Je zcela logické, že podíl čínské měny nazývané renminbi (RMB) nebo také jüan/juan na mezinárodních platbách s rostoucím významem čínské ekonomiky roste zvláště, když je čínská ekonomika nejen největším vývozcem produktů zpracovatelského průmyslu a dovozcem komodit i zpracovatelských produktů, ale je i jednou z nejstabilnějších světových ekonomik, která ustojí bez velkých otřesů i ty největší tržní nestability z posledních let. Pro řadu obchodních partnerů Číny je tedy dost výhodné, když přeshraniční platby vyřídí v čínské měně než v jiných měnách, přičemž objemy zboží mezi nimi a Čínou patří mezi ty největší, nebo to provádí i s jinými obchodními partnery Číny, kdy skoro pro všechny země současného globalizovaného světa patří Čína k hlavním obchodním partnerům. Takže před pár týdny jako další evropská země podepsalo dohodu s Čínou o přeshraničním vyrovnávání v RMB Srbsko.

A tak vůbec nepřekvapuje, že se podle zprávy Společnosti pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci (SWIFT) z 21.12 RMB letos v listopadu stalo čtvrtou nejaktivnější měnou v globálních platbách, kdy před RMB je samozřejmě US dolar, euro a britská libra, přičemž RMB v minulém měsíci zase předběhlo japonský jen, který si čtvrtou pozici držel velmi dlouho, než byl během globální recese za časů pandemie Covid sesazen měnou záchrance světové ekonomiky v té době Čínou. V lednu 2022 během počátku zotavení globální ekonomiky se jen ale opět vrátil na svoji čtvrtou pozici, avšak minulý měsíc po nadprůměrně rychlém růstu čínské ekonomiky se na čtvrtou pozici zase vrátilo RMB.

RMB tudíž minulý měsíc získalo 4,61 procentní podíl na mezinárodních platbách, což je skokový nárůst oproti 3,6 procentnímu podílu v říjnu, když celková hodnota plateb v RMB v listopadu oproti předchozímu měsíci narostla o celých 34,87 procent, přičemž za tu dobu objem nárůstu plateb v ostatních měnách dominujících mezinárodním platbám byl za tento měsíc jen 5,35 procenta.

Ovšem mezinárodní platby mají rozmanitý charakter. To, v čem má RMB největší podíl, je přeshraniční obchodní vyrovnávání. V přeshraničním obchodním vyrovnávání se RMB v listopadu stalo druhou největší měnou, kdy v říjnu bylo ještě třetí největší měnou přeshraničního obchodního vyrovnávání. Ovšem mezinárodní platby představují i jiné vyrovnávací transakce.

Mezi dvě hlavní funkce peněz patří to, že fungují jako prostředek směny a také jako prostředek ukládání bohatství. Čínská měna je dostupná za nesmírně nízké úrokové sazby, které z ní dělají jedny z nejlevnějších peněz na světě, což pomáhá jak rozvoji Číny, tak vysoké atraktivitě čínské měny pro mezinárodní vyrovnávání, kdy si obchodující strany velmi levně prostředek směny opatří, a tak vyrovnávat přeshraniční obchody se zbožím vyjde o dost levněji, provede-li se to s levně dostupnými čínskými penězi. Pokud ale chcete ukládat bohatství, je výhodné ukládat ho do aktiv v měnách s vysokými úrokovými sazbami, z nichž má držitel vysoké výnosy. Proto v transakcích spojených s finančními aktivy dominují spíše měny s vysokými úrokovými sazbami jako dolar, euro nebo libra.

Podle analytičky francouzské banky Natixis Alicie Garcia-Herrero pro Asijsko-pacifickou oblast dosáhla Čína během roku 2023 ve využití RMB pro přeshraniční obchodní platby působivých úspěchů, jak o tom píše ve Financial Times, což se ukazuje na tom, že podle údajů ze SWIFT vzrostl podíl RMB na globálních platbách z 1,91 procent letos v lednu na 3,6 procenta v říjnu.

Jenže skutečná čísla mohou být i o dost větší. V současnosti se už k mezinárodním platbám používají i jiné vyrovnávací systémy – např. čínský systém přeshraničních mezibankovních plateb či mezinárodně rozšířený íránský systém. A řada plateb probíhá přes tyto systémy přímo se záměrem, aby na ně přes SWIFT nebylo vidět a USA do nich neviděly a nemohly světu vnucovat své jednostranně uvalené sankční režimy, takže objemy plateb v RMB budou asi o dost větší.

V současnosti existuje pro využívání RMB rozsáhlý mezinárodní finanční aparát. Lidová banka Číny – tj. centrální banka země – má dohody s více než 30 dalšími centrálními bankami a všude po světě, včetně Střední Evropy, existují clearingová centra pro RMB, takže likvidita v této měně je všude hladce zajištěna, a kdo chce obchodovat se zbožím levněji, než bude-li si na clearingové operace půjčovat dolary nebo eura, má možnost.

A jelikož minulý měsíc Mezinárodní měnový fond zvýšil odhad čínského růstu v roce 2023 na 5,4 procenta z předchozích 5 procent a předpověď na příští rok se zvýšila na 4,6 procenta z předchozích 4,2 procent, což jsou růsty rychlejší, než je průměr tempa růstu zbytku světa, tak lze čekat nárůsty objemu obchodů s Čínou případně i s jinými nadprůměrně rychle rostoucími ekonomikami úzce s Čínou spjatými. Proto objemy obchodů vyrovnávaných v RMB jedině porostou.

Přidaná hodnota průmyslových společností s minimální ročním obratem 20 milionů yuanů (2,8 milionu $) v listopadu v Číně meziročně vzrostla o 6,6 procenta. Jen za minulý měsíc celková hodnota čínského importu a exportu zboží narostla o 1,2 procenta, přičemž hodnota exportu narostla o 1,7 procenta, čímž byl ukončen šestiměsíční pokles, kvůli chabé globální poptávce, která se ale začíná evidentně oživovat, a tak lze čekat, že současný trend nárůstu využití RMB pro mezinárodní obchod se udrží.

K oblibě RMB přispívá i skutečnost, že v současném nestabilním světě s vysoce těkavým obchodem na mezinárodních měnových trzích, zůstávají směnné kurzy čínské měny nadstandardně stabilní, neboť je nadstandardně stabilní i čínská ekonomika, která roste a zlepšuje se i tržní sentiment ohledně její perspektivy. Také institucionální rámec mezinárodního finančního systému se čím dál více pro čínskou měnu vylepšuje.

Zajímavé je např. i to, že v poslední době, přestože čínské úrokové sazby zůstávají velice nízké a americké úrokové sazby vysoké, tak od listopadu směnný kurz RMB vůči dolaru o 2,5 procenta narostl, přičemž se v průběhu roku 2024 očekává další nárůst kurzu RMB, kdy analytici odhadují, že během různých fluktuací kurzů to nakonec příští rok skončí asi tak 7,0 procenty růstu čínské měny.

Tento nárůst ocenění RMB navzdory poměru úrokových sazeb je do velké míry důsledkem nadstandardní důvěry v čínskou ekonomiku a její finanční systém, kdy tato měna je určitým odstíněním od současných finančních rizik. Ta de-rizikovost izolace od čínské ekonomiky, jakou proti-čínské kruhy na Západě doporučují, je tím tedy postavena na hlavu.

Čínské úsilí o budování finančního systému maximálně upraveného, aby sloužil reálné ekonomice, se zjevně ukazuje jako úspěšné. Čínská měna se stala symbolem ekonomické stability oproštěné i v těžkých ekonomických časech od inflace a snadné dostupnosti kapitálu pro reálnou ekonomiku, a proto pomalu, ale jistě stoupá.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG