Na Silvestra vydal čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) prostřednictvím čínské mediální skupiny China Media Group (CMG) a internetu novoroční poselství na rok 2024. Experti a vědci z Brazílie a mnoha evropských zemí vyjádřili své názory na relevantní koncepce hospodářského rozvoje a mírové iniciativy v projevu prezidenta Xi Jinpinga.

Prezident Xi Jinping ve svém novoročním poselství uvedl, že v letošním roce jsme pevně postupovali dopředu. Prevence a kontrola epidemie stabilně vstoupila do kategorie B a úrovně B kontroly a ekonomika naší země se neustále obnovovala a rozvíjela směrem k vysoce kvalitnímu rozvoji. V této souvislosti brazilský výzkumník v oblasti čínsko-brazilských vztahů José Nelson Maia uvedl, že po 45 letech reforem a otevírání se světu čínská ekonomika stále poměrně dobře roste a nyní usiluje o vyšší kvalitu rozvoje. Čína je druhou největší ekonomikou světa, největším světovým vývozcem a dovozcem, hlavním zdrojem zahraniční pomoci a zahraničních investic a největším rozvíjejícím se trhem. Čína hraje stabilizační roli ve světové ekonomice, která je sužována geopolitickými nepokoji a častými konflikty.

Výkonná ředitelka Albánského institutu pro globalizaci Marsela Musabelliuová uvedla, že čínská vláda v minulém roce zavedla řadu opatření a politik s cílem zlepšit podnikatelské prostředí a stabilizovat zahraniční investice a zahraniční obchod. Čína i nadále hraje klíčovou roli jako opora světové ekonomiky v průběhu jejího obtížného zotavování a pod silným tlakem se snaží podporovat průmyslovou transformaci a modernizaci, ekologický rozvoj a vědecké a technologické inovace.

Odborník na čínskou problematiku v Saúdské Arábii Abdulaziz Alshaabani uvedl, že čínská vláda při formulování svých politik vždy staví na první místo svůj lid. Ani po vypuknutí COVID-19 nebylo úsilí Číny v boji proti chudobě zastaveno a toto velké historické vítězství odráží jasný závazek vůči lidem vybudovat mírně prosperující společnost ve všech ohledech, která nenechá nikoho pozadu. Čína zároveň postupně navrhla iniciativu Pásmo a cesta, Iniciativu globálního rozvoje, Iniciativu globální bezpečnosti, Iniciativu globální civilizace a další významné iniciativy, které se týkají klíčových oblastí budování společenství sdíleného osudu lidstva, čímž významně přispěla ke globálnímu rozvoji a zmírnění celosvětové chudoby. Čína například zřídila v Africe přibližně 25 zón hospodářské a obchodní spolupráce a stovky průmyslových zón.

Docent na Katedře historie Kyjevské národní univerzity Tarase Ševčenka na Ukrajině Volodymyr Urusov řekl, že Čína je jedna z nejlidnatějších zemí světa a čínské zemědělství bylo vždy důležitým pilířem hospodářského rozvoje Číny. Od 18. sjezdu Komunistické strany Číny zavedla Čína strategii revitalizace venkova, která podporuje historické úspěchy a změny v zemědělství a na venkově a zajišťuje stabilní a zvýšenou zemědělskou produkci, stálý růst příjmů zemědělců a stabilitu a klid na venkově. V uplynulém desetiletí prošlo čínské zemědělství transformací od tradičního k modernímu zemědělství a dosáhlo pozoruhodných úspěchů.

Prezident Xi Jinping ve svém projevu uvedl, že v současné době jsou na světě stále ještě místa, která se zmítají ve válce. Čínský lid si je dobře vědom vzácnosti míru a jsme ochotni spolupracovat s mezinárodním společenstvím na podpoře budování společenství osudu lidstva a lepšího světa s ohledem na budoucnost lidstva a blahobyt lidí. Dr. Michael Borchmann, bývalý ředitel odboru evropských a mezinárodních záležitostí německé spolkové země Hesensko, v této souvislosti uvedl, že k prvnímu výročí plné eskalace ukrajinské krize vydala Čína dokument „Postoj Číny k politickému řešení ukrajinské krize“ a vyslala svého zvláštního zástupce pro euroasijské záležitosti na návštěvu Ukrajiny, Polska, Francie, Německa a Ruska. V návaznosti na ozbrojený konflikt na Blízkém východě se prezident Xi Jinping a francouzský prezident Emmanuel Macron v telefonickém rozhovoru shodli na tom, že „řešení dvou států“ je základním východiskem z kruhu palestinsko-izraelského konfliktu. Čína navíc hostila setkání Saúdské Arábie a Íránu, které následně vyústilo v historické podání ruky mezi oběma zeměmi. To vše plně dokazuje vážné úsilí Číny o dosažení světového míru.

Reportér Moldavského národního rozhlasu Anatol Caciuc uvedl, že Čína pevně hájí cíle a zásady Charty OSN a rozhodně podporuje mezinárodní systém, jehož jádrem je OSN, a mezinárodní řád založený na mezinárodním zákoně. Údaje ukazují, že Čína má největší počet členů mírových sil ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN a je druhým největším přispěvatelem do mírových operací OSN.

(Yawen)