtuální nákupní zážitky a technologie supernabíjení zajišťující plné nabití elektrických vozidel do 30 minut, poskytly hrubý přehled o čínské digitální ekonomice, která je nyní v celkovém měřítku na druhém místě na světě.
Podle zprávy o vývoji digitálního obchodu Číny zveřejněné na veletrhu v roce 2022 vzrostla hodnota obchodu s digitálně poskytovanými službami v zemi meziročně o 3,4 procenta na 372,71 miliardy amerických dolarů, což představuje přibližně 9 procent z celosvětového součtu, zatímco rozsah importu a exportu přeshraničního elektronického obchodování činil přibližně 296,3 miliardy dolarů, což představuje meziroční nárůst o 9,8 procenta.
Čína se umístila na 11. místě v žebříčku Globálního indexu inovací 2022 (Global Innovation Index 2022) vydaném Světovou organizací duševního vlastnictví, což je o 23 míst výš než v roce 2012. Současně společnost International Data Corp (IDC) se sídlem v Massachusetts v květnu předpověděla, že čínský trh s umělou inteligencí (AI) přesáhne do roku 2026 hodnotu 26 miliard dolarů.
Snímek: Návštěvníci procházejí kolem pavilonu elektronického obchodu Hedvábné stezky na druhém Globálním veletrhu digitálního obchodu v Hangzhou v provincii Zhejiang ve východní Číně, 23. listopadu 2023. (Liu Lingyi/ agentura Xinhua)
„V této zemi je tempo digitalizace skutečně pozoruhodné... Pro naše společnosti nabízí obrovská digitální ekonomika Číny významné příležitosti k vývoji nových produktů a služeb, které posouvají digitální obchod,“ řekla finská velvyslankyně v Číně Leena-Kaisa Mikkolaová.
„Důraz Číny na výzkum a vývoj spolu s podporou vlastních technologických gigantů vedl k průlomům v oblastech, jako je umělá inteligence a elektronický obchod, a ovlivnil trajektorii globální digitální ekonomiky,“ řekl technologický expert z Nairobi Mbugua Njihia.
„Čína je rozhodně globálním lídrem v digitálních technologiích a celkově v digitální ekonomice,“ řekl Chyngyz Šernijazov, oficiální zástupce Obchodní a průmyslové komory Kyrgyzstánu v Číně.
Snímek: Lidé navštěvují stánek digitálních lidských postav na druhém Globálním veletrhu digitálního obchodu v Hangzhou v provincii Zhejiang ve východní Číně, 23. listopadu 2023. (Liu Lingyi/ agentura Xinhua)
DIGITÁLNĚ SPOLEČNĚ
Posledních několik dní Thulisile Dlaminiová přicházela vždy před 9:00 na svůj malý stánek v pavilonu Jižní Afriky – jedné z čestných zemí letošního veletrhu. Tato žena v černém obleku a s úhledným krátkým sestřihem zdraví všechny kolemjdoucí se širokým úsměvem.
Thulisile Dlaminiová se narodila v městečku Soweto poblíž Johannesburgu. Bez vysokoškolského vzdělání začala pracovat v 17 letech. Poté se jí podařilo zůstat dva a půl roku v Evropě, než se vrátila domů a pokusila se se středoškolskou kvalifikací najít práci v technice.
„A tehdy jsem si uvědomila, kolik mladých lidí, jako jsem já, neví o technologii,“ řekla.
Thulisile Dlaminiová založila v roce 2016 svou vlastní společnost Ikusasa Technology Solutions, aby poskytovala školení a konzultační služby v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT) mladým Jihoafričanům, zejména ve venkovských oblastech, kde jsou věci, jak řekla, „daleko pozadu“.
Udělala ještě jeden krok dál a tentokrát přijela do Číny, aby se zapojila do výměn a získala partnerství v oblasti školení v oblasti ICT, která se s nárůstem globální digitální ekonomiky stala stále potřebnější.
„Potkala jsem zde lidi, kteří jsou ochotni přivést část naší jihoafrické mládeže do Číny na školení ICT... Už jsem hledala příležitosti u některých Číňanů sídlících v Jižní Africe. Kdyby nebylo výstavy, nepodařilo by se mi to,“ řekla.
Snímek: Návštěvnice si na druhém Globálním veletrhu digitálního obchodu v Hangzhou v provincii Zhejiang ve východní Číně zkouší brýle pro AR; 24. listopadu 2023. (Liu Lingyi/agentura Xinhua)
Na palubě čínského vlaku spolupráce v oblasti digitální ekonomiky, prostřednictvím kterého Čína transformuje digitální ekonomiku na nový motor společného rozvoje, je ve skutečnosti více „Thulisilií Dlaminiových“ z celého světa.
Zpráva o rozvoji elektronického obchodu Hedvábné stezky zveřejněná během veletrhu ukázala, že v říjnu Čína „zavedla mechanismy bilaterální spolupráce v oblasti elektronického obchodu s 30 zeměmi na pěti kontinentech“ a „podepsala memoranda o porozumění s 20 státy, jejichž cílem je zlepšit spolupráci na rozvoji Digitální Hedvábné stezky.“ Prováděla také spolupráci v oblasti digitální ekonomiky v rámci takových mnohostranných rámců, jako je Šanghajská organizace pro spolupráci (Shanghai Cooperation Organization) a BRICS, což vedlo k dalším mezinárodním dohodám.
„Spolupráce mezi všemi zeměmi je zásadní pro vytvoření a udržení multilaterálního systému pro digitální ekonomiku, další prosazování právního státu a dosažení sdílené prosperity... Dobrým příkladem takové spolupráce je aktivní zapojení Číny,“ řekla Anna Joubin-Bretová, tajemnice Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo.
„Čína touží sdílet své znalosti a produkty (digitální ekonomiky) s ostatními. S myšlenkou globálního společenství sdílené budoucnosti Čína považuje úspěch čínských i nečínských firem za stejně důležitý,“ řekl Lee Pei May, politický expert na Mezinárodní islámské univerzitě v Malajsii a dodal, že „rozvojové země byly největšími příjemci“.
Snímek: Tato fotografie pořízená 23. listopadu 2023 ukazuje simulační systém pro lékařskou praxi na druhém Globálním veletrhu digitálního obchodu v Hangzhou v provincii Zhejiang ve východní Číně. (Xu Yu (Sü Jü)/ agentura Xinhua)
SPLNĚNÍ POTŘEBY DOBY
„Digitální obchod vzkvétá, ale také čelí mnoha výzvám, jednou z nejnaléhavějších je nedostatek globálních pravidel pro přeshraniční digitální obchod,“ varoval Zhang Xiangchen (Čang Siang-čchen), zástupce generálního ředitele Světové obchodní organizace (WTO) ve svém projevu na slavnostním zahájení výstavy - pro každou dobrou věc.
Podle prognózy IDC bude do roku 2026 pocházet 40 procent celkových tržeb společností z globálního žebříčku 2000 z digitálních produktů, služeb a zážitků. Surfování na této vlně potřebuje otevřené, inkluzivní, spravedlivé a nediskriminační prostředí, které se dosud globálně nevytvořilo.
Aby se zajistilo, že se výhody digitální ekonomiky dostanou do všech koutů světa efektivně a bez zaujatosti, Čína nejenže přijala opatření na podporu otevírání se světu na vyšší úrovni v této oblasti, ale také pomáhá zlepšovat globální ekonomické řízení, jako je například prostřednictvím připojení a zahájení dialogů o normách, politice, regulaci a etice.
Čína od roku 2013 snížila své negativní seznamy pro přístup zahraničních investic o více než 80 procent, již od roku 2015 pracuje na společném budování komunity se sdílenou budoucností v kyberprostoru s dalšími zeměmi a navrhla několik iniciativ na podporu formulace globálních pravidel digitální správy.
V roce 2020 Čína a dalších 14 asijsko-pacifických zemí podepsalo Dohodu o regionálním komplexním hospodářském partnerství (RCEP), což je největší světový pakt o volném obchodu, který nabyl plné účinnosti v červnu tohoto roku na podporu otevřeného, svobodného, spravedlivého, inkluzivního mnohostranného obchodního systému založeného na pravidlech, a Čína také podpořila spolupráci v oblasti digitálního obchodu mezi členy RCEP. Projevila také zájem připojit se k dohodě o partnerství v digitální ekonomice.
Kromě toho Čína v roce 2019 ve společném prohlášení s dalšími 75 členy WTO potvrdila záměr zahájit jednání ve WTO o obchodních aspektech elektronického obchodu a od té doby navrhla devět „čínských řešení“ týkajících se více než 20 otázek, včetně digitálních plateb a logistických služeb. Rovněž sehrála konstruktivní roli během 12. ministerské konference WTO, která se konala v loňském roce, při prosazování dohody o rozšíření stávající praxe neuvalování cel na elektronické přenosy.
Snímek: Zahraniční host na živém vysílání v pavilonu elektronického obchodu Hedvábné stezky během druhého Globálního veletrhu digitálního obchodu v Hangzhou v provincii Zhejiang ve východní Číně; 24. listopadu 2023. (Liu Lingyi (Liou Ling-i)/Xinhua)
Kromě toho stojí za připomenutí, že Čína během tohoto veletrhu uspořádala semináře, na které pozvala světové politiky a odborníky, aby seděli u jednoho stolu a diskutovali o globálních předpisech pro digitální ekonomiku, což pro generální tajemnici Asijsko-africké právní poradní organizace Kamalinne Pinitpuvadolovou a náměstkyni generálního tajemníka Haagské konference o mezinárodním soukromém právu Gerardine Goh Escolarovou, bylo „milníkem“ a „pokrokem zaměřeným na budoucnost“ při prosazování úvah o vytváření mezinárodních pravidel, předpisů a příkazů pro globální ekonomiku.
Globální obchodní systém čelí obrovskému tlaku a musí se přizpůsobit novému vývoji ve světové ekonomice, kde se digitalizace stala silným motorem obchodu, řekl na veletrhu generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Mathias Cormann. Čína hraje klíčovou roli při řešení takového tlaku, dodal.
Ta