Čínský premiér Li Qiang si užívá příjemného rozhovoru s prezidentkou Švýcarské konfederace Violou Amherd v uvolněné a přátelské atmosféře ve speciálním vlaku z Zurichu do švýcarské metropole Bernu, 14. ledna  2024. (Xinhua/Wang Ye)

Zatímco v EU panují různé vnitřní rozkoly, které mají často povahu nesouladu mezi businessem a ideology, dochází k nesplnění mnohých očekávání business kruhů řady zemí, které se pak tyto státy snaží řešit na bilaterální úrovni s partnery, se kterými chtějí navazovat užší spolupráci jako s Čínou, když už např. dohoda EU a Číny o volných investicích čeká několik let v Europarlamentu na ratifikaci blokovanou ideology a ve hře jsou takové věci jako vyšetřování Číny, zda její levné elektro-vozy nejsou náhodou tak levné, protože jsou stejně dotované jako ty evropské.

Ovšem řada zemí se posilování vzájemně výhodných vztahů s Čínou snaží řešit bilaterálně. Proto před pár dny Čínu navštívil belgický premiér.

Také teď, když se rozběhlo jednání Světového ekonomického fóra v Davosu, využil čínský premiér Li Qiang vedoucí čínskou delegaci na toto konkláve cestu do Evropy k rozhovorům s evropskými státníky.

První návštěvu uskutečnil těsně před zahájením zasedání ve švýcarském Davosu, kdy vedl rozhovory s prezidentkou Švýcarské konfederace Violou Amherd v Bernu. Švýcarsko není součástí Unie, ač s ní má volné ekonomické vztahy. Bývalo kandidátskou zemí, ale svoji kandidaturu zrušilo, čímž se mu otevřel prostor k daleko kooperativnějšímu jednání s řadou protějšků, bez možné nutnosti ekonomických restrikcí či sankcí na některé země ke škodě vlastnímu businessu. A Švýcarsko toho využilo např. k uzavření Dohody o volném obchodu s Čínou. V současnosti obě strany dokončily prováděcí studie o možném vylepšení této dohody a probíhají technická jednání expertů, jak smlouvu co nejlépe upravit.

Jednání mezi čínskými a švýcarskými představiteli probíhala tedy na pozadí příprav této nové dohody. Čínský premiér přišel k prezidentce země s dárkem pro její občany, když oznámil, že pro Švýcary jednostranně ruší vízovou povinnost. A prezidentka mu tedy také slíbila hladké vízové procesy pro čínské občany a firmy.

Asi tím hlavní témata jednání vycházela z prohlášení premiéra Liho, že Čína je otevřená se Švýcarskem na mnoha věcech spolupracovat a v rámci svého otvírání se světu vítá v zemi švýcarské společnosti. Prezidentka Amherd si libovala, že řada švýcarských firem už na čínském trhu se svými dobře vynaloženými investicemi dosáhla značných úspěchů a těší se na další rozšíření svých čínských investic.

Obě země též oznámily, že teď po dokončení prováděcí studie v nejbližší době proběhnou jednání o inovaci současné smlouvy o volném obchodu s tím, že letos proběhne řada bilaterálních setkání o diplomacii, financích, energetice a vzdělávání. Oba státníci též podepsali nějaké dokumenty o ekonomické a obchodní spolupráci.

V současnosti mezi Čínou a Švýcarskem probíhá 99 procent čínských vývozů do Švýcarska a 96 procent švýcarských vývozů do Číny na základě této dohody o volném obchodu z roku 2013 bez jakýchkoliv tarifů. Švýcarsko je první zemí evropského kontinentu i první zemí ze skupiny 20 největších ekonomik, která s Čínou takovou dohodu uzavřela.

Zatím nejsou ještě k dispozici data za celý rok, ale za prvních 11 měsíců roku 2023 obchod mezi oběma zeměmi meziročně narostl o 6,3 procenta na více než 54,34 miliardy yuanů, kdy rostl zejména švýcarský vývoz do Číny, jenž narostl o 11,8 procenta. Ač je Čína dílnou světa, tak její trh prahne po švýcarském průmyslovém zboží a dováží z něj stroje, elektrická zařízení, chemické a farmaceutické produkty, optické přístroje, zdravotní techniku a ze Švýcarska samozřejmě i hodinky a hodiny. Švýcarsko jako jeden největší uzlů globálního finančnictví vstoupilo na čínský trh. Propojilo své burzy s čínskými burzami a Credit Suisse spustila na čínském trhu své fondy bohatství a do společných podniků se pustila švýcarská bankovní skupina UBS s čínskou Industrial and Commercial Bank of China. A na čínský trh vstoupily švýcarské investiční společnosti jako Cedrus Group, kdy tato vkládá naděje do čínských inovativních firem.

Následně se čínský premiér po promluvě v Davosu vydal do Irska, další menší evropské země s významnou ekonomikou, která vede pragmatickou politiku ne příliš zatíženou ideologiemi, pokusy o nějakou údajnou de-rizikovost aj. a místo toho s Čínou posiluje vzájemnou spolupráci na bilaterální úrovni. Setkal se tam v Dublinu jak s irským prezidentem Michaelem D. Higginsem, tak s irským premiérem Leo Varadkarem, kdy kromě obchodu a investic či ochrany životního prostředí jednali i o mezilidské výměně, přičemž i zde Čína pro občany této partnerství otevřené země zrušila vízovou povinnost.

I v Dublinu se projednávala obchodní a investiční spolupráce a vědecké a technické inovace. Má dojít i k rozšíření vazeb ve vzdělání, kultuře a mezilidské a kulturní výměně a ke společné snaze na zajištění otevřeného a volného mezinárodního obchodního systému.

Irsko je zemí, která se vyhýbá protekcionismu a nepodléhá různým těm ideologickým mantrám o národní bezpečnosti a de-rizikovosti. Čína je pro Irsko v Asijsko-pacifickém regionu největším obchodním partnerem. Vzájemný obchod obou těchto zemí dosáhl za prvních 11 měsíců roku 2023 výše 20,13 miliardy dolarů, kdy Irsko má výrazný obchodní přebytek.

V Davosu se předtím Li setkal i s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen, která se vyjadřovala dost smířlivě a tvrdila, že EU nemá v úmyslu pod záminkou de-rizikovosti narušovat své obchodní a investiční vztahy s Čínou. Což je dobrý signál, i když tlaky určitých ideologů a zastánců jestřábí politiky Washingtonu tu pořád jsou.

Všechno to probíhalo na pozadí zasedání Davosu, které se nese pod heslem „obnovení globální důvěry“. Pokud jde o jednání Číny se Švýcarskem a Irskem, tam evidentně nebyl žádný významný deficit důvěry a obě tyto země poctivě o vytváření věrohodného globálního otevřeného tržního a investičního prostředí usilují.

Pokud jde o EU jako celek, pro kterou je Čína hlavním obchodním partnerem, tam bohužel určité problémy přetrvávají. Nicméně evropský business, zvláště v zemích s pokročilou průmyslovou základnou, je spolupráci s Čínou vysoce nakloněn, a to včetně investic do Číny a rekrutování čínských talentů. Klasickým příkladem je nizozemská ASML vyrábějící zařízení k produkci čipů, která obchoduje a spolupracuje s Čínou, jak jen může, včetně náboru čínských odborníků, ale nemůže v rozsahu, v jakém by chtěla, protože jí to nizozemská vláda pod tlakem z Washingtonu částečně k vlastní škodě nedovolí. A tak je to s velkou částí evropského businessu, který by chtěl otevřenější a věrohodné prostředí bez politického vměšování do podnikání.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG