Postavit skleník do výšky? Koncept vertikálního samozavlažovacího zemědělství se po několik let úspěšně rozvíjí po celém světě. V Číně však padl rekord co do počtu pěstovacích pater. V Chengdu sklízejí na dvacetiúrovňové vertikální farmě, a to plně automaticky.

Nápad vršit záhony nad sebe je logickým vyústěním snah o intenzifikaci zemědělství. Ty jsou reakcí na rostoucí globální tlak na potravinovou bezpečnost při omezené dostupnosti kvalitní zemědělské půdy. Bezpůdní hydroponické systémy, poskytující rostlinám živiny z roztoků, nebo dokonce aeroponická výživa (dodávaná ostřikováním volných kořenů), znamenaly další vylepšení vertikálního zemědělství. Opravdovou revoluci ale přinesla až plně automatická IT řešení. Kromě skladby a distribuce živin a vláhy jsou totiž schopna kontrolovat i další velmi důležitý faktor – světlo.
Kontrola světelného spektra a doby osvitu
Moderní svislé farmy jsou tak vysoce sofistikovanými technologickými celky, využívajícími mj. umělou inteligenci. Dokáží regulovat distribuci světelného toku, složení světelného spektra, nastavovat optimální světelné režimy pro růst, kvetení a tvorbu plodů, a tyto režimy správně načasovat. Světovou technologickou špičku představuje prototyp vybudovaný Institutem městského zemědělství Čínské akademie zemědělských věd v Chengdu. Místní zemědělská továrna je současně nejvyšší na světě.
Padesát tun zeleniny ročně
Poprvé byla představena veřejnosti 3. prosince. Plně automatizovaný zemědělský systém vyplňující standardní několikapatrovou budovu je určený k celoroční produkci více než deseti druhů zeleniny současně. Roční výnos přesahuje 50 tun, což odpovídá úrodě vypěstované na necelých 25 hektarech konvenční ornice. To je ohromný příspěvek pro ochranu cenných zdrojů zemědělské půdy! A jak rychle v ní plodiny dozrávají? Například salát je zde možné sklízet každých 35 dní. S úspěchem se v ní pěstují i houby.
Stabilní úroda přímo ve městě
Hlavní přednost čínské farmy spočívá v tom, že je plně autonomní. Disponuje vlastním vnitřním mikroklimatem, a proto v ní lze uvedených výsledků dosáhnout bez ohledu na podnebí nebo region. Systém se dá s úspěchem instalovat například v poušti Gobi, ale hlavně ve městech, kde je schopný zajistit stabilní produkci potravin po celý rok. Podle zástupce ředitele Institutu městského zemědělství Čínské akademie zemědělských věd Gana Bingchenga vertikální zemědělství pomůže řešit budoucí problémy se zásobováním obyvatel potravinami. „Optimalizací svítidel a čipů jsme dosáhli komplexnějšího světelného spektra pro rostliny při snížení spotřeby elektrické energie. Světelné zdroje mají mnohem vyšší účinnost a lépe distribuují světlo v ploše.“ Tento pokrok podle vědce umožňuje zvyšovat výnosy z relativně menší plochy za menší energetické náročnosti. „Díky tomu se nám daří snížit náklady na energii na vypěstovanou jednotku na smysluplnou úroveň. Naší vizí jsou potravinově soběstačná města zásobovaná z menších či větších vertikálních farem, kdy navíc odpadne potřeba dlouhých přeprav sklizených plodin.“

Ivan Černý