Po dalším dni intenzivních jednání navíc, 28. zasedání Konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP28) 13. prosince konečně uzavřelo směrodatnou klimatickou dohodu – Konsensus ze Spojených arabských emirátů. Jako reakce na první globální přehled o tom, jak mohou země urychlit opatření k dosažení cílů Pařížské dohody, vznikl Konsensus ze Spojených arabských emirátů po týdnech tvrdých rozhovorů a ústupků.

Národy na COP28 schválily plán pro „přechod z fosilních paliv“ – první takový plán na konferenci OSN o klimatu. Konsensus ze Spojených arabských emirátů se však zastavil před dlouho žádanou výzvou k „postupnému ukončení“ ropy, uhlí a plynu. „I když jsme zde v Dubaji zcela neotočili stránku o fosilních palivech, tohle je začátek konce,“ řekl vedoucí OSN pro klimatické záležitosti Simon Stiell.

Už před COP28 diskutovaly mezinárodní organizace zastoupené v OSN a účastníci o energetické transformaci a o jazykovém vyjádření budoucnosti fosilních paliv. Někteří účastníci trvají na „postupném ukončení“ nebo alespoň na „postupném snížení“ fosilních paliv v závěrečné dohodě. Některé ostrovní země, které již byly ovlivněny zvýšením hladiny moře, se staví proti podpisu dohody, která postrádá pevný závazek odstavit svět od fosilních paliv. „Nepůjdeme tiše do našich vodních hrobů,“ řekl John Silk, vedoucí delegace z Marshallových ostrovů.

Současně jsou někteří producenti ropy a spotřebitelé včetně Saúdské Arábie a Iráku silnými odpůrci jazyka proti fosilním palivům v konečném textu. Prezident COP28 Sultán Ahmed Al Jaber prohlásil, že „neexistuje žádný vědecký důkaz, ani žádný scénář, který by říkal, že postupné ukončení fosilních paliv je to, co umožní dosáhnout 1,5°C,“ a naznačuje, že postupné ukončení by mohlo „zavést svět zpět do jeskyní“.

Al Jaberovy poznámky vyvolaly tvrdou kritiku vědců, mezinárodních organizací, médií a veřejnosti. „Je neuvěřitelně znepokojující a překvapující slyšet, jak prezident COP28 hájí používání fosilních paliv,“ řekl Sir David King, předseda Poradní skupiny pro klimatickou krizi a bývalý hlavní vědecký poradce Spojeného království. Bill Hare, ředitel Climate Analytics, věří, že Al Jaberovo vyjádření o „zavedení světa zpět do jeskyní“ je na hraně popírání změn klimatu.

Stojí za zmínku, že Spojené arabské emiráty jako hostitelská země COP28 jsou jednou z největších zemí produkujících ropu na světě. Prezident COP28 Al Jaber je současně také generálním ředitelem Abu Dhabi National Oil Company (ADNOC), která podle BBC těžila v roce 2021 až 2,7 milionu barelů ropy denně, s plánem zdvojnásobit toto množství do roku 2027. Environmentalisté věří, že jmenování Al Jabera prezidentem COP28 je „naprosto směšné“ a zpochybnilo to klimatický proces OSN.

Jednání o budoucnosti fosilních paliv jsou mnohem obtížnější než si lze představit. Účastníci COP28 jsou v různých vývojových fázích s různými ekonomickými a společenskými strukturami, a proto mají různé zájmy. To znamená, že konsensus je na COP28 obtížný. Ačkoli Konsensus ze Spojených arabských emirátů se zastavil před výzvou k „postupnému ukončení“ ropy, uhlí a plynu, dohoda o „přechodu z fosilních paliv“ je krokem vpřed. Simon Stiell na závěr COP28 uvedl, že klimatické konference jsou „proces založený na konsensu, což znamená, že všechny strany se musí shodnout na každém slovu, každé čárce, každém úplném zastavení. To není vůbec snadné,“ zdůraznil Stiell.

Stojí za zmínku, že rozhovory o fondu na ztráty a škody byly v loňském roce během COP27 těžké. Podle Zprávy OSN o adaptační mezeře 2023 zveřejněné v listopadu jsou potřeby rozvojových zemí desetkrát až 18krát vyšší než mezinárodní toky veřejných financí. Některé bohaté země navíc nejsou ochotny platit ztráty z uhlíkových emisí. Konsensus o fondu na ztráty a škody během COP28 je podle Reuters „počátečním vítězstvím“.

COP28 přilákala rekordní počet více než 100 tisíc účastníků s bezprecedentní škálou témat a intenzitou jednání. To ukazuje na naléhavé výzvy světa k urychlení energetické transformace a řešení změny klimatu. Konsensus ze Spojených arabských emirátů, kterého bylo dosaženo po kolech tvrdých rozhovorů a ústupků, projevuje sílu multilateralismu při řešení globálních výzev.

Hrozba globálního oteplování však stále trvá. Výzkum ukazuje, že průměrná globální teplota by mohla dočasně překročit práh 1,5°C v roce 2024, což vyvíjí větší tlak na celý svět, který stále bojuje s energetickou transformací, snižováním emisí a finanční podporou.

Pro lidstvo není klimatická krize jen otázkou životního prostředí, ale také otázkou přežití.

(Kl)