Od ledna 2024 se má seskupení zemí BRICS, zatím s účastí Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky rozšířit na 11 členů přistoupením Argentiny (pokud se po zvolení nového prezidenta situace příliš nezmění), Egypta, Etiopie, Íránu, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Všechno jsou to těžké váhy nově se vynořujících ekonomik a někteří poukazují, že jejich přistoupením se pod kontrolu BRICS dostane většina důležitých námořních plavebních tras i další dopravní koridory.

U toho to však nemá zůstat. Od ledna 2025 by měl přistoupit i Pákistán, což sice ještě není schváleno, ale za jeho přijetí se tvrdě zasazuje Rusko, které bude příští rok BRICS předsedat. Nedávno nově jmenovaný velvyslanec Pákistánu v Rusku Muhammad Khalid Jamali k tomu říká:

„Pákistán by se rád stal součástí této důležité organizace a probíhá proces, v němž kontaktujeme členské státy, abychom obecně získali další podporu pro členství Pákistánu, zvláště pak Rusko.“

Pákistán už je členem Šanghajské organizace pro spolupráci, do níž patří členové BRICS Čína, Indie a Rusko. Také je jednou z nejstěžejnějších zemí Iniciativy pásu a cesty (BRI). Hlavní země této iniciativy a její inspirátor v rámci projektů BRI, tj. Čína, vložila do Pákistánu 65 miliard $ do fondů na budování Čínsko-pákistánského ekonomického koridoru (CPEC). Jeho účelem je propojit nejen západní Čínu s Pákistánem, ale i s Perským zálivem. Patří do ní přístav Gwadar v Arabském moři, 1 100 km dlouhá dálnice Karáčí – Pešavár a samozřejmě, že hlavní železniční trasa s řadou odboček, logistických uzlů a dalších průmyslových projektů včetně elektráren aj.

Kromě přistupování nových plnocenných členů plánuje BRICS také sestavit seznam tzv. kandidátů na status partnera BRICS. Podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova chce Rusko během svého předsednictví této organizace v roce 2024 věnovat obzvlášť velkou pozornost rozšiřování kruhů tzv. přátel BRICS napříč světem včetně míst donedávna považovaných za zadní dvorek USA, jako je Latinská Amerika.

Mezi dalšími kandidátskými zeměmi, které se neuchází jen o příslušnost ke kruhům přátel BRICS se statutem partnera, nýbrž jim jde výhledově o členství, jsou Indonésie, Turecko, Venezuela a další. S velkou pravděpodobností se ovšem počítá, že členství Pákistánu bude schváleno na příštím summitu v Kazani, takže přistoupí do BRICS v lednu 2025.

Na cestě k přistoupení do BRICS je ovšem i další těžká váha Globálního jihu – Nigérie, která by se podle očekávání měla stát členem do roku 2026. Tato extrémně důležitá země Afriky a Globálního jihu obecně, která nedávno zasadila diplomatický políček našemu premiérovi Fialovi po určitých ideologicky motivovaných diplomatických výstřednostech některých členů naší vlády, stejně jako ve stejné době další země přistupující k BRICS - Saúdská Arábie. Touto zemí je Nigérie.

Nigerijský ministr zahraničí Yusuf Tuggar už oficiálně záměr stát se do dvou let členem sdružení zemí BRICS oznámil. Tvrdil, že tento krok je součástí úsilí nigerijské vlády získat si na globálním jevišti přiměřené zastoupení a vliv a že jeho země – největší v Západní Africe – je otevřená vstupu do jakékoliv aliance, která je konstruktivní a má dobře definované cíle.

„Nigérie už dospěla do věku, kdy je na ní, aby se sama rozhodla, kdo by měli být její partneři a kde by měli být. Začlenit se do četných spojenectví je v našem nejlepším zájmu,“ tvrdil tento ministr.

K tomu je vhodné poznamenat, že kromě BRICS se Nigérie snaží dostat i do seskupení 20 hlavních světových ekonomik G20 a vstup do BRICS by jí s tím mohl dost pomoci. Nigérie je zemí s ohromnou populací, územím, přírodními zdroji a značně velkým HDP. Necítí se však být přiměřeně své skutečné váze v současném mezinárodním uspořádání reprezentována, což je mezi zeměmi BRICS a jejich kandidáty standard, a členství v BRICS by to z jejich hlediska mohlo napravit.

„Potřebujeme patřit ke skupinám jako BRICS, jako G20 a všechny takové další, protože pokud platí určitá kritéria, řekněme, že má jít o největší země z hlediska populace a hospodářství, tak bychom mezi ně měli patřit. Takže proč Nigérie není jejich součástí?“ řekl Tuffar.

Tato největší africká ekonomika už svou touhu přidat se k BRICS vyjadřovala několikrát v minulosti. Nicméně oficiální přihlášku ještě nepodala. Nigerijský viceprezident Kashim Shettima, který svou zemi zastupoval na nedávném summitu BRICS a jejich přátel v srpnu v jihoafrickém Johannesburgu, tvrdil, že zatím probíhá projednávání plánované žádosti o členství v BRICS v Národním shromáždění a ve Federální výkonné radě.

Nigérie nejen, že je těžkou vahou Globálního jihu, když má 213 milionů obyvatel, HDP 448 miliard $ a má HDP na hlavu 2500 $, ale je jako řada dalších zemí, které se do BRICS chystají zapojit, jednou z předních zemí v těžbě uhlovodíků na světě. Se svými ověřenými zásobami zemního plynu 5,91 bilionů kubických metrů je 9. na světě. Takže sečteme-li plyn současných a v nejbližší době přistoupivších členů BRICS a partnerských zemí jako Turkmenistán a Venezuela, tak bude BRICS v dohledné době představovat 73 procent všech ověřených zásob plynu planety.

Obdobná situace je i s ropou. Nigérijské zásoby ropy měly být na začátku roku 2023 ve výši 37,1 miliarda barelů prokázaných rezerv. Takže BRICS včetně jejich partnerských zemí jako Irák a Libye obnáší přes 80 procent všech ověřených globálních ropných rezerv. Tyto zásoby stojí zato porovnat se zásobami USA, které mají 2,1 procenta světových zásob ropy. Pokud jde o Evropu, tak se za hlavní ropné země se považují Norsko a Velká Británie. Norsko má 0,31 procenta světových ropných rezerv a Británie 0,17 procent.

Po rozšíření BRICS od nadcházejícího ledna bude mít toto seskupení členy v Severní, Východní a Jižní Africe. Očekávaným nástupem Nigérie do BRICS v roce 2026 by se toto zastoupení mělo rozšířit i do Západní Afriky.

Z BRICS se evidentně stala hlavní světová iniciativa pro emancipaci nově se vynořujících ekonomik, včetně těch z Globálního jihu, která velice úspěšně realizuje projekci idejí do hmatatelných činů přinášejících ovoce a spolu s dalšími ekonomickými seskupeními a iniciativami jako Pás a cesta (BRI) překresluje ekonomickou a geopolitickou mapu světa na multipolární uspořádání partnerské globalizace nenarušované snahami všechno vést pod taktovkou hegemona. Vytváří příležitosti pro vlastní ekonomický růst a větší zastoupení na globálním jevišti dosud ustrčeným, ač významným světovým hráčům. A to vše v poslední době nabývá na větší hybnosti.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG