Role v Pekingské opeře se dělí do čtyř kategorií: šeng, tan, ťing a čchou. Každá z nich má svůj soubor hereckých forem. Liší se technikami zpěvu, recitace, jednání a pohyby. Pekingská opera vychází z historických příběhů. Existuje přes 1 300 tradičních repertoárů, z nichž se často hraje více než 300 nebo 400. Kromě toho musí interpret pekingské opery čelit také výzvám "učení (imitace)", "poznávání (kung-fu)", "porozumění (integrace)" a "přetváření (re-kreace)", "transformace" a tak dále.