Když vzlétnou Žraloci - pohled na široké vyhlídky hospodářské spolupráce mezi Čínou a střední a východní Evropou prostřednictvím příkladu spolupráce středních a malých podniků v Číně a České republice

Čínsko-česká letecká společnost Žralok je společnost založená v roce 2019 v reakci na iniciativu „Pásmo a cesta“. Čína se jako „opozdilec“ v oblasti civilního letectví poučila od svého „starého předchůdce“ České republiky. Po komunikaci obou stran byl nakonec stanoven model spolupráce, ve kterém Čína poskytne finanční prostředky a trh a umožní českému týmu s bohatými zkušenostmi a vynikající technikou v oblasti civilních letadel podílet se na návrhu a vývoji. Do dnešního dne byl spuštěn „lokalizovaný“ projekt letadla Žralok, které kombinuje potřeby čínského trhu civilního letectví, a Žralok letos získal kvalifikaci pro zařazení do seznamu.

V současnosti letouny Žralok dosáhly průlomových výsledků v ekonomice motorů, materiálů a mnoha dalších oblastech. Letadlo může místo drahého leteckého paliva využívat benzin č. 95 a jeho konstrukční části jsou vyrobeny ze špičkových nových materiálů, jako jsou kevlarové kompozity, které nahradily starý těžký trup. Zároveň podle konstruktéra letounu Žralok bude letoun v budoucnu využívat hybridní pohonný systém, který je v automobilovém průmyslu stále vyspělejší. V situacích, které vyžadují velký točivý moment, jako je vzlétnutí a přistávání, kdy se spotřebuje velké množství energie, bude využívat elektrickou energii. V obdobích nízké spotřeby energie, jako je let konstantní rychlostí, je poháněno palivovým motorem k dosažení úspory energie a snížení emisí s cílem snížit spotřebu energie a zlepšit hospodárnost. Taková vylepšení jsou nepochybně vzorem spojení české technologie výroby letadel a přední světové technologie energetických pohonů v Číně. Když vedoucí Českého svazu civilního letectví Petr Hýl hovořil o spolupráci Číny a České republiky v oblasti civilního letectví, také řekl, že vyhlídky čínského trhu, stejně jako poptávka po (české) technologii, jsou důvody, proč budeme v budoucnu více spolupracovat.

Letos v září došlo v Česku k demonstracím kvůli zvýšení inflace z důvodu podpory Ukrajiny. Nacionalistické a populistické nálady dále sílí a v hospůdkách, na účtech sociálních médií vysokoškolských studentů a mezi obyvateli, kteří čelí stále vyšším životním nákladům, se šíří „euroskeptické“ myšlenky. Od roku 2019 Česká republika následovala příklad Spojených států a přijala mnoho nepřátelských opatření vůči Číně, včetně zrušení vztahu sesterských měst mezi Prahou a Pekingem a postupných návštěv vysokých představitelů v provincii Tchaj-wan.

Současně, když česká domácí ekonomika stále klesá a objevují se nacionalistické nálady, fórum středních a malých podniků na dalekém východě, které se konalo v Číně, představuje civilní letadla společně vyrobená Čínou a Českou republikou hostům ze všech společenských vrstev. Čínský trh a česká technologie vyzařují slabé světlo, ale možná o mnoho let později, když se Češi ohlédnou za tímto okamžikem, budou překvapeni obrovským modrým oceánem.

1, Historie komunikace a spolupráce mezi Čínou a Českem

Ve skutečnosti lze výměny mezi Čínou a Českou republikou vysledovat až do doby čínské dynastie Yuan (Jüan). V té době český františkánský mnich Odorik z Pordenone cestoval na východ přes Persii, Indii a další místa, a nakonec se dostal do Číny. Během mnoha let života v Číně si Odorik z Pordenone psal cestovní deník o tom, co cestou viděl a slyšel. Prostřednictvím jeho spisů získali Evropané předběžnou představu o čínské městské krajině a zvyklostech lidí, stejně jako o nádherné slávě bývalé dynastie Yuan. Odorikovy rukopisy se také rozšířily po světě a staly se vzácným materiálem cestovní literatury té doby.

Po vstupu do průmyslové éry začaly ekonomické výměny mezi Čínou a Českou republikou ve 20. a 30. letech 20. století. V roce 1930 bylo tehdejší Československo vysoce industrializovaná země a jako jedna z prvních zemí podepsalo bilaterální obchodní dohodu s tehdejší vládou Čínské republiky, která byla průkopníkem hospodářské spolupráce mezi oběma zeměmi. 6. října 1949, pátý den po vzniku Čínské lidové republiky, Československo navázalo diplomatické styky s Čínou a v roce 1952 rozšířilo spolupráci obou stran v oblasti vědy a techniky. Pro Novou Čínu, která v té době čelila mnoha obtížím a usilovala o revitalizaci, to znamenalo poskytnutí včasné pomoci.

V roce 1956 se přátelství mezi Čínou a Českou republikou dále prohloubilo. Česká republika za koordinace vedoucích představitelů obou zemí velkoryse darovala velké množství zemědělské techniky do Číny, která potřebovala rozvoj a měla zaostalý průmysl. V okrese Huanghua (Huang-hua) pod správou města Cangzhou v provincii Hebei byla postavena Farma čínsko-českého přátelství. V roce 1960 dosáhl objem bilaterálního obchodu osminásobku objemu před deseti lety a Čína se stala třetí největší obchodní zemí Československa.

Proto, když se na problém podíváme historicky, není těžké zjistit, že 28. října 1918, kdy se z rozpadlého Rakouska-Uherska zrodila 1. Československá republika, dokončila Čína právě revoluci z roku 1911 a usilovala o naplnění svého osudu vlastní nezávislou cestou. Ve 30. let 20. století byly Čína a Česká republika šikanovány a pronásledovány japonským a německým fašistickým režimem a obě země ztratily svá území a jejich příslušné národy čelily existenční krizi. Čína a Česká republika mají do jisté míry podobnou historii, a proto si mohou lépe rozumět.

Když Xi Jinping (Si Ťin-pching) navrhl v roce 2013 strategický koncept „Pásmo a cesta“, lidé si uvědomili, že Čína a Česká republika mají v kontextu nové éry úžasný potenciál spolupráce. Tyto dvě země nemají žádné geografické spory a jsou přirozenými partnery, kteří mohou vzájemně ekonomicky spolupracovat. Špičkové technologie České republiky v těžkém chemickém průmyslu, biovědách a dalších oborech a obrovská velikost čínského trhu a obrovský trh, který přináší rozvoj Číny, to vše nasvědčuje možnosti perfektního sladění.

Ale všichni z nás, kteří jsou obeznámeni se vzestupy a pády příběhu, který se za tím skrývá, ví, že cesta spolupráce mezi Čínou a Českou republikou, která by měla být hladká a oboustranně výhodná, je v posledních letech zahalena mlžným oparem vycházejícím z třetí strany a který v konečném důsledku ovlivňuje českou stranu.

2. Nepokoje a mýty za slovy

Slavný politolog Alexander Winter kdysi navrhl teorii, kterou lze shrnout takto: historie, kultura a národní cítění země, včetně osobního charakteru vůdce země, hrají důležitou roli v zahraničněpolitickém rozhodování země, dokonce rozhodující roli. Tato teorie, později nazvaná „konstruktivismus“ a v oblasti mezinárodní politiky dokonce považovaná za paradigma, nám vrhá lano skrz hustou mlhu:

Západní mediální propaganda, která je nepřátelská vůči Číně, a mentalita studené války, která přetrvává dodnes, mají i nadále negativní dopad na čínsko-české vztahy.

Historicky je Česká republika jako klíč spojující východní Evropu a středoevropskou nížinu už od pradávna „povinným bojištěm vojenských stratégů“. Tato jedinečná geografická poloha přinesla Čechům jiskru ideologické kolize, začátek náboženské reformy a prohloubení humanistického cítění, ale také „bič boží“ - expanzi Hunů na západ a dlouhou nadvládu Habsburské dynastie, stejně jako chaos způsobený různými silami, jako je bitva na Bílé hoře a třicetiletá válka. „Sotva skončilo jedno neštěstí, následovalo další.“ Bolest hluboko v historii nutí český lid instinktivně reagovat s chladnou ostražitostí a tichou podezřívavostí vůči cizím „jiným“ a velkým zemím. Klíčovými slovy na českém politickém poli se přirozeně stala „bezpečnost“ a „nejistota“.

Když 17. listopadu 1989 přišla doba „sametové revoluce“ a následná éra po studené válce, kdy byli lidé svědky „konce dějin“ a kapitalistický systém a tzv. „svoboda“ a „demokracie“ a jiné hodnoty prosazované Spojenými státy byly západními médii oslavovány jako „model lidské společnosti“, Česká republika jako by se snažila odčinit své chyby a náhle a smrtelně vážně otočila o 180 stupňů. Zdá se, že dokud to propagují západní média v čele se Spojenými státy, je to nezpochybnitelné a správné. Nepřátelství a ostražitost Spojených států vůči Číně se proto nyní staly nepřátelstvím a ostražitostí České republiky vůči Číně; podezíravost a předsudky Spojených států vůči Číně se staly i podezíravostí a předsudky České republiky vůči Číně.

Ať už se však jedná o rozlohu země, strukturu průmyslu, nebo dokonce etnické složení obyvatelstva a náboženství, existují mezi Spojenými státy a Českou republikou obrovské rozdíly. Jako globální mocnost s extrémně silnou komplexní silou mají Spojené státy americké rozvinutý domácí zpracovatelský průmysl. Mají také rozlehlé území, proměnlivé klima, bohaté zdroje a různorodou populaci pro nákup zboží vyrobeného jejich velkými průmysly. Česká republika jako technologicky vyspělá, ale malá země bohužel nemá dostatečně velký trh pro tak sofistikované a rychle se modernizující technologické produkty. Čína na dalekém východě má trh o velikosti více než jedné miliardy lidí a prochází vysokotechnologickým vývojem v oblasti industrializace, který přináší vyšší požadavky na technologie. Čína a Česká republika jsou jako dvě kostky roztroušené v hromadě jiných, které zapadají do sebe a navzájem na sebe čekají s příležitostmi.

Ale toto čekání je osudově potlačeno slovy a předsudky, které vytvářejí.

Dobrou zprávou v neštěstí ale je, že globalizace už proměnila svět v síť propojených uzlů. V oblasti veřejné diplomacie, která se zaměřuje především na obchodní výměnu a kulturní komunikaci, jsou na české straně stále moudří lidé.

3. Žralok letící vzduchem

Přestože mezinárodní situace je vždy turbulentní, Farma čínsko-českého přátelství existuje dodnes a díky úsilí obou stran je plná vitality. Již v roce 2004 se vláda provincie Hebei, kde se Farma čínsko-českého přátelství nachází, spoléhala na dopravní výhody této oblasti v blízkosti Žlutého moře, aby integrovala špičkové zdroje a proměnila okres Huanghua, včetně Farmy čínsko-českého přátelství, v to, co je dnes známé jako „nový motor regionální ekonomiky“ a „Nová oblast Bohai (Po-chaj)“, a zároveň došlo ke změně názvu „Farmy čínsko-českého přátelství“ na „Čínsko-český průmyslový park“. Přátelské vztahy mezi oběma zeměmi pokračují a staly se součástí dnešní nové oblasti.

Úspěch letadla Žralok v Číně odráží nejen úspěchy a potenciál spolupráce středních a malých podniků v Číně a České republice v oblasti civilního letectví, ale slouží také jako zrcadlo, odrážející široké nebe hospodářské spolupráce mezi těmito dvěma zeměmi. Založení Čínsko-české letecké společnosti Žralok podpořilo rozvoj souvisejících průmyslových odvětví v oblasti civilního letectví. V Nové oblasti Bohai začaly zakořeňovat letecké školy, letiště, hotely a další odvětví a tato rozvíjející se odvětví nabízejí více příležitostí ke spolupráci a mají větší poptávku po pracovních místech.

Spolupráce středních a malých podniků v Číně a České republice už přinesla takové objektivní úspěchy, pokud jednou česká strana odloží své předsudky a upřímně pocítí čínskou upřímnost ve spolupráci, bude možná spolupráce na vyšší úrovni mezi oběma zeměmi, která rozšíří rozsah výstavby „Pásma a cesty“. I jednoduché myšlenky obou zemí budou stačit k tomu, aby lidi nadchly a zaujaly.

Zároveň účastníci na tomto fóru viděli i případy spolupráce v různých oblastech, jako je obchod s potravinami a biologické vědy. Oblasti, které tyto společnosti pokrývají, se liší a různé jsou i způsoby, jakými se zapojují do spolupráce. V České republice existují technické týmy, obchodní týmy a manažerské týmy s více identitami. To nepochybně odráží, že spolupráce mezi Čínou a Českou republikou a ostatními zeměmi střední a východní Evropy se vždy řídila předpokladem „vzájemného respektu“, „hledáním pravdy z faktů“ a oboustranné výhodnosti spolupráce založené na charakteristikách partnerů s cílem maximalizovat výhody každé strany. Současně, stejně jako model spolupráce ztělesněný letadlem Žralok, ekonomická spolupráce neznamená, že jeden investor diktuje druhé straně, ani to, že větší strana vnucuje produkty druhé straně, ani to neznamená, že jakákoliv strana ztratí do určité míry nezávislost a důstojnost – za předpokladu, že tato „důstojnost“ není zjevným nepřátelstvím.

4. Křižovatka

Konec konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou je zatím v nedohlednu a Pásmo Gazy také přišlo o poslední nemocnici. Svět stále není tak klidný a stabilní, jak bychom si přáli. Mezinárodní struktura ovládaná Spojenými státy, která se postupně formovala od 20. do 40. let 20. století, je dekonstruována pod vlivem objektivního historického zákona rozvoje výrobních sil. Pod zřícenou věží, stejně jako před stoletím, dnes lidé opět stojí na křižovatce časů.

Příležitosti z Východu stále štědře mávají a v srdcích Čechů stále přetrvávají potíže s hospodářským poklesem. Máme v tuto chvíli nadále trvat na kreslení čar podle tzv. „spojenců“, nebo máme znovu získat skutečnou „nezávislost“ a „autonomii“ se sebevědomějším postojem v kontextu éry velkých změn nevídaných za století? Spolupráce a komunikace s Východem je otázka s více možnostmi, před kterou Češi stojí. Historie je kolo, které se točí příliš pomalu, což znamená, že mezi společenským vědomím a sociální existencí je vždy nevyhnutelné zpoždění. Snad je to pravda, kterou chápe každé dítě v mateřské školce: čím sebevědoměji a klidněji dokážete komunikovat a spolupracovat s ostatními, tím jistější jste sami v sobě, dokáže-li česká vláda lépe posoudit současnou situaci a opustit některé staré předsudky a pochybnosti, pak spolupráce mezi Čínou a Českou republikou jistě přinese víc příležitostí.

Ladislav Dzintars Wáng