Autor: Wang Jin (Wang Ťin) je zvláštní komentátor aktuálních událostí pro CGTN, je docent na Severozápadní univerzitě Číny. Článek odráží názory autora, a ne nutně názory CGTN.
Evropská unie přikládá velký význam izraelsko-palestinské otázce a podporuje prosazování brzkého průlomu v izraelsko-palestinském mírovém procesu prostřednictvím politického dialogu. Principiální postoj Evropské unie je, že palestinsko-izraelská otázka by měla být vyřešena „řešením dvou států“. Palestinský stát by měl zahrnovat Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy s hlavním městem východním Jeruzalémem a právo na návrat palestinských uprchlíků by mělo být řádně provedeno.
Od 80. let se EU snaží diplomatickou cestou prosadit průlom v palestinsko-izraelské otázce. EU byla k Izraeli kritičtější a postavila se proti jednostrannému rozšiřování židovských osad na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě. V roce 2008 po osmém zasedání Rady přidružení EU-Izrael, vydala EU prohlášení, v němž se realizace řešení dvou států stala důležitou podmínkou pro zlepšení vztahů s Izraelem.
V roce 2013 ve snaze povzbudit mírová jednání pod záštitou amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, Rada pro zahraniční věci EU navrhla, aby takový průlom vedl ke „zvláštnímu privilegovanému partnerství“ s Izraelem, díky němuž by Izrael získal snazší přístup na trhy v EU a získal více investic z evropských zemí.
Po roce 2014 se však mírovým rozhovorům mezi Izraelem a Palestinci pod vedením USA nepodařilo dosáhnout průlomu a vztah mezi Izraelem a EU se zastavil. V důsledku patové situace mírového procesu byla v roce 2013 pozastavena činnost Rady přidružení EU-Izrael, která je odpovědná za řízení jejich politických vztahů.
Většina členských států EU vnímala Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy jako území Palestiny, zatímco Jeruzalém se stane hlavním městem budoucí Palestiny. V roce 2014 přijal Evropský parlament rezoluci na podporu palestinského státu. Jakékoli pokusy Izraele anektovat nebo okupovat území na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě prostřednictvím expanze židovských osad a blokády Pásma Gazy jsou proto široce kritizovány většinou států v Evropě.
Mezitím EU zavedla odlišné zásady pro dovoz produktů vyrobených v Izraeli a na územích nezákonně okupovaných Izraelem. Preferenční obchodní pravidla se vztahují na produkty vyrobené na územích vlastněných Izraelem, zatímco dovoz produktů vyrobených židovskými osadami ve východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu by byl omezen. V roce 2015 EU od svých členských států požadovala, aby potravinářským výrobkům z židovských osad na okupovaných palestinských územích přidělily zvláštní označení.
Po vypuknutí války v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku některé členské státy EU stojí těsně za Izraelem, protože Francie a Německo zakázaly doma propalestinské demonstrace ve jménu prevence antisemitismu. Evropská rada zveřejnila několik prohlášení, aby zdůraznila „právo Izraele na obranu v souladu s mezinárodním humanitárním právem“.
Soucit EU s utrpením Izraelců však nutně neznamená, že většina evropských států akceptuje válku Izraele v Pásmu Gazy.
S pokračujícím palestinsko-izraelským konfliktem, zejména izraelskými vojenskými údery proti Pásmu Gazy, které vedly k velkému počtu mrtvých a zraněných mezi nevinnými lidmi, stále více evropských zemí kritizuje Izrael.
Jak konflikt postupoval, evropské země stále více vyzývaly Izrael, aby zastavil své vojenské operace. Na Valném shromáždění Organizace spojených národů dne 27. října 2023 přijalo 120 zemí rezoluci vyzývající k humanitárnímu příměří a požadující povolení pomoci do Gazy. Pro rezoluci hlasovalo 8 zemí EU a 15 členských států EU se zdrželo hlasování. 18. ledna 2024 přijal Evropský parlament rezoluci vyzývající k ukončení izraelských vojenských akcí v Pásmu Gazy a zároveň požadoval, aby Hamás propustil všechny rukojmí.
V této souvislosti šéf zahraniční politiky EU Josep Borell 19. ledna otevřeně kritizoval Izrael a dodal, že mír do Gazy přinese pouze řešení dvou států. Prozradil také, že „Hamás byl financován izraelskou vládou ve snaze oslabit palestinskou samosprávu vedenou Fatahem“.
Je těžké posoudit, do jaké míry může tlak evropských zemí ovlivnit rozhodování Izraele i Hamásu, ale Izrael je kvůli svému odporu vůči palestinské státnosti pod rostoucím diplomatickým tlakem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v posledních dnech několikrát opakoval svůj nesouhlas s řešením dvou států a zdůrazňoval, že existence palestinského státu představuje vážnou hrozbu pro bezpečnost Izraele.
V telefonickém rozhovoru s americkým prezidentem Joem Bidenem 19. ledna Netanjahu zopakoval svou politiku, že jakmile bude organizace Hamás zcela zničena, Izrael převezme kontrolu nad Gazou, aby se vyhnul hrozbě, kterou Gaza představuje pro izraelskou bezpečnost. Pokud bude Izrael v budoucnu skutečně plně okupovat Gazu, naruší to zájmy Palestinců a ovlivní to základy budoucího palestinsko-izraelského míru.
Změna postoje evropských zemí k palestinsko-izraelské otázce znamená, že Izrael čelí rostoucímu mezinárodnímu tlaku. Protože však veřejné mínění v Izraeli stále pevně stojí za ofenzivou jejich země v Gaze, podle nedávného průzkumu Izrael v blízké budoucnosti své vojenské operace v Gaze nezastaví a vztah mezi Izraelem a evropskými zeměmi bude čelit stále zjevnější krizi.
Jia