"Základem rozvoje ekonomik Evropské unie a Číny je spolupráce, nikoli konkurence.” Nedávné prosincové setkání vedoucích představitelů EU - včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a předsedy Evropské rady Charlese Michela - s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu bylo kvasem pro novou úroveň hospodářské spolupráce mezi Evropskou unií a Čínou.

"Čína a EU by se navzdory rozdílným režimům neměly vnímat jako soupeři, neměly by omezovat spolupráci kvůli soutěži a neměly by kvůli rozdílům vést ke konfrontaci," uvedl čínský vůdce Si Ťin-pching během setkání s předsedkyní EK Ursulou von der Leyenovou a šéfem RE Charlesem Michelem. Během setkání s von der Leyenovou a Michelem prezident Si vyzval ke "společné reakci na globální výzvy a spolupráci na podporu globální stability a prosperity". Tvrdil, že Čína chce z EU učinit klíčového hospodářského a obchodního partnera a prioritního partnera v oblasti technologické spolupráce. Prohlásil, že "Čína a EU by se navzdory rozdílným režimům neměly vnímat jako soupeři, neměly by omezovat spolupráci kvůli soutěži, neměly by vést ke konfrontaci kvůli svým rozdílům".

“Když vane vítr změn, někteří staví zdi, jiní větrné mlýny” – čínské přísloví.

Zkouškou tohoto odhodlání byla celosvětová pandemie, která na čas zmrazila přímé kontakty, čímž zpomalila dynamiku rozvoje spolupráce a způsobila, že se dříve otevřené trhy vyvíjely zcela nezávisle. Přesto se staré vztahy udržovaly. Jak země EU tak Čína v této zkoušce obstály na výbornou. Je to jeden z mnoha příkladů toho, jak obě strany spoléhají na spolupráci jako na základ dalšího hospodářského rozvoje.    

Šéf diplomacie EU Josep Borrell v říjnovém projevu na Pekingské univerzitě prohlásil, že hospodářská spolupráce mezi EU a Čínou je nyní "potřebnější než kdykoli předtím".

V celosvětovém měřítku je Čína na mezinárodním trhu stále konkurenceschopná. Produkce směřující na světové trhy činí 3,4 bilionu USD. Na druhém místě jsou Spojené státy s 1,8 bilionu USD, což je jen o málo více než polovina hodnoty čínské exportní produkce. První trojici uzavírá Německo s necelými 1,4 bilionu USD, což je o něco méně než USA.

USA, dosud nejvýznamnější mimoevropský vojenský partner států EU, nemusí být nutně lídrem i v obchodních a hospodářských vztazích. V této oblasti vede Říše středu.

Hospodářsky oslabené evropské státy mohou budovat či obnovovat své pozice ve spolupráci s Čínou. Hospodářský rozvoj Číny spojený s kvalitní produkcí a jasnou deklarací sdílení bude přínosem při řešení globálních problémů. Právě taková koncepce může dát nový impuls světovému hospodářství, stabilizovat mezinárodní situaci a následně zlepšit životní komfort. A to v každém ohledu.

Mezinárodní měnový fond (MMF), Goldman Sachs a další mezinárodní instituce zvýšily své prognózy ohledně hospodářského růstu Číny. V letošním roce z 5 % na 5,5 %. Společnost Pricewaterhouse Coopers, která předpovídá, že hospodářský růst Číny se letos přiblíží 5,5 %, se domnívá, že v příštím roce tuto hodnotu překročí.

Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi: v prvních třech čtvrtletích letošního roku vzrostl čínský HDP meziročně o 5,2 %. Již ve třetím čtvrtletí vzrostl čínský HDP meziměsíčně o 1,3 %, čímž překonal mnohé další významné světové ekonomiky ve stejném měsíčním vyúčtování. HDP Německa ve třetím čtvrtletí klesl o 0,1 % , zatímco HDP Francie vzrostl o 0,1 %.

Není těžké si všimnout, že ekonomiky Evropské unie dokonce potřebují spolupráci s čínskou ekonomikou.

Zahraniční obchod: 

V porovnání s obdobím před 20 lety se podíl výrobků s vysokým podílem lidské práce na čínském vývozu výrazně snížil a v roce 2021 bude činit méně než 10 %. V souladu s tím se podíl vývozu high-tech výrobků a strojírenských a elektrotechnických výrobků v loňském roce zvýšil z 30 % na 90 %. V současné době tvoří vývoz high-tech výrobků a mechanických a elektrických výrobků více než 90 % celkového vývozu výrobků. Rčení "miliarda párů ponožek stojí tolik co jedno letadlo" se stalo minulostí. Svědčí o tom rekordní objem obchodu dosažený v roce 2022.

Podle údajů Eurostatu podíl Číny na dovozu evropského zboží přesáhl 20 % a vývoz do Číny představoval 9 % evropského vývozu. Všechny země Evropské unie s výjimkou Irska mají s Čínou obchodní deficit. Největší měly v roce 2022 Nizozemsko (120 miliard eur), Itálie (41 miliard eur), Polsko (34,6 miliardy eur) a Španělsko (34 miliard eur). Největší dovoz měly tyto země: Nizozemsko (138 miliard), Německo (130 miliard) a Itálie (57,5 miliardy). Podíl Číny na jejich obchodu mimo EU byl však nejvyšší pro Českou republiku (48 %), Polsko (28,7 %), Nizozemsko (26,4 %), Dánsko (25,6 %) a Maďarsko (25,4 %).

Celkově čínský vývoz do zemí EU přesáhl 600 miliard eur a dovoz ze zemí EU 220 miliard eur. Největšími vývozci do Číny byly Německo (107 miliard eur), Francie (23 miliard eur) a Nizozemsko (18,7 miliardy eur).

V loňském roce začala Čína prosazovat nový model vývozu nových energetických vozidel, lithiových baterií a fotovoltaických výrobků, tedy "tří nových položek" zahraničního obchodu. Čína se letos stane největším světovým vývozcem automobilů.

Zahraniční investice:

V uplynulých deseti letech, od roku 2012 do roku 2022, Čína přivedla zahraniční investice v hodnotě přibližně 140 miliard USD. Od roku 2017 do loňského roku, tj. za posledních pět let, činil skutečný objem ročně přivedených zahraničních investic 157 miliard USD, což je více než v předchozích deseti letech. Od ledna do září letošního roku investovali zahraniční investoři v Číně do 37 814 nových podniků, což představuje meziroční nárůst o 32,4 %, přičemž investice do high-tech výroby vzrostly o 12,8 % a do zdravotnických zařízení a přístrojů, zpracovatelského průmyslu, elektronického průmyslu a průmyslu výroby komunikačních zařízení o 37,1 %, resp. 21,5 %.

Podle agentury S&P je vývoz automobilů z Říše středu teprve na začátku. V současné době představuje přibližně 3,5 % prodeje automobilů v Evropě v roce 2022. Společnost Transport&Environment však odhaduje, že do roku 2025 by mohl vzrůst o 9 až 18 %. Trhy to potvrzují spolu s prognózami poradenské společnosti PwC. Ta odhaduje nárůst až o15 %, přičemž do EU se ročně vyveze 800 000 elektromobilů. Z toho 41 % budou tvořit vozidla západních značek. Čínští výrobci elektromobilů se v posledních letech výrazně zviditelnili díky zkušenostem získaným na domácím trhu - což se promítá do kvality výsledného produktu.

V roce 2022 tam bylo registrováno 5,4 milionu elektromobilů, což jsou dvě třetiny celkového počtu těchto vozidel na světě. Čínské společnosti, které v roce 2022 vyvezly téměř milion těchto vozů, mají zkušenosti a kompetence k výrobě nejen vozidel, ale také lithium-iontových baterií a modulárních systémů.

Nejvíce dováženými kategoriemi zboží z Číny v roce 2022 zůstaly telekomunikační zařízení a stroje pro automatické zpracování dat, obě s vyššími hodnotami než v předchozím roce. Výrazně vyšší nárůst byl zaznamenán u elektrických strojů a zařízení a elektronek, ventilů a souvisejících výrobků. Zdaleka největší nárůst však zaznamenaly organicko-anorganické sloučeniny používané jako katalyzátory v mnoha chemických reakcích, jejichž dovoz vzrostl z 6,8 miliardy eur v roce 2021 na 28,6 miliardy eur v roce 2022. Za zmínku rovněž stojí, že více než polovina dovozu high-tech výrobků do EU ze zemí mimo EU pocházela v roce 2022 z Číny v hodnotě 180 miliard eur, když hodnota dovozu z USA činila 90 miliard eur, tedy polovinu této částky. V případě mnoha prvků vzácných zemin to představuje 70-95 %. Pokud jde o lithium, je to 79 %, hořčík 97 %, galium 71 % a vanad 62 %. Jedná se o klíčové materiály pro elektronický průmysl, obnovitelné zdroje energie, včetně větrné a solární energie, a výrobu baterií. Čína například vyrábí 45 procent světové produkce polykřemíku potřebného pro fotovoltaické panely, z nichž 80 procent v Evropě pochází z Číny.

Závislost evropského průmyslu na dovozu, především z Číny, je zřejmě velmi vysoká a to znamená, že se mu vyplatí více spolupracovat než konkurovat. Prosincové setkání evropských představitelů s ČLR v Pekingu by se mohlo ukázat jako milník. Opět citujme prohlášení prezidenta Si - Čína chce z EU učinit klíčového hospodářského a obchodního partnera a prioritního partnera pro technologickou spolupráci.

Hořká Amerika

"Ekonomický překlad ‘americké výjimečnosti' zní ‘utrácejte teď, šetřete později'. Z velké části z tohoto důvodu Spojené státy americké dlouho postrádaly pevnou domácí spořicí základnu, která je pro každý národ základem hospodářského růstu. Naproti tomu Čína, která myslí dopředu, využila své přebytečné úspory do značné míry na podporu masivních investic potřebných pro velkolepý růst země - investic do nových výrobních kapacit, infrastruktury, posílení lidského kapitálu a nyní i do snahy o domácí inovace. Zásadní otázkou je, zda je Čína schopna přejít na model spotřeby ve stylu USA. Základní otázkou vůči Spojeným státům zase je, zda se tato země dokáže více podobat Číně, pokud jde o obnovení schopnosti úspor a financovat investice potřebné pro budoucí růst." řekl Stephen S. Roach, americký ekonom a přednášející na Jacksonově institutu pro globální záležitosti na Yale univerzitě a na Yale School of Management. Take je to hlavní ekonom společnosti Morgan Stanley a autor uznávané knihy "Accidental Conflict: America, China, and the Clash of False Narratives" (v překladu Náhodný konflikt: Amerika, Čína a střet falešných narativů), která podrobně popisuje průběh střetu mezi Čínou a Amerikou.

Piotr Jastrzebski