Prezident Xi Jinping v nedávném novoročním projevu zmínil, že “Vody jsou čistější a hory zelenější, nového pokroku také bylo dosaženo při revitalizaci venkova.”

Současná proměna Vnitřního Mongolska a obrovský pokrok v zalesnění této oblasti, stejně jako rozvíjející se ekoturismus, který přispívá k ekonomickému rozvoji této oblasti, jsou přímým důkazem slov čínského prezidenta.

Dle čínské mediální agentury Xinhua, přeměna lesů ve Vnitřním Mongolsku je jasným důkazem závazku Číny k vybudování ekologické civilizace.

Lesní oblast v pohoří Dahinggan ve Vnitřním Mongolsku patří státu a je největší svého druhu v Číně – s ekologickou funkční plochou 106 700 km2. Životní prostředí zde velmi dlouhou dobu neslo negativní následky rozsáhlé těžby dřeva. Oblast trápil silný vítr způsobený nedostatkem zalesnění, velmi mělké řeky a následkem nehostinných podmínek také ubylo divoké zvěře.

Li Chengzhi, který již více než 20 let pracuje na lesní farmě Wulikuma v pohoří Dahinggan, je člověkem, který stojí za místním rozvojem ekoturistiky.

Turistické zařízení nabízí 22 pokojů pro hosty a využívá jak prostředí hustých lesů, tak i pozůstatků kultury a zvyklostí spojených s bývalým těžařstvím. Návštěvníci tak mohou žasnout nad zvětralými traktory i starými nástroji, jako jsou sekery, pily, helmy či oděvy, které byly dříve používány dřevorubci. Turisté zde také mají možnost ochutnat autentickou kuchyni typickou pro severovýchodní Čínu.

Turistické zařízení postavili sami dělníci, řekl Li Chenzhi, který je nyní zástupcem ředitele lesní farmy Wulikuma.

Rozvoj turismu ve vesnických oblastech a nově vzniklá ubytovací zařízení jsou velmi pozitivním krokem k rozvoji těchto oblastí. Vznikají tím nová pracovní místa a příliv turistů přináší zisky. To také inspiruje čím dál tím více mladých lidí, aby se vrátili do jejich rodných vesnic a začali zde podnikat, či si našli zaměstnání, a nových pracovních míst díky této iniciativě přibývá. Tyto kroky pozitivně přispívají k revitalizaci čínského venkova, ke snižování chudoby, k ekonomickému rozvoji vesnických oblastí a také k postupnému snižování ekonomických rozdílů mezi městy a venkovem.

Jen v roce 2023 výše zmíněné místo navštívilo přes 600 000 návštěvníků, což přineslo příjem 36 milionů CNY (asi 113 milionů CZK).

Kolem 15 000 bývalých dřevorubců získalo nová pracovní místa v oblasti prevence lesních požárů, správy a ochrany lesů. Například, Gao Wuquan dříve obsluhoval traktory, nyní má na starost pravidelné hlídky v lese, pracuje na odhalení nezákonné těžby dřeva a pytláctví. Také se snaží podchytit potenciální výskyt chorob a škůdců rostlin.

Za touhle přeměnou stojí úsilí Číny pokročit s reformou systému rozvoje ekologické civilizace. Čína dosáhla míry zalesnění přesahující 24 % a chráněná plocha uměle vysazených lesů je v současné době více než 1,3 miliardy mu (to je okolo 86,67 milionu hektarů).

Po desetiletích zalesňování Čína vytvořila největší území uměle vysázených lesů na světě, přičemž míra zalesnění se za deset let více než zdvojnásobila. Z 12 % na počátku 80. let se zvýšila na 24,02 % v roce 2022.

Podmínky životního prostředí ve Vnitřním Mongolsku se neustále zlepšují. V období mezi lety 2012 a 2022 vzrostla v celém regionu část území pokrytá travním porostem ze 40,3 % na 45 % a část území pokrytého lesy vzrostla ze 20,8 % na 23 %.

Yang Zhusong, docent na Tsinghua University, uvedl, že trvalé úsilí Číny o zalesňování přispělo k řešení globální změny klimatu a podpoře zeleného a nízkouhlíkového rozvoje, a Čína tak vytváří větší rozvojové dividendy pro celý svět.

Jaká další místa v Číně se těší pozitivnímu vlivu zalesňování? Za zmínku stojí například Lhasa v Tibetské autonomní oblasti.
Dle média Global Times zalesňování Lhasy přináší místním obyvatelům štěstí a podporuje snižování emisí uhlíku.

V posledních letech neustále pokračuje zalesňování horských oblastí severně i jižně od Lhasy. Tohle je vůbec největší iniciativa zalesňování v Tibetské autonomní oblasti. Toto úsilí proměnilo nehostinné podmínky náhorní tibetské plošiny, kde se město Lhasa nachází, na místo, které je příjemnější pro život. Tato iniciativa také slouží jako zářný příklad snahy Tibetu o snížení emisí uhlíku.
Během podzimních dní v parku Nanshan v centru Lhasy listí na stromech hraje různými barvami a vytváří tak malebnou krajinu. Palác Potala se odráží na hladině klidného jezera v parku v pozadí této krajiny. Tato scéna se stala velmi oblíbenou mezi influencery na sociálních sítích a cestovateli.

V roce 2021 byl oficiálně zahájen masivní projekt zalesňování, známý pod názvem Lhasa North and South Mountain Aforestation Project. Podle plánu bude v rámci tohoto projektu do roku 2030 zalesněno přibližně 206 700 hektarů (3,1 milionu mu) půdy.
Tento projekt je největší zalesňovací iniciativou v Tibetské autonomní oblasti. V roce 2022 Lhasa úspěšně zalesnila přibližně 55 870 hektarů půdy, čímž podpořila zaměstnanost více než 1,68 milionu lidí v oblasti ekologického rozvoje.
Stejně jako ve Vnitřním Mongolsku, tak i v Tibetské autonomní oblasti tento typ iniciativy pomáhá snížit nezaměstnanost a chudobu, vytváří nová pracovní místa a poskytuje místním lidem příležitost vyšších příjmů. Výsledkem je nejenom zvýšení životní úrovně místních lidí, ale také jejich spokojenost, štěstí a blahobyt. Dalším pozitivním důsledkem této činnosti je návrat některých mladých lidí do jejich rodných vesnic, kde se nově nabízí pracovní místa a je jim tak umožněno odejít z velkých měst, kde jsou často vystavěni nezdravě rychlému životnímu tempu i velkému nátlaku ze strany zaměstnavatelů. Návrat mladých lidí do jejich rodných oblastí také pomáhá snížit tempo stárnutí populace těchto oblastí a zvyšuje místní ekonomický rozvoj.

Dalším pozitivním aspektem tohoto projektu je příležitost poskytnout místním farmářům a pastevcům vyšší příjmy. Místní lidé se mohou zúčastnit školení a naučit se, co proces zalesňování v praxi obnáší. Tento holistický přístup je nastaven tak, aby byl oboustranně prospěšný a poskytl ekologické, ekonomické a sociální výhody.

Když lidé poprvé slyšeli o tomto plánu, mnozí byli skeptičtí. Místní obyvatelé tvrdili, že během dlouhých let, co v Lhase žijí, nikdy neviděli okolní hory porostlé zelení a nevěří, že by to bylo možné, řekl pro Global Times místní obyvatel Lhasy. Poté, co Lhasu obklopila zeleň, je nyní však oblíbenou činností mnohých místních seniorů koukat z okna a kochat se výhledem na nyní zelené vrcholky okolních kopců.

“Nyní sem chodíme o víkendech. Koukáme na tu krásu, když se procházíme v okolním kopcích. Jsme díky tomuto projektu skutečně šťastnější,” řekl pro Global Times profesor z Tibetské univerzity.

Kvalita ovzduší v Tibetské autonomní oblasti zůstává na světové špičce, 99,5 % roku  spadá místní ovzduší do kategorie dobré kvality, dle zprávy vydané regionálním oddělením pro ekologii a životní prostředí.

Proměna Vnitřního Mongolska a Tibetské autonomní oblasti v Číně skrze zalesňovací iniciativy představuje úspěšný příběh v oblasti ekologické obnovy. Čína pod vedením prezidenta Xi Jinpinga prokazuje svůj závazek k budování ekologické civilizace, snižování chudoby a poskytování pracovních příležitostí. Zalesňování nejen vytváří zelenější a zdravější prostředí, ale také podněcuje ekoturismus a přináší ekonomický růst venkovským oblastem. Zlepšení kvality života, podpora trvale udržitelného rozvoje a globální přínosy pro boj proti změně klimatu zdůrazňují důležitost ekologických iniciativ Číny.

Novoroční projev prezidenta Xi Jinpinga reflektuje jeho pevný závazek k budování ekologické civilizace. Jeho slova o čistších vodách, zelenějších horách a revitalizaci venkova mají konkrétní odraz v úspěšných zalesňovacích projektech, jakými jsme svědky ve Vnitřním Mongolsku a Tibetské autonomní oblasti. Projev čínského prezidenta nezůstává omezen pouze na národní úroveň. Jeho odhodlání k budování ekologicky šetrného rozvoje má globální dopady, což lze pozorovat ve snaze Číny zalesňovat větší část území a přispívat k celosvětovým snahám o zachování životního prostředí.

Lada Procházková