Zatímco se Západ snaží zachovat stávající mezinárodní řád založený na pravidlech tím, že upraví některé jeho prvky pro svou potřebu a přizve několik tzv. spojenců, čínští stratégové se stále více zaměřují na přežití ve světě bez řádu a nabízejí pomoc ostatním zemím při budování jejich vlastní suverenity a svobody manévrování. Výsledek čínské strategie mluví za sebe: dominance Západu ustupuje.
Když ruský prezident Vladimir Putin v únoru 2022 začal speciální vojenskou operaci na Ukrajině, Číně nějakou dobu trvalo, než se rozkoukala. Čekala, než vydala záměrně poněkud vágní prohlášení: Zdůraznila nedotknutelnost územní suverenity Ukrajiny. Snažila se současně zdůraznit svou blízkost k Rusku, uznala rozumné bezpečnostní obavy země a kritizovala Spojené státy a NATO. Pak se stalo pro mnohé neočekávané. Čína v březnu 2023 vyjednala uvolnění napětí mezi Íránem a Saúdskou Arábií. Pak přišla na pořad dne Gaza.
Jedním z výsledků čínské diplomatické strategie je skutečnost, že 20. listopadu 2023 se skupina arabských ministrů zahraničí vydala na cestu do zemí, které jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN. Jejich první zastávka byla v Pekingu. Tam ji přivítal čínský ministr zahraničí Wang I. Rozhodnutí odcestovat do Pekingu před jejich setkáním ve Francii, Velké Británii a Spojených státech bylo jistě záměrné a s pravděpodobností hraničící s jistotou nebyl formulován žádný konkrétní cíl, snad kromě toho, jak mohou arabské státy dát najevo, že mají na výběr i mimo Spojené státy. Čína se nabízí jako alternativní partner. Podpora Spojených států izraelské kampani v Gaze totiž a mimo jiné ukazuje, že jejich řád založený na pravidlech byl vždy samoúčelným podvodem. Rychlé odsuzování Ruských akcí na Ukrajině, zkreslování, částečně i falzifikace čínského zacházení s Ujgury, mluví sami za sebe.
V den odletu skupiny arabských ministrů zahraničí do Pekingu (20. listopadu), čínský prezident Si se zúčastnil virtuálního summitu BRICS zaměřeného na válku v Gaze. Setkání se uskutečnilo se zakládajícími členy bloku, Brazílií, Ruskem, Indií, Čínou a Jihoafrickou republikou a jeho nejnovějšími členy, Argentinou, Egyptem, Etiopií, Íránem, Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty. Summit byl jasným pokusem představit toto uskupení jako novou alternativu k západním organizacím, jako je G7. Na tom nemění nic skutečnost, že Argentina později požádala o odstoupení na nátlak z USA, a že stále platí: 1) Čína se prezentuje jako zastánce multicivilizačního světa. 2) Čína se nabízí jako partner pro rozvoj a suverenitu, protože ve světě fragmentace nenutí ostatní země, aby si vybraly stranu. 3) V případě, že by mělo dojít k vojenskému konfliktu v kontextu Tchaj-wan, Čína může mít oprávněné očekávání podpory globálního Jihu, tj. že globální Jih se postaví spíše za Peking než za Washington.
I proto na výroční pracovní konferenci 29. prosince prezident Si řekl čínským vyslancům v jiných zemích, že by měli vyprávět o Číně a budovat více mostů nejen s vládami, ale i s obyčejnými lidmi. Co tím měl Si asi na mysli?
Předpokládám, že dialog mezi nestátními aktéry, jako jsou think-tanky, vlivní podnikatelé a jednotlivci, by mohl udělat zázraky při rozptýlení nebo zmírnění některých protičínských akcí, rétoriky a mýtů. Proč tak předpokládám? Protože mimo jiné si dovedu představit na základě nedávné zkušenosti, jak mimořádně cenná je práce například pekingského think-tanku Centrum pro Čínu a globalizaci, Čínou navržená Globální rozvojová, Globální bezpečnostní a Globální civilizační iniciativa.
Na třetím Fóru o pásmu a stezce pro mezinárodní spolupráci, které se konalo v říjnu v Pekingu a jehož se zúčastnilo 140 zemí a více než 30 mezinárodních organizací, prezident Si slíbil, že bude realizovat vícerozměrnou, vysoce kvalitní, ekologickou a bezúhonnou iniciativu BRI, z níž bude mít prospěch každý účastník.
V této souvislosti připomínám, že Čína je největším obchodním partnerem 128 ze 190 zemí světa, největším výrobcem a centrálním prvkem globálních dodavatelských řetězců. Sedm z deseti největších kontejnerových přístavů na světě se nachází v Číně, včetně Hongkongu. I když nejsou označeny nápisem Made in China, ve většině výrobků je Čína zakomponována jako materiál, náhradní díly, komponenty, procesy nebo logistika.
Není proto divu, že o vstup do uskupení BRICS projevilo zájem více než 40 zemí. Stejně tak se více zemí chce stát plnohodnotnými členy Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS), která zahrnuje více než 40 % světové populace. Čína má v obou skupinách nadměrný vliv.
Čína svými činy a výsledky ale ukazuje světu, že místo toho, aby byla hrozbou, ve skutečnosti nabízí řešení pro dosažení společné prosperity a je jenom na nás, jak budeme s Čínou vycházet.
Boj s mýty
Podle zprávy deníku The New York Times z 26. prosince připravuje bývalý prezident Donald Trump plán, který by postupně zrušil veškerý dovoz základního zboží z Číny a navrhl nová pravidla, která by zabránila americkým společnostem investovat v Číně a zabránila čínským nákupům amerických aktiv.
Západní média a knihkupectví překypují pomlouvačnými narativy souvisejícími s tvrzeními o Číně, která údajně plánuje ovládnout svět, údajnými prohřešky v oblasti obchodu a duševního vlastnictví, údajným porušováním lidských práv, včetně tzv. genocidy v Sin-ťiangu, vojenským expanzionismem a územními ambicemi a dalšími.
Existuje ale i na Západě, v daném případě USA, někdo, kdo nazývá tato obvinění falešnou čínskou hrozbou a nastiňuje, jak se obraz Číny dramaticky změnil z odpovědného zainteresovaného subjektu na veřejného nepřítele USA č. 1: politolog, ekonom, novinář a spisovatel Joseph Solis-Mullen.
Joseph Solis-Mullen nabízí pro své tvrzení práce významných autorů a intelektuálů, včetně knihy Michaela Pillsburyho Stoletý maraton: (2015), Graham Allison: Destined for War (2017) a Hal Brands a Michael Beckley: Danger Zone: The Coming Conflict with China (2022). A současně odvážně tvrdí, že tito vysoce uznávaní intelektuálové vždy pracují pro mocné think tanky USA nebo jejich spojenců, nebo jsou s nimi spojeni a jsou financováni americkým vojenským průmyslem.
Dovoluji si doplnit, že bujné fantazie, vyprávění o zlé Číně a mýty o čínské hrozbě ignorují historický vývoj a boj Číny pod vedením Komunistické strany Číny. Ta se stala, jak jsem uvedl výše, po dvou stoletích úpadku, zaostalosti, vnitřních nepokojů a zahraničního podmanění druhou největší ekonomikou světa a vymanila 800 milionů Číňanů z krajní chudoby, přičemž se jí podařilo zvýšit životní úroveň i technologické a vojenské schopnosti k ochraně územní celistvosti a dalších národních zájmů. Mýty o čínské hrozbě opomíjejí skutečnost, že Čína nemá ani schopnosti, ani chuť kopírovat globální hegemonii USA, kterou podporuje 800 vojenských základen po celém světě, špičková věda a technologie, dominance dolaru na světových finančních trzích, globální mediální vliv a množství západních spojenců.
Pro snazší porozumění problematiky hegemona, doporučuji seznámit se s knihou Unrivaled - Why America Will Remain the World's Sole Superpower (2018), autora Michael Beckley.
Pro snazší porozumění současné Číny doporučuji seznámit se jakými prostředky Čína posiluje opatření k řešení problematických otázek ve vztazích se Západem: zlepšení přístupu na trh, vyrovnání podmínek a ochrana duševního vlastnictví, s cílem vytvořit, slovy prezidenta Si Ťin-pchinga, tržně orientované, právní a mezinárodní prvotřídní podnikatelské prostředí. Bezvízový styk, cizinci, včetně studentů, jsou v Číně stále více vítáni. Nedávno Alipay navázal spolupráci s poskytovateli cestovních služeb a zavedl speciální turistické balíčky pro zahraniční turisty cestující do Číny. Sin-ťiang se nyní stává nejžhavější turistickou destinací. Čím více cizinců navštíví Sin-ťiang, tím více svět prohlédne Západem vytvořený mýtus o genocidě.
Zahraniční politika
Co se týče zahraniční politiky Číny, ministr zahraničí Wang I, který vystoupil na brífinku ke konci roku ve vládní rezidenci Diaoyutai v Pekingu, označil za jeden z nejdůležitějších úspěchů čínské zahraniční politiky v roce 2023 březnové setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Budeme i nadále prohlubovat komplexní strategickou spolupráci mezi Čínou a Ruskem, pomáhat rozvoji a oživení jejich stran, podporovat směřování světa k multipolaritě a prosazovat demokratizaci mezinárodních vztahů, řekl čínský ministr zahraničí.
Mezi čínské diplomatické úspěchy Wang I zařadil také jednání prezidenta Si v San Francisku během summitu APEC, fórum Jeden pás, jedna cesta v Pekingu, summit BRICS v Johannesburgu, normalizaci vztahů mezi Saúdskou Arábií a Íránem, jednání čínské hlavy státu s vedoucími představiteli Francie, Německa a dalších evropských zemí, summit Čína-Střední Asie, návštěvu Si ve Vietnamu a další akce a aktivity, o kterých jsem odděleně psal.
Třetí plenární zasedání
V době práce na příspěvku probíhá od pondělí do středy v Pekingu výroční třetí plenární zasedání Ústřední komise KS Číny pro disciplinární inspekci. Zasedání se zúčastnili, Li Qiang, Zhao Leji, Wang Huning, Cai Qi, Ding Xuexiang a Li Xi a Generální tajemník ÚV KS Číny Si Ťin-pching, který je zároveň čínským prezidentem a předsedou Ústřední vojenské komise. Si hovořil včera (8. ledna 2024) a vyzval k cílenému a vytrvalému úsilí o vítězství v tvrdém a vleklém boji proti korupci s tím, že tento boj je třeba vést houževnatě a vytrvale.
Si během zasedání zdůraznil, že je třeba střízlivě chápat nové situace a trendy v úsilí strany v boji proti korupci, včetně živných půd a podmínek, které vedou ke vzniku problémů s korupcí, a to navzdory drtivému vítězství KS Číny nad korupcí v uplynulém desetiletí.
Vyložil klíčové teorie pro pokrok v sebe-reformě strany a uvedl, že úsilí v tomto ohledu musí směřovat ke strategickému cíli vymanit se z historických cyklů vzestupu a pádu posílením systému pro výkon komplexního a přísného řízení strany. Si již dříve zdůraznil, že sebe-reforma je jedním z řešení, jak může ČKS, největší marxistická vládnoucí strana na světě, která měla v loňském roce více než 98 milionů členů a přes 5 milionů základních organizací, zajistit své dlouhodobé řízení. Do budoucna Si vyzval k trvalým krokům k odstranění prostředí a podmínek, které vedou k problémům s korupcí a zdůraznil, že je třeba podniknout důsledné kroky k tomu, aby úředníci neměli odvahu, příležitost nebo touhu stát se korupčníky.
Pro doplnění připomínám, že v uplynulém roce se vyšetřovalo vyšetřování celkem 45 vysoce postavených úředníků, což je nejvíce za posledních deset let. Podle údajů protikorupčního orgánu bylo v období od ledna do listopadu vyšetřeno a řešeno celkem 67 000 případů pochybení v odvětvích týkajících se veřejného blahobytu. Mnozí z vyšetřovaných úředníků již odešli do důchodu. To však znamená, že odchod do důchodu neumožní úředníkům vyhnout se vyšetřování. To je něco, co v Evropě chybí. Proč se zmiňuji o korupci a boji proti korupci?
Protože boj s korupcí je podobný boji s větrem. Proto výzva k akci v boji proti korupci musí být neustálá a zaměřená na odvětví, jako jsou finance, státní podniky, energetika, lékařství a infrastruktura, včetně drobné korupce a drobných pochybení, aby veřejnost měla větší pocit prospěchu a také vojenských a bezpečnostních složek. Na tomto místě je potřeba si uvědomit, že bez rozhodnutí prezidenta Si po nástupu k moci v březnu 2013 a důrazného postupu proti korupci ve vojenských a bezpečnostních složkách ČLR bylo skutečně představitelné spojení se západními korupčníky. Takové spojení by ohrozilo mír ve světě a zcela vyloučilo mírový rozvoj Číny a spolupráci s Čínou v mnoha civilních odvětvích. Souhlasu netřeba.
Jan Campbell