Foto: Noční pohled na budovy CBD v čínském Pekingu. /CFP

Autoři: Gao Lei (Kao Lej) je zvláštní komentátorka pro CGTN, je docentka v Centru pro Myšlenku Xi Jinpinga o otevírání se Výzkumného ústavu globalizace a modernizace Číny na Univerzitě mezinárodního obchodu a ekonomiky. Xia Lu (Sia Lu) je speciální komentátor pro CGTN, je docent na čínské Národní akademii pro rozvoj a strategii Akademie Myšlenky Xi Jinpinga o socialismu s čínskými charakteristikami pro novou éru na Čínské lidové univerzitě. Článek odráží názory autorů, a ne nutně názory CGTN.

Čína je největší rozvojová země na světě, která v posledních 45 letech vytvořila „nový zázrak“ z hlediska socioekonomického rozvoje v dějinách lidské civilizace. Průměrná roční míra hospodářského růstu od roku 1979 do roku 2012 činila 9,8 %, celkový objem ekonomiky poskočil z 10. na 2. místo na světě a míra příspěvku ke světovému hospodářskému růstu v letech 2013-2021 dosáhla 38,6 %, čímž byl úspěšně realizován skok ze země s nízkými příjmy na zemi s vyššími středními příjmy. Při pohledu na 45 let, které Čína zažila, se díváme na celou historii průmyslové revoluce, jen ve zkráceném období.

Za posledních 45 let reformy a otevírání se světu se Čína dostala do pozice nejrychleji se rozvíjející ekonomiky v historii. Od počátku reformy a otevírání se světu v souladu s myšlenkou, že „praxe je jediným kritériem pro testování pravdy“, jsme postupně prosazovali reformu venkovského pozemkového systému, systému evidence domácností, rozvoje městských podniků, městských státních podniků, zahraničních investic, finančních služeb, systému řízení vědy a techniky, zvláštních ekonomických zón a dalších relevantních systémů.

Vztah mezi státem a lidmi plně zmobilizoval nadšení výrobců, podnítil ekonomickou vitalitu a dokončil transformaci z plánovaného hospodářství na tržní hospodářství, což společně vytvořilo čínský ekonomický zázrak. HDP rychle vyskočil z 364,5 miliardy čínských yuanů (51,48 miliardy dolarů) v roce 1978 na 82,7 bilionu yuanů (11,68 bilionu dolarů) v roce 2017, což je 226násobný nárůst, čímž se země stala druhou největší ekonomikou světa. Čínský HDP tvořil v roce 1978 méně než 2 % světové ekonomiky, což v roce 2022 vzrostlo na přibližně 18,6 %, čímž se Čína zařadila na druhé místo na světě. Lze říci, že Čína je dnes skutečnou globální ekonomickou mocností.

45 let reformy také udělalo z Číny nejrychleji se měnící společnost, pokud jde o vztahy mezi městem a venkovem. Čína se transformovala ze zaostalé venkovské společnosti na prosperující integrovanou společnost mezi městem a venkovem. V roce 1978 byla Čína typickou zemědělskou zemí, kde 80 % celkové populace žilo ve venkovských oblastech. Od té doby, prostřednictvím reforem a inovací, jako je zlepšení systému evidence domácností, pozemkového systému, systému městských jednotek, zřízení zvláštních ekonomických zón a zřízení otevřených měst, byli rolníci osvobozeni z původního pozemkového vztahu a velké množství venkovské pracovní síly začalo proudit do velkých a středně velkých měst. Celá společnost prokázala vysoký stupeň mobility, čínská společnost se vydala na cestu rozvoje moderní urbanizace a vitalita měst byla dále uvolněna.

Foto: Noční pohled na rušnou nákupní ulici v Šanghaji v Číně. /CFP

Až dosud míra urbanizace v Číně přesáhla 64,7 %, více než polovina populace se stala městskými občany a vzniklo velké množství megaměst s více než 5 miliony obyvatel a vysoce hustě osídlených a ekonomicky integrovaných megaměst, která vytvářejí nové bohatství, nové produkty, nové civilizace a nový životní styl.

To, že se tak velká rozvojová země s více než miliardou obyvatel za tak krátkou dobu proměnila z chudé a zaostalé země v zemi s převahou městského obyvatelstva a zároveň rychle pokročila výstavba městské a venkovské infrastruktury založené na vysokorychlostní železnici a internetu, je třeba považovat za obrovský úspěch.

Prostřednictvím všestranných ekonomických, politických, sociálních a ekologických reforem otevírá Čína nové možnosti zaměstnání a rozvoje pro širokou veřejnost, neustále zlepšuje životní podmínky lidí, zvyšuje jejich příjmy a umožňuje širokým masám žít nový, prosperující, šťastný a civilizovaný život, což je původním záměrem reformy a otevírání se světu a také jedním z největších úspěchů reformy a otevírání se za posledních 40 let.

Nejtypičtějším příkladem je čínský projekt na zmírnění chudoby, který vyvedl z chudoby více než 800 milionů lidí a významně přispěl ke snížení chudoby ve světě. V roce 1978 činily výdaje na životní spotřebu městských domácností na obyvatele 311 yuanů (43,92 dolarů) a Engelův koeficient (vyjadřuje životní úroveň země, nad 59 % je chudoba, pod 30 % je bohatý život) byl 57,5 %, v roce 2022 to bylo 30.391 yuanů (4.292,22 dolarů, což je přibližně 98násobný nárůst), resp. 29,5 %. V roce 1978 činily výdaje na životní spotřebu venkovských domácností na obyvatele 116 yuanů (16,38 dolarů) a Engelův koeficient byl 67,7 %. Do roku 2022 to bylo 16.632 yuanů (2.348,99 dolarů, což představuje přibližně 143násobný nárůst), resp. 33 %, a obyvatelé měst i venkova si užívali dividend z reforem a začali směřovat k bohatšímu a diverzifikovanějšímu spotřebnímu životu.

Bez ohledu na všechny tyto úspěchy však stále existují výzvy, kterým je třeba čelit a které je třeba řešit. První a nejdůležitější je dodržovat strategii založenou na inovacích. Za posledních 45 let reforem a otevírání se světu dosáhla Čína obrovských úspěchů v hospodářském a sociálním rozvoji a v celkovém hospodářském součtu se umístila na druhém místě na světě. Po zániku „demografické dividendy“, „kapitálové dividendy“ a „technologické dividendy“ nebude v Číně v budoucnu možný hospodářský růst bez inovací. Z toho můžeme vyvodit základní závěr: Bez inovací nebude v Číně v budoucnu žádný hospodářský růst.

Ačkoli velká věc reformy a otevírání se světu, zejména se zaměřením na další inovace a otevírání se, byla ovlivněna některými turbulencemi a nelze ji označit za dokonalou, přesto přinesla čínské ekonomice obrovskou proměnu, když se z polozavřené ekonomiky na pokraji kolapsu stala prosperujícím „motorem“ světové ekonomiky. Historie vždy osvětluje budoucnost a velké úspěchy a cenné zkušenosti z čínské reformy a otevírání se světu ještě více posílily důvěru a odhodlání čínského lidu na nové cestě komplexně prohloubit reformu.

(Yawen)