Autor: Liu Chunsheng je docent na Centrální univerzitě financí a ekonomiky v Pekingu.

Od svého formálního přistoupení do Světové obchodní organizace (WTO) v roce 2001 prošla Čína radikálními změnami. Jako součást globálního obchodního systému Čína nejen podpořila svůj vlastní hospodářský růst, ale také významně utvářela strukturu a rozvoj světové ekonomiky.

Na začátku svého členství ve WTO byl roční objem obchodu Číny pouze kolem 500 miliard amerických dolarů. Podle údajů Světové banky obrat čínského obchodu se zbožím do roku 2021 překročil 5,6 bilionu dolarů, což výrazně zvýšilo její podíl na objemu globálního obchodu. Kromě toho se Čína stala největším obchodním státem se zbožím a primárním obchodním partnerem po celém světě.

Čínský HDP byl v roce 2001 méně než 1,4 bilionu dolarů a v roce 2023 vzrostl na více než 15 bilionů dolarů. Institucionální reformní opatření přinesená přistoupením do WTO usnadnila otevření čínské ekonomiky a standardizaci jejího trhu, což vedlo k přechodu Číny z ekonomiky založené na výrobě k diverzifikovanější ekonomice.

Po vstupu do WTO zahraniční podniky masivně zvýšily svou důvěru v čínský trh. Podle čínského ministerstva obchodu dosáhlo skutečné využití zahraničních investic v roce 2021 celkem 144,1 miliardy dolarů, což je téměř třikrát více než 46,8 miliardy dolarů v roce 2001. Investice zahraničních podniků do výroby high-tech a high-end produktů a služeb v Číně podpořily průmyslovou modernizaci.

Spolu s rychlým hospodářským růstem se posunula kupředu čínská výstavba infrastruktury a městská a venkovská krajina se značně změnila. Míra urbanizace Číny se zvýšila z asi 36 procent v roce 2001 na téměř 60 procent v roce 2020, přičemž země zaujímá celosvětově vedoucí postavení v celkovém počtu kilometrů dálnic a vysokorychlostní železniční sítě.

Jak investice do výzkumu a vývoje, tak i technologické výsledky v Číně zaznamenaly kvalitativní skok. Podle Světové organizace duševního vlastnictví byla Čína v roce 2021 několik po sobě následujících let na prvním místě v počtu mezinárodních patentových přihlášek. Čína nyní dosáhla významného globálního podílu na trhu v oblasti špičkových technologií, jako jsou 5G, umělá inteligence a elektrická vozidla.

Na základě údajů čínského Národního statistického úřadu se disponibilní příjem obyvatel měst na obyvatele zvýšil z 6.466 čínských yuanů (900 dolarů) v roce 2001 na více než 47.000 yuanů v roce 2022, přičemž příjem obyvatel venkova rostl podobně působivým tempem. Ještě důležitější je, že stovky milionů Číňanů byly vyvedeny z chudoby, což výrazně zlepšilo celkovou životní úroveň obyvatelstva.

Přistoupení Číny k WTO nejen značně podpořilo růst jejího obchodu a stupeň otevřenosti, hluboce to ovlivnilo její hospodářskou strukturu, sociální rozvoj a všechny aspekty života lidí, ale také to komplexně ovlivnilo globální obchod, investice a ekonomiku.

Podle statistik WTO zaznamenal globální obchod od doby, kdy Čína vstoupila do WTO v roce 2001, obrovský růst. Integrace Číny do globálního obchodního systému rozšířila trhy a usnadnila tok zboží a služeb po celém světě. Čína se stala jedním z největších obchodních států světa a její vývoz a dovoz se v průběhu let rychle zvyšují. To poskytuje obrovské tržní příležitosti pro ostatní země a posiluje to mezinárodní hospodářské vazby.

Poté, co Čína vstoupila do WTO, došlo k významné transformaci globální výroby. Čína rychle rostla jako světová továrna a nabídla ostatním zemím efektivní a nízkonákladovou výrobní základnu. Četné renomované společnosti přesunuly své výrobní základny do Číny a využívaly tak bohaté pracovní zdroje a stále sofistikovanější průmyslové řetězce, což pohánělo globalizaci výrobního průmyslu.

Přistoupení Číny poskytlo globálním investorům širší investiční příležitosti. Zahraniční společnosti vstoupily na čínský trh, čímž rozšířily své investice a vytvořily otevřenější kanály pro globální kapitálové toky. Mnoho nadnárodních společností založilo v Číně společné podniky, které posilují technologickou spolupráci. To nejen pohání zlepšení čínské ekonomiky, ale také to podporuje globální inovace a výměnu technologií.

Přistoupení Číny stimulovalo reorganizaci a úpravu globálních dodavatelských řetězců. Mnoho podniků přesunulo své výrobní základny do Číny a vytvořilo globální síť průmyslových řetězců. Po vypuknutí pandemie se stabilita čínského dodavatelského řetězce stala základním kamenem globální ekonomiky. To zdůrazňuje význam Číny v globálních dodavatelských řetězcích a vyzývá to ostatní země k přehodnocení a upravení svých strategií dodavatelského řetězce.

Přistoupení Číny přineslo významné technologické inovace a globální přenos znalostí. Mezinárodní společnosti spolupracují s Čínou, sdílejí technologie a zkušenosti a řídí zlepšování globální technologické úrovně. Čína se stala globálním lídrem v technologii 5G a odvětví elektrických vozidel, což vneslo nový impuls do globálního technologického rozvoje. Mezinárodní spolupráce s čínskými podniky přispívá k rozvoji globálních technologických inovací.

Vstup Číny do WTO hraje pozitivní roli ve světovém hospodářství. Čínský vzestup vnesl novou vitalitu do globální ekonomiky a poskytl zásadní ponaučení pro budování otevřené světové ekonomiky.

(Kl)