Jedno čínské přísloví praví: „Každý člověk by se měl zušlechtit, poznat a respektovat své místo v rodině a společnosti.  Neměl by usilovat o jeho změnu, ale měl by plnit úkoly, které z toho plynou. Svůj osud by měl naplnit vlastními činy a úsilím“ – Konfucius, čínský filozof, zakladatel konfucianismu (551 – 479 př. n. l.) .  Základní ctnosti jsou: „humanita, právní stát, korektnost, moudrost a loajalita. Tyto ctnosti se realizují v pěti základních společenských vztazích – mezi vládcem a úředníkem, otcem a synem, starším a mladším bratrem, manželem a manželkou, přáteli. Morálka jednotlivce a základní role rodiny je základem a garantem stability státu."

Čínský hospodářský zázrak je obecně spojován s pracnou a důslednou hospodářskou a průmyslovou politikou, založenou především na široce chápané výrobě elektroniky a textilu, hlavně však s trhem inovativních zařízení a digitálních technologií. Málokdo si uvědomuje, že nejen elektronika a výroba zboží jsou hybnou silou gigantického ekonomického rozvoje. Jeho důležitou součástí je i čínské zemědělství.

Říše středu je místem, kde vznikly vynálezy jako papír, střelný prach, ohňostroj, kompas, zápalky, porcelán, hedvábí a mnoho dalších věcí každodenní potřeby. Zemí, kde se Konfucius narodil, tvořil a učil, místem, kde vznikla v současnosti mimořádně populární lidová medicína: akupunktura, akupresura, bylinářství a aromaterapie. Čína je také kulturní vlastí divadla, filozofie, hudby a literatury. Nyní ohromila svět „ekonomickým zázrakem“, můžeme čekat, že brzy lidstvu dopřeje umělé slunce? Je možné, aby nám toto umělé slunce dalo neumělé štěstí? Jedinou odpovědí může být otázka – kdo z analytiků předpověděl, že čínská ekonomika bude v tak krátké době oslavována jako druhá největší na světě?

Říše středu spojená především s IT a elektronickými inovacemi a levnou průmyslovou výrobou – díky šikovnému využívání své geografické polohy – je také zemědělskou velmocí. Přidáme-li pokroky v práci na tzv "umělém slunci" – tedy ekologicky čisté a levné energii, můžeme očekávat další zázraky. Zde jsou některá fakta, která čtenáře pravděpodobně překvapí.

Za zdí futuristického světa kyberprostoru se paralelně rozvíjí zemědělská ekonomika – zdrojem příjmů více než čtyřiceti procent Číňanů je... zemědělství. Tento obor již přesahuje pětadvacetiprocentní podíl na HDP. Zaměřuje se především na východní a jihovýchodní oblasti země. V její západní části se chovají zvířata. Toto uspořádání samozřejmě úzce souvisí s klimatem. Od letních monzunových oblastí, přes vlhké oblasti na mořském pobřeží, suchých, kontinentální ch a pouštních oblastí v severní části země, až po tropické oblasti vyznačující se vydatnými srážkami. Vyskytují se především v létě.

Ve střední a jihozápadní části Číny panují horká léta a studené a suché zimy, které přinášejí kontinentální klima. Nejsušší klima je samozřejmě v pouštních oblastech. Na severovýchodě Číny a v nejvyšších částech Tibetu dominuje subpolární klima. Největším problémem čínské zemědělské ekonomiky je relativně malé množství půdy, která je vhodná pro tradiční zemědělství – například oblasti poblíž řeky Huang-he. I přesto, že se jedná o monzunově deštivou oblast, bylo nutné vytvořit závlahový systém.

Vlajkové zemědělské produkty – rýže a kukuřice – se v největší míře nacházejí ve východní části země. V této části Číny se navíc farmáři specializují také na pěstování sóji, řepky, pšenice, arašídů a dokonce i brambor. Pěstují se zde rovněž batáty, sezam a různé luštěniny. Centrální část země je již tzv. „zemědělská poušť". Chovají se tam pouze zvířata. Na farmách najdeme nejčastěji skot, kozy, ovce, prasata, drůbež a koně. To není vše. Kromě zvířat oblíbených v Číně i Evropě zde najdeme i celou faunu exotického chovu: velbloudy, muly, osly a jeleny mandžuské. Čína je také hlavním světovým producentem bource morušového.

Dalším bodem na této zemědělské mapě Číny jsou průmyslové rostliny: tabák, bavlna a juta. Pěstují se zde i citrusové plody, čaj, řepa a cukrová třtina. Všechny průmyslové plodiny, stejně jako téměř devadesát procent zvířat, jsou chovány nebo pěstovány ve východní Číně. Další důležitou roli v zemědělské ekonomice hraje rybolov. Kromě ryb jsou oblíbení také korýši, škeble, trepang a mnoho dalších mořských živočichů. Důvod diverzifikace zemědělství je velmi dobře patrný z map zobrazujících vegetační období rostlin. Od nejdelšího na východě až po jeho úplné vymizení na západě. Totéž platí pro klimatické a půdní podmínky. Nejlepší jsou ve východních oblastech, zatímco ve vnitrozemí jsou na tom mnohem hůře. To je důvod, proč v některých oblastech neexistuje vůbec žádné zemědělství. Pokud pečlivě rozebereme mapy a seznámíme se s povahou čínského zemědělství, všimneme si, že celé je zaměřeno především na relativně malé, ale extrémně úrodné východní oblasti.

Pro Evropana je velmi obtížné pochopit nuance čínské zemědělské ekonomiky. Stále v myslích obyvatel zůstává představa, že vesnice na západě – to jsou maličké chatrče vyrobené z bambusu. Obraz, který si pamatujeme z historických filmů, nemá nic společného se současným obrazem čínské provincie. Pověstná „miska rýže“ již není synonymem chudoby.

Samozřejmě, v tak obrovské zemi, v provinciích se zcela odlišnými kulturami a podnebím, v etnicky rozmanité zemi, kde žije přes padesát menšin, z nichž každá se specializuje na svou vlastní kulturní tradici, by bylo obtížné zajistit pěstování všech plodin a jejich šlechtění bez centrálního řízení. V současné době je čínský venkov natolik odlišný od toho, co je zakořeněno v evropském povědomí, že i když se vydáme do oblastí daleko od největších metropolí, můžeme narazit na ultramoderní, obrovské farmy a místo bambusových chatrčí vidět moderní sídliště, kde podobně jako ve městech žijí zemědělští dělníci .

Pro lepší ilustraci vlivu zemědělství na ekonomiku Říše středu – ekonomiku, kterou, jak jsem již výše psal, spojujeme především s elektronikou a textilním průmyslem – si stačí připomenout, jak populární je čínská kuchyně ve světě. Abych to shrnul, souběžně s průmyslem Čína se stejným úspěchem rozvinula své zemědělství. Ta bývalá příslovečná miska rýže, synonymum chudoby, začíná nabývat vzhledu pozlacené porcelánové vázy. Člověk by musel být slepý, aby to neviděl.

Piotr Jastrzebski