AI Photo: VCG

V poslední době se hojně mluví o umělé inteligenci, a to nejen jako o zdroji příležitostí pro lepší budoucnost přinesenou inovativními technologiemi, ale také jako o hrozbě. Umělá inteligence se ve skutečnosti vyvíjí a využívá už alespoň tři desetiletí a je v pozadí takových věcí, jako je Google a další vyhledávače, které již po více než generaci využíváme. Ale v poslední době do tohoto oboru zasáhla politizace. Zřejmě jde v největší míře o to, že její současná dostupnost včetně možnosti koupit si čipy od americké NVIDIA a stavět si vlastní zařízení na bázi AI s minimálním rozpočtem vytváří zcela nové konkurenční prostředí na trhu, takže „hrozí“, že se v tomto oboru prosadí spousta malých firmiček, které by mohly způsobit podobnou revoluci, jako když před 40 lety „garážové firmy“ způsobily revoluci osobních počítačů a počítačových sítí a provedly tento ohromný technologický průlom na úkor řádných mega-korporací. A tak se náhle z AI stala „hrozba“, neboť nebudou-li se „dostatečně regulovat“, může zafungovat svobodný trh a příští vůdcové trhu zase povstanou z garáží na předměstí. A nejenže hrozí narušení řádného korporativismu domácím tržním potěrem, ale největší hrůza panuje, že s nepatřičně rychlými technologickými inovacemi přijdou nově se vynořující ekonomiky, jako je Čína.

Proto např. USA nutí firmy, jako je NVIDIA, aby do Číny neprodávaly nejpokročilejší čipy pro umělou inteligenci, přestože je to pro uvedenou firmu největší trh na světě a její ředitel se v Kongresu rozčiluje, že tím se poškozují vlastní firmy více než Čínské, a ptá se kongresmanů, jestli tu novou továrnu na AI čipy má zbourat, když mu ničí odbyt? Načež vývojáři NVIDIE dostali zadání, že musí vyvinout čipy, které sice nebudou splňovat ty parametry, jaké v sankcích na Čínu stanovila americká vláda, ale stejně budou mít ty funkce, jaké mají čipy, které nesmí vyvážet, což během několika měsíců splnili a ty čipy se už do Číny vozí.

Spolu s tím Čína přesměrovala značné investice do vývoje Amerikou zakázaných technologií, takže už vyrábí 7 nm čipy, které démonizovaná čínská Huawei využívá v posledních modelech mobilů a válcuje jimi světový trh.

V USA se tedy rozpoutává běsnění, kdy se zahajují vyšetřování, zda pokročilí američtí výrobci jako NVIDIA ty technologie, které nesmí do Číny vyvážet, pod rukou neprodává, aby si je Číňané mohli udělat sami. To lze samozřejmě těžko vyloučit, ale zrovna tak nelze vyloučit, že si Čína ty technologie sama rychle vyvinula. Konec konců USA obviňují Rusko a Čínu, že mají technologie hypersonických střel jen díky „ukradeným americkým technologiím,“ přičemž ale tyto země již mají hypersonické střely plně vyvinuté a nasazené do výzbroje, zatímco v USA se jejich vývoj ještě nezdařil, ale i tak ty úspěšnější obviňují z kradení intelektuálního vlastnictví od méně úspěšné Ameriky.

A Čína je zatím světovou jedničkou ve využívání generativní umělé inteligence ke komerčním účelům. Podle odhadů čínského Centra pro rozvoj informatického průmyslu spadajícího pod čínské Ministerstvo průmyslu a informačních technologií letos přesáhne objem čínského trhu generativní AI 10 bilionů yuanů (tj. 1,40 biliony $).

Uvedené centrum tvrdí, že v Číně generativní AI využívá už 15 procent podniků, kdy nejvíce jich má být ve zpracovatelském průmyslu, maloobchodu, telekomunikacích a ve zdravotnictví, kde probíhá velký nástup využití generativní AI.

Když zkouší podle dosavadních trendů odhadnout, jak to bude s využíváním generativního AI do roku 2035, vychází jim, že tou dobou by trh využití těchto technologií měl celosvětově dosáhnout 90 bilionů yuanů, kdy Čína se na tom má podílet více než 30 biliony.

Možná, že tato čísla vypovídají o „nebezpečích AI“ více než všechny ty povídačky ve stylu sci-fi hororů, které se v poslední době začaly v médiích rojit. Ovšem čínský výzkumník z pekingské Akademie sociálních věd Wang Peng tyto obavy asi moc nesdílí, když tvrdí: „Rychlý rozvoj trhu generativní AI a narůstající přijímání AI v podnicích bude mít značný dopad na celou digitální ekonomiku, potáhne inovace, zvýší efektivnost a povede k nárůstu konkurenceschopnosti a ekonomického vzestupu Číny.“

Také americká konzultační firma zabývající se celosvětovým trhem McKinsey & Co. to vidí podobně. Ta odhaduje, že ekonomický přínos AI v Číně každoročně poroste o 2 biliony $. A čínská Ústřední ekonomická pracovní konference stanovující cíle hospodářské politiky země pro příští rok, která proběhla před několika dny, poukázala, že pro Čínu je kriticky důležité rozvoj AI urychlit.

Výše uvedený akademik Wang k tomu poznamenává, že rok 2024 vypadá pro rozvoj oboru AI v Číně velice slibně, zvláště pak využití generativních AI technologií, přičemž je ovšem třeba zlepšit regulatorní politiky tak, aby se zajistilo odpovědné využívání těchto technologií a ochrana soukromých dat.

V Číně to moc s regulacemi AI nechtějí přehánět. Není to moc dávno, kdy jsme psali článek - Čínský business se ozývá proti politizaci AI Washingtonem, kde popisujeme, jak se současné přehnané regulační tažení proti AI čínskému businessu nelíbí. Ale rozumná míra regulací, hlavně za účelem, aby si méně zkušení uživatelé AI neublížili sami, se v Číně zpracovává a momentálně platné předpisy pro regulaci technologií generativní AI vstoupily v platnost letos 15. srpna.

V Číně se nezaujímá přístup, že by se do AI měl nějak moc plést stát. Ale jelikož technologie generativní AI využívají různé průmyslové organizace, podniky, vzdělávací a výzkumné instituce aj., tak Čína podněcuje tyto profesionální spolky, aby pokud se jim zdá, že bude bezpečnější pro některé věci přijmout doporučení či dokonce jasně stanovená pravidla tak, aby na tom tyto profesionální organizace zapracovaly a regulační předpisy samy navrhly.

Ovšem samozřejmě, že pro AI platí veškerá základní pravidla, jaká jsou dnes standardem pro všechny poskytovatele IT služeb aj. o ochraně osobních a business údajů a veškeré informační bezpečnosti s určitým přizpůsobením v aplikaci na AI, včetně ochrany mládeže, aby náhodou nepropadla závislosti na AI.

Čeká se, že generativní AI se zanedlouho bude uplatňovat i v takových oborech jako jsou finance, školství a doprava, kdy je možné, že během praxe s nasazováním se přijde na to, že je pro některé tyto novinky nutné vyvinout regulační rámec.

Samozřejmě, že stejně jako v současnosti platí pro většinu průmyslu informačních technologií určité standardy, které jsou více méně celosvětové, je Čína ochotna mezinárodně spolupracovat i na mezinárodních standardech pro generativní AI.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG