Jensen Huang, prezident a generální ředitel Nvidia, tancuje v bavlněném ohozu ve stylu Harbin na večírku v Šanghaji. Photo: yicai.com

Stejně, jako když v totalitních režimech vláda nařizuje lidem a podnikům něco, co je proti jejich vůli, takže ti, co si snaží hrát na loajalitu k režimu, ale zároveň chtějí dobře vycházet s nesouhlasící většinou, se teď chová generální ředitel největšího výrobce čipů umělé inteligence (AI) na světě americké společnosti Nvidia. Tento podnikatel před několika měsíci lamentoval v americkém Kongresu, že mu zákonodárci svými tržně krátkozrakými výmysly jako vývozní restrikce na špičkové čipy pro jejich největší trh Čínu znehodnocují obrovské investice do nových výrob a nutí Čínu, aby se zbavila závislosti na špičkových amerických technologiích a zkazila mu tak obchody. Kongresmani však, jak je to v poslední době časté, byli k námitkám tohoto skutečného znalce trhu hluší a radši poslechli ideology, kteří podléhají sebeklamné iluzi, že mohou globální trh špičkových technologií svou hegemonickou taktovkou dirigovat.

Po internetu však už obíhá video, jak tento ředitel Nvidia Jensen Huang, sám etnický Číňan původem z Tchaj-wanu v nějakém vlasteneckém čínském ohozu tancuje na firemním večírku zaměstnanců Nvidie v pevninské Číně v Pekingu při oslavě Nového roku. Kromě Pekingu objel Huang i další pracoviště Nvidie v pevninské Číně jako Shanghai a jihočínský Shenzhen.

Po frustrujícím slyšení v Kongresu Huang zrušil svou plánovanou návštěvu Číny, kdy měl navštívit řadu čínských partnerů Nvidie, a teď provedl tuto návštěvu skrytou médiím, jen aby si popovídal se zaměstnanci firmy v Číně, a provedl pár tichých nepublikovaných posezení s čínskými partnerskými firmami, aniž by se setkal s někým z médií či z politických kruhů. Ani nevydal jakékoliv prohlášení, jen tvrdí, když na internet prosákla ta videa, že tam zajel, „aby si užil se zaměstnanci.“

Samozřejmě, že už se rojí konspirační teorie, jak tam jel stvrdit „temné dohody“ o skrytých kanálech k obcházení restrikcí a o „kradmém prodání amerického know-how“. Ovšem realističtěji se to vnímá jako cesta k udržení dobrých vztahů s čínskými klienty, s nimiž se „potichoučku“ setkával, i přes americké restrikce, když musí zachovávat politiku, „aby se americký vlk politikáři uvalených restrikcí nažral, ale koza kšeftů s Čínou zůstala celá.“ A samozřejmě chce skutečnou situaci v Číně osobně poznat a nenechat se šálit americkými oficiálními zdroji.

A zdejší situace je pro Nvidii opravdu důležitá. Trh pevninské Číny obnáší 7 miliard $ poptávky po čipech umělé inteligence (AI), kterou z 90 procent uspokojuje právě Nvidia, pro niž je Čína největším trhem a odbyt zde je tím klíčovým ukazatelem určujícím rentabilitu investic Nvidie do nových výrobních kapacit a vývoje produktů. Rentabilitu těchto investic neustále podkopává americká vláda svými obchodními restrikcemi na hlavní trh Nvidie.

Podle uzávěrky Nvidie pocházelo za období od února 2022 do ledna 2023 47 procent jejích globálních výnosů z Číny, do čehož správně započítávají jak pevninskou Čínu, tak Hongkong a Tchaj-wan, ale ve čtvrtém kvartále 2023 se prodeje Nvidie i přes ekonomický růst země na čínském trhu propadly.

Nelze se tomu divit, Čína reaguje na nucené diskriminace, jaké se projevují např. v tom, jak 8. ledna Nvidia na Veletrhu spotřební elektroniky v Las Vegas předvedla tři nové grafické čipy pro stolní počítače, musela však s lítostí oznámit, že jejich vývoz na čínskou pevninu by porušil vládou uvalené obchodní restrikce na AI. Nvidia k tomu přistupuje podle metody „nažraného vlka amerických sankcí s celou kozou čínského trhu“ a už má vyvinutý čip, který umí dělat ty stejné věci, ale neporušuje americké restrikce na technologie pro tržní párijce, neboť bude mít menší hustotu obvodů a rychlost s vyšší spotřebou proudu, ale bude dělat to samé, jako postupuje v poslední době u všech takových čipů.

Huang se proto asi také musel do Číny vydat, „aby si užil,“ kdy hlavní nejspíš bylo domluvit se s Čínskými partnery na formách spolupráce tak, aby se vyplácela i přes politiky vnucované restrikce, když čínský trh je do velké míry i vstupní branou do dodavatelských řetězců pro celou planetu, neboť ty čipy se pak objeví v koncových výrobcích ve všech koutech světa, jehož výrobní řetězec začal v Číně.

Jenže takoví hromadní odběratelé produktů Nvidie v Číně jako Alibaba a Tencent se čím dál více obrací na domácí výrobce polovodičových produktů, kteří nepodléhají svévoli Washingtonu, a Huang obeznámený s touto situací jel do Číny zachránit, co se dá, když poptávka řady čínských společností po domácích čipech neohrožovaných nápady amerických stratégů prudce roste a dovozy tudíž klesají.

Podle čínské celní správy roku 2023 dovezla Čína 479,5 miliardy čipů v hodnotě 349,4 miliardy $, což je meziroční pokles o 10,8 procenta v počtu čipů a 15,4 procenta v hodnotě těchto dovozů.

Nejde ovšem jen o počty a dolary. Poptávka po čipech se staršími technologiemi klesá, neboť je nahrazována, ale po těch špičkových čipech, jako od Nvidie, stejně roste, ale jejich prodeje k zatrpklosti jak amerických výrobců, tak čínských dovozců i celých globálních výrobních řetězců dusí Washington.

Samozřejmě, že každé utažení amerických restrikcí znamená vyšší poptávku po vlastních čínských produktech a vyšší rentabilitu investic do nových kapacit a do vývoje nových produktů konkurenceschopných takovým, jako je Nvidia, když takové investice by bez amerických sankcí byly vysoce rizikové s velmi nejistou návratností. Každé restriktivní rozhodnutí ve Washingtonu však snižuje překážkovou sazbu investic do čínských náhradních produktů, a tak v delším výhledu zvyšuje konkurenceschopnost Číny v těchto technologiích, jak se to nedávno krásně ukázalo např. na firmě Huawei, a zároveň podvrací americkou nenahraditelnost v dodavatelských řetězcích technických špiček.

Podle světové asociace polovodičových výrobců SEMI mají letos čínští výrobci rozběhnout provoz 18 nových výrobních projektů s nárůstem kapacity substrátových polovodičových disků pro výrobu čipů z dosavadních 7,6 milionu disků měsíčně v roce 2023 na 8,6 milionu těchto polotovarů pro koncové zpracování do čipů měsíčně v roce 2024. A jelikož nikdo nečeká, že by politici v USA své restrikce zmírnili, tak v Číně toky kapitálu do výrobních kapacit a vývoje produktů a technologií, aby se zajistila domácí produkce, mohutně tečou bez obav, že by se snahy o soběstačnost nemusely vyplatit, když se svobodným a otevřeným globálním trhem, jehož jsou prý USA světovým ochráncem, se na světě, kde si Washtington hraje na hegemona, nedá počítat.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG