V Norsku ukončili výrobu polysilikonu, poslední továrna v Německu stagnuje. Jak známo, norská REC Group v polovině listopadu ukončila produkci polykrystalického křemíku (známého také jako polysilikon), klíčového materiálu pro výrobu solárních panelů. Loni v tamějších závodech v Kristiansandu a Porsgrunnu přišly o práci dvě stovky lidí, nyní bylo propuštěno zbývajících sto. Loňské propuštění proběhlo v souvislosti s první delší odstávkou obou závodů. Důvod? Prudký nárůst cen energií.
Letos v březnu schválilo představenstvo REC Group částečné spuštění výroby, ta však trvala jen do října. Doplňme, že Norsko patří v dostupnosti levné energie k evropské špičce, a to díky vlastní rozvinuté těžbě zemního plynu. Přesto již není schopné dále konkurovat produkci čínských továren, které platí za energii mnohonásobně nižší ceny.
Ústup celého průmyslového sektoru
V srpnu v Norsku zkrachoval výrobce křemíkových plátů Norwegian Crystals, kterému nepomohly ani subsidie z Evropské unie. Následoval další norský dodavatel, NorSun, jenž pozastavil výrobu v továrně v Årdalu. Tato firma přitom krátce před tím také získala podporu z EU. Zaměstnanci NorSun zatím do konce roku zůstávají doma. Společnost současně oznámila plány na otevření závodu v USA.
REC Group byla založena v Norsku v roce 1996. V roce 2013 ji koupila společnost China Bluestar, od které ji v roce 2021 získala indická skupina Reliance Industries Limited za 771 milionů dolarů. Tato společnost vyrábí solární moduly v Singapuru a její evropská akvizice se neukázala šťastnou: V roce 2022 REC Group upustila od plánu vybudovat závod na výrobu pokročilých solárních článků HJT (tzv. heterojunction technology) ve Francii.
V Evropě se přes mnohé iniciativy nedaří obnovit plný hodnotový řetězec v sektoru solárních kolektorů. A co více, klíčový prvek výrobního cyklu, produkce polysilikonu a solárních panelů, může v EU zmizet úplně. V Evropě zůstává v podstatě jediný výrobce polysilikonu – německá společnost Wacker Chemie. Ani té se nedaří. Trh solárních systému již prakticky monopolizovali dodavatelé z Číny. V první pětici největších výrobců polykrystalického křemíku dnes zůstává na pátém místě jediná nečínská společnost – zmíněná Wacker Chemie, která podle odhadů analytiků do konce letošního roku pravděpodobně seznam lídrů trhu opustí.
Kdo jsou největší světoví dodavatelé komponent pro solární systémy?
Letos v polovině roku vyhodnotila německá analytická společnost Bernreuter Research situaci na globálním trhu následovně. Čínský výrobce Tongwei posílil svoji pozici světové jedničky na trhu. V roce 2022 společnost vyrobila 1,6krát více polysilikonu pro solární články než druhý největší výrobce, čínská firma GCL Technology, a dvojnásobek produkce světové trojky, Daqo New Energy (rovněž z Číny). Efektivní výrobní kapacitu Tongwei analytici Bernreuter Research odhadli na 345 000 tun polykrystalického křemíku ročně.
Čtvrté místo obsadila čínská Xinte Energy, která oproti průzkumu z předchozího roku odsunula na páté místo připomínanou společnost z Německa Wacker Chemie. Všichni čtyři největší světoví výrobci tedy sídlí v Číně, každý z nich v loňském roce vyprodukoval více než 100 000 tun materiálu. Šestým největším producentem byla čínská Asia Silicon, která letos dosáhla roční výrobní kapacity 92 000 tun. Za ní následuje další čínský hráč, East Hope, který v červnu po požáru uzavřel část výroby v jednom ze svých závodů v provincii Sin-ťiang. „V roce 2022 Čína dosáhla 89% podílu na celosvětové produkci solárního polysilikonu. Její expanze posiluje. Šest největších čínských výrobců plánuje v letech 2023 a 2024 vybudovat přibližně 1,5 milionu tun dodatečné kapacity,“ uvádí zpráva Bernreuter Research s tím, že v Číně buduje nebo rozšiřuje své závody na výrobu polysilikonů dalších dvanáct menších společností.
Prudká expanze čínských výrobních kapacit
Na závěr dodejme, že čínská média již informovala o dlouhodobých plánech na vytvoření výrobní kapacity téměř 7 milionů tun polysilikonu. Takové množství by stačilo na výrobu solárních článků o celkovém výkonu přibližně 3500 gigawattů. Pro představu, dané množství elektrické energie odpovídá produkci zhruba 1 650 jaderných elektráren Temelín.
Dynamiku růstu produkce čínských továren dobře ilustruje údaj o zmiňované světové jedničce, společnosti Tongwei. Ta se v roce 2020 poprvé stala největším výrobcem polysilikonu. Tehdy její roční výrobní kapacita činila „jen“ 96 tisíc tun. Letos to bylo již 345 tisíc tun a podle plánu Tongwei hodlá do konce roku 2026 zvýšit výrobní kapacitu na 1 milion tun.
EU, Indie a USA se snaží čelit vedoucímu postavení Číny v solárním průmyslu a budovat vlastní výrobní základnu. Podle expertů však trend dalšího růstu podílu Číny na trhu s polysilikonem pravděpodobně nezvrátí, což dokazuje aktuální prudké snižování výroby zejména v Evropě.
Ivan Černý