Letecký snímek z 27. prosince 2023 ukazuje automatický terminál v přístavu Qingdao ve východočínské provincii Shandong.  [Photo/Xinhua]

Výhled světové ekonomiky v roce 2024 je tak nějak chmurně nadějný. Nic nevypadá růžově, věci jsou všude v pěkném zmatku, z něhož může vzejít spousta událostí přinášejících rozvrat, jakým se dnes obvykle říká černé labutě, a nic není předzvěstí vytoužené konjunktury. Ale ty nejhorší věci, které zatím dusily zotavení světové ekonomiky, jako ceny energií a některých dalších nedostatkových komodit nebo přetažené proti-inflační politiky, zejména v USA, kdy se inflace, způsobená ne-monetárními příčinami krotí přepálenými úrokovými sazbami vyvolávajícími celosvětový nedostatek kapitálu a dluhovou krizi, vypadají, že skončily, a to zotavení světové ekonomiky, na které se svět od časů pandemické krize marně těší, by konečně, byť i líně a nejistě, mohlo začít.

Světové trhy ovšem vypadají velice bizarně. Najednou po letech marného čekání začaly jít nahoru akciové indexy, což je vždy projev důvěry v reálnou ekonomiku a hospodářský růst. Zároveň je ale ohromná cena zlata, což je vždy naopak projevem obav investorů z nejistoty. Tedy oba tyto ukazatele jdou proti sobě. Když jdou nahoru akcie, jdou obvykle dolů aktiva, která jsou nouzovými úložišti bohatství. Ale ač jde nahoru zlato, investoři se zbavují amerických vládních dluhopisů a částečně i dolarů jako takových, když naopak do těchto aktiv normálně vždy spolu se zlatem před nejistotou utíkají. Takže se jasně hroutí důvěra v dolar a USA a investoři prchají ke zlatu.

Tudíž opět signály naděje z akciových trhů spolu se signály nejistoty, kdy trhy považují za nejisté i tradiční „sázky na jistotu“ jako dolar a americké obligace.

Trochu to vypadá jako muka Tantalova z řeckých bájí, kdy naděje jsou sice, jako by na dosah, ale náhlý poryv větru vám chutné plody z dosahu odvane, jakmile po nich vztáhnete ruku.

V tom všem jsou tu ovšem tradiční zdroje naděje, jako jsou očekávané lokomotivy světového růstu, které mají šanci svět za sebou k růstu vytáhnout, kdy tou největší a nejnadějnější je samozřejmě Čína.

Je tedy třeba se ptát, jak ta je na tom?

A ta je na tom samozřejmě dost nadějně. Vypadá jako lokomotiva, která má „roztopený kotel“ a je připravena svět zase vytáhnout ke konjunktuře, ale potřebuje na to dostat zakázku.

Celý rok 2024 čínská ekonomika a její zahraniční obchod rostly a země přijímala aktivní prorůstové politiky, pobídky aj. Mohla by růst ještě více, kdyby se rychleji zotavovala světová ekonomika a přicházelo tudíž více zahraničních zakázek, proto se Čína snaží pomoci všem svým partnerům ve všech koutech světa, aby se i u nich rozběhl růst.

A nejen to, Čína pokračuje ve své politice otvírání se světu, aby jak zahraniční obchodníci, tak zahraniční investoři mohli vstupovat na její trh, kde naleznou zdravé tržní a právní prostředí podle standardů jak z učebnic. Konec konců někteří tvrdí, že to hlavní, o co v globálním geopolitickém zápase jde, je, kdo k sobě naláká nejvíce globálního kapitálu.

V Číně i přes současný velice turbulentní svět, kdy do Číny se veškeré světové problémy a nejistoty přenáší, se dlouhou dobu daří držet základní makroekonomiku stabilní a růstovou a kvalitní rizikový management zabránil, aby jakékoliv zahraniční nebo i vnitřní rozvratné události vyvolaly dominový efekt, který by čínskou ekonomiku ochromil. Např. když nedávno s potížemi čínského developera Evergrande vypukla na čínském realitním trhu krize ve finančním rozsahu větším, než byla realitní krize po pádu Lehman Brothers v USA, která roku 2008 strhla Spojené státy i zbytek světa do těžké finanční krize, tak v Číně se situace docela hladce zvládla.

A tak, přestože dynamika světových trhů a událostí, které s nimi budou hýbat, zůstane roku 2024 bouřlivá, tak se dá čekat, že Čína si zachová potřebnou stabilitu a bude se chytat všech příležitostí na globálních trzích k růstu, které skromně začínají rašit.

Čína se také rychle chytá s produkty, které nově dobývají světové trhy, a nezůstává jen u tradičních výrobků, takže se okamžitě propracovala k vrcholům na trzích solárních článků, lithiových baterií, elektro-vozů aj., až ti, kteří si dělali iluze, že na trzích s novinkami se chytí nejvíce oni, když si pro ně vytvořili trh i prostřednictvím opatření svých vlád, jako evropské korporace zklamané, že nejsou bezkonkurenční, jsou pohotovostí Číny zaskočeni.

Prakticky všechny nově se vytvářející trhy s produkty čerstvě si otvírajícími cesty ke spotřebitelům vždy obsahují i čínské výrobky za velice příznivé ceny a není tomu tak, jak nedávno bájila von der Leyen kvůli dotacím, nýbrž je tomu tak kvůli vysoké rentabilitě technologicky pokročilé výroby.

A nejen to, také kvůli nízkým transakčním nákladům v kvalitním tržním prostředí s funkčním finančním systémem, což vše dohromady vytváří vysokou atraktivitu pro zahraniční investory, kteří se hrnou do investic do Číny a do zapojení do spolupráce s čínskými podniky. A tak např. nedávný útok von der Leyen na čínské elektro-vozy vyvolal větší zděšení než v Číně mezi německými krajany této předsedkyně Evropské komise, neboť značná část výroby čínských elektro-vozů jsou podniky německých investorů a další tamní výrobci těchto produktů jsou silně provázáni v dodavatelských a kooperativních řetězcích s evropskými, zvláště německými podniky. A tyto podniky vkládají značnou část svých nadějí na další růst právě do propojení se svými čínskými partnery.

Značná část evropského kapitálu se totiž těší, že v roce 2024 se podaří rozhýbat jejich podnikání díky Číně. Ať už protože si odsud nakoupí to, co od svých dodavatelů potřebují, nebo na nadstandardně rychle rostoucí čínský trh vyvezou více svých produktů a služeb, ale také proto, že jim Čína otevře nové investiční příležitosti, kdy investice z nějaké země vytváří obvykle i větší následnou provázanost dodavatelských řetězců s investorskou zemí v obou směrech.

Za prvních 11 měsíců roku 2023 dosáhly přímé zahraniční investice do pevninské Číny 1,04 bilionů yuanů (146,33 miliardy $). A nešlo jen o investice do tradiční tovární výroby, nýbrž rostou investice do špičkových technologií, do nichž během těch 11 měsíců přiteklo přes třetinu všech přímých zahraničních investic – tj. 385,65 miliardy yuanů, takže za 11 měsíců o 1,1 procenta více než za celý rok 2022.

Za těchto jedenáct měsíců zřídili zahraniční investoři v Číně více než 48 000 nových zahraničních investičních firem, což je nárůst o 36,2 procenta oproti loňsku, a ukazuje se na tom, jak je čínská politika otvírání svého trhu světu úspěšná.

A tak čekejme, že roku 2024 splněné naděje budou tak, či onak vždy propojeny s Čínou.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG