Negativní názory na čínskou ekonomiku jsou v dnešní době často frekventované. Údajný pokles v exportu čínského zboží a údajný úbytek zahraničních investic v Číně jsou častým terčem zahraničních médií. Je vůbec možné najít na situaci objektivní názor? Pojďme se podívát na konkrétní čísla a konkrétní příklady, které nám poskytnou o něco přesnější obrázek.

„Myslím, že síla čínského exportu je poněkud překvapivá,“ uvedl Julian Evans-Pritchard, vedoucí čínské ekonomiky v Capital Economics, dle informací uvedených pro Financial Times. Dále dodal: „Zdá se, že Čína získává podíl na exportním trhu v ohledu na celkovém prostředí, kde celkové objemy globálního obchodu klesají.“

Ekonomové říkají, že pokud jde o objem, čínský export letos dosáhl rekordních výšin, protože exportéři země snižují ceny. „V Číně se export začíná zaměřovat hlavně na elektrické automobily, jichž je Čína dominantním výrobcem,“ řekl Evans-Pritchard. „Tohle do určité míry zvýšilo export, ale myslím si, že také čínští exportéři snížili ceny mnohem více než exportéři jinde v regionu, a to jim pomohlo získat podíl na trhu.“ Varoval však, že ziskové marže jsou na minimu a čínští výrobci pravděpodobně nebudou mít v příštím roce prostor ceny ještě více snížit.

Také podle Petera Tirschwella, který je viceprezidentem dodavatelského řetězce společnosti S&P Global Market Intelligence a předsedou konference dodavatelského řetězce oceánských kontejnerů TPM, exportní dominance Číny sílí, nikoli slábne.

Tirschwell zmínil, že realita je mnohem komplexnější. Vzhledem k tomu, že se výroba určitého zboží přesouvá do jiných míst, aby se snížily náklady nebo zmírnila rizika dodavatelského řetězce, domácí čínské dodavatelské řetězce zaměřené na produkty ekologicky šetrné technologie prosperují. Vývoz tohoto zboží roste, i když celkový zámořský export klesá.

Záleží tedy čistě na úhlu pohledu - v některých ohledech čínský export klesá, v jiných zase roste. Celkovou situaci lze tedy vnímat jako transformaci čínského exportu a změnu hlavním exportovaných produktů spíše než celkový pokles čínského exportu.

Již před začátkem pandemie Covid-19 začal podíl Číny na dovozu do USA klesat - a to z důvodů vyšších nákladů na mzdy v Číně, související s rychle se zlepšující životní úrovní v Číně. Tím pádem se výroba přesunula a vzrostl podíl jiných zemí na dovozu do USA - včetně Vietnamu, Thajska, Malajsie, Bangladéše, Jižní Koreje, Indie, Indonésie a Turecka.

Tahle situace by tedy měla být ve správném kontextu vnímána spíše pozitivně než negativně - zvýšení životní úrovně i mezd je pro Čínu rozhodně pokrok k lepšímu a je známkou rychle pokračujícího rozvoje Číny.

Situace je však velmi odlišná u exportu ekologicky šetrných technologických produktů, jejiž vývoz rapidně vzrostl. Pokud chceme zmínit konkrétní čísla, zde je dobrý příklad: Mezi lednem 2019 a červnem 2023 vzrostl čínský celosvětový podíl na vývozu lithium-iontových baterií ze 48 % na 61 %. Podíl Číny na vývozu solárních panelů vzrostl ze 44 % na 62 % a podíl elektrických vozidel vzrostl z 1 % na 24 %.

Dle média Reuters se velké množství britských firem domnívá, že zpomalující se čínská ekonomika představuje pro jejich fungování v Číně dokonce větší výzvu než přísná omezení spojená s pandemií Covid-19, která byla platná do konce loňského roku, uvedla Britská obchodní komora v Číně. Zahraniční investoři mají ohledně Číny letos smíšené pocity - mimo jiné kvůli faktorům, jako je pomalejší zotavení po pandemii, než si investoři představovali.

Je to tak doopravdy, nebo se jedná jen o mediální bublinu?

Dle jiných dostupných informací se zahraniční investice v Číně rozvíjí, zejména oblast kolem delty řeky Yangtze, která se stává magnetem pro zahraniční investory. Do této oblasti spadá Šanghaj a provincie Jiangsu, Zhejiang a Anhui.

Elodie Latour, viceprezidentka Decathlon China, spolu se svými kolegy oslavila 20. výročí působení této sportovní značky na čínském maloobchodním trhu.

Během dvaceti let Decathlon postupně vybudoval celý průmyslový řetězec v Číně, který zahrnuje vývoj produktů, design, výrobu, logistiku, branding a maloobchod, řekla Latour. Dodává, že Čína je jejich prvním trhem tohoto druhu mimo Francii a že v současné době Decathlon vlastní již čtyři továrny v Číně.

Stejně jako Decathlon si také AstraZeneca, významná mezinárodní farmaceutická společnost, vybrala deltu řeky Yangtze jako svůj výchozí bod v Číně.

Hlavní sídlo společnosti i její globální centrum pro výzkum a vývoj se nachází v Šanghaji a její další dvě dodavatelské základny ve městech Wuxi a Taizhou v provincii Jiangsu.

Podle Wang Lei, viceprezidenta firmy AstraZeneca, společnost věří, že její investice v oblasti delty řeky Yangtze porostou - spoléhá se především na inovační kapacitu a moderní průmyslový systém v tomto regionu.

„Během posledních několika let bylo zavedeno několik opatření k další optimalizaci podnikatelského prostředí v oblasti delty řeky Yangtze,“ řekl Hu Wentao, prezident společnosti Wacker China.

Poznamenal, že region delty řeky Yangtze se zaměřuje na strategicky rozvíjející se odvětví - jako je umělá inteligence, automobilový průmysl či biomedicína - což nabízí skvělý bonus společnostem, protože se mohou přiblížit svým zákazníkům.

„Očekáváme, že region posílí koordinaci a spolupráci a podpoří větší sdílení zdrojů a výměny za účelem otevření se na vyšší úrovni,“ dodal Hu.

Závěrem bych ráda zmínila slova Chena Longa, analytika čínského výzkumu.

Také Chen potvrdil, že neexistuje žádný hmatatelný důkaz toho, že zahraniční společnosti opouštějí Čínu. Dle jeho slov se společnosti jako McDonalds a Starbucks rozhodly zdvojnásobit jejich investice na čínského trhu.

Proč se tedy některé nadnárodní firmy údajně rozhodly snížit jejich investice v Číně?

Obvykle uváděnými důvody jsou menší růstový potenciál a rostoucí geopolitická rizika. Růst čínského HDP je na cestě k dosažení horní hranice cíle růstu, kterým je růst okolo 5 % - což je ohromující, protože loňský růst byl jen 3 %. Pokud zmíníme růst za dvouroční období, celkový růst je průměrně jen mírně nad 4 %, což je nejnižší růst za dvouleté období během posledních 40 let. Pomalejší růst znamená, že trh není tak atraktivní, jako byl dříve.

Tyto obavy sice mají reálný důvod, ale realita a celková situace jsou mnohem komplexnější. I když je čínský růst jen asi 4 %, celkový přírůstek HDP za každý rok bude stále asi 700 miliard USD, což je více než celá ekonomika Belgie. Je to obrovský trh, který navíc stále roste.

Také je vhodné zmínit, že během posledních 20 let byly úrokové sazby v Číně vyšší než ve většině rozvinutých ekonomik. Úrokové sazby vyspělých ekonomik byly po globální finanční krizi téměř všechny blízko nuly.

Závěrem bych ráda zmínila, že vždy záleží na konkrétním úhlu pohledu. Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde. Stejně tak se vždy najdou reportéři zahraničních médií, kteří z mozaiky celkově komplexní situace vytáhnou přesně ten střípek, který bez kontextu působí negativním dojmem. Dle mého názoru je lepší dát se cestou férového jednání a snažit se podat vždy ucelený pohled na věc - který zahrnuje komplexnost situace v reálném světle.

Lada Procházková