Během ledna 2024 vydal Australský insitut pro mezinárodní záležitosti (Australian Institute of International Affairs) zprávu ohledně 10 let iniciativy Pásma a stezky a příslib ekologicky šetrné budoucnosti, která s touto iniciativou úzce souvisí.

Když čínská iniciativa Pásmo a cesta v roce 2023 oslavila své desáté výročí, byl jasně vyjádřen příslib její zelené budoucnosti.

Iniciativa Pásmo a cesta byla prezidentem Xi Jinpingem zahájena v roce 2013 v Kazachstánu na Nazarbajevově univerzitě. Cílem této iniciativy je oživit starou Hedvábnou stezku, kterou před 2000 lety za dynastie Chan využívali obchodníci ke spojení Číny se Středomořím přes Eurasii. Dnes je to síť obchodních cest, silnic, železnic a námořních konstrukcí, která se skládá ze dvou částí: ekonomický pás Hedvábné stezky, který spojuje Čínu s jihovýchodní Asií, jižní Asií, střední Asií, Ruskem a Evropou po zemi. Druhou část tvoří námořní Hedvábná stezka 21. století, což je námořní trasa spojující pobřežní oblasti Číny s jihovýchodní a jižní Asií, jižním Pacifikem, Blízkým východem a východní Afrikou až do Evropy.

Cílem iniciativy Pásmo a cesta je nejen vytvořit infrastrukturu, ale také trh, který je vzájemně prospěšný pro všechny zúčastněné strany. Pro Čínu je také záměrem vybudovat ekonomiku založenou na špičkových technologiích. Marlene Laruelle ve své knize China’s Belt and Road Initiative and its Impact uvádí, že “iniciativa Pásmo a cesta je mnohem více než pouhým souhrnem jednotlivých projektů soustředěných kolem myšlenky propojení Číny se zbytkem světa prostřednictvím nové kontinentální a námořní infrastruktury.”

Slouží jako komentář k Hedvábné stezce a značí nový projev čínského vlivu, který odráží její „mírový“ a „mnohostranný“ vzestup. Iniciativa Pásma a cesty, která napomáhá posílení ekonomiky středoasijského regionu, má dopad na ekologii tamního prostoru a na blahobyt lidí v tomto regionu.

V čem je iniciativa Pásmo a cesta pro střední Asii klíčová?

Pět vnitrozemských zemí, kterými jsou Kazachstán, Uzbekistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán a Turkmenistán, jsou největšími příjemci čínských investic z iniciativy Pásmo a stezka. Tři z těchto zemí sdílejí s Čínou významné hranice a zároveň nejvyšší objem obchodu těchto zemí je právě obchod s Čínou. To vysvětluje intenzitu a objem infrastrukturních projektů v tomto regionu. Skrz tento region navíc vede jediná pozemní cesta k evropskému trhu.

Čína doposud zahájila ve Střední Asii nejméně 112 projektů, jejichž cílem je zlepšení infrastruktury, dopravní situace a konektivity.

V souvislosti s novými ekologickými problémy se Čína rozhodla vložit své síly do obnovitelných zdrojů energie. Cílem konceptu Zelená hedvábná stezka, který Čína navrhla, je posílit takové motivy iniciativy Pásmo a cesta, které jsou dlouhodobě ekologicky udržitelné – tedy uvést do praxe udržitelný rozvoj, aby se minimalizovalo ničení životního prostředí.

Nedávné odmítnutí Číny ohledně dalších uhelných projektů v Bangladéši je vítaným krokem. Pozitivní zprávou je také skutečnost, že od roku 2020 většinu nových energetických investičních projektů této iniciativy tvoří obnovitelné zdroje.

Australský pohled reflektuje důležitost této obchodní a infrastrukturní sítě, která vytváří propojení mezi Čínou a regiony jako jihovýchodní Asie, střední Asie, Rusko a Evropa. Tímto způsobem Austrálie sleduje vliv iniciativy na ekonomiku a ekologii daných oblastí, zdůrazňuje její mírový charakter a komplexní přínosy pro účastníky této globální strategie. Austrálie také klade důraz na důležitou roli čínských investic v oblasti střední Asie, konkrétně v zemích, které jsou významnými příjemci těchto investic. Austrálie též reflektuje pozitivní vývoj směrem k obnovitelným zdrojům energie v rámci iniciativy, což podporuje ekologickou udržitelnost a minimalizaci negativního vlivu na životní prostředí. Celkově si myslím, že Austrálie iniciativu Pásmo a cesta podporuje a souhlasí s jednotlivými kroky.

V druhé polovině ledna 2024 dále vyšla zpráva v uzbekistánském médiu Uzbekistan National News Agency, která také potvrzuje, že Uzbekistán a Čína účinně spolupracují v oblasti ochrany životního prostředí a změny klimatu.

Problémy životního prostředí jsou dnes na pořadu dne nejen v jedné zemi, ale i na celém světě. Jen pro zmínku, Uzbekistán účinně spolupracuje s Čínou v oblasti ekologie, ochrany životního prostředí a klimatických změn, ale také v mnoha jiných oblastech.

Uzbekistan National News Agency zmínilo důležitost setkání An Fenjieho, ředitele Čínské národní společnosti pro kontrolu písku a pouštního průmyslu (China National Sand Control and Desert Industry Society), s Azizem Abdukhakimovem, uzbekistánským ministrem ekologie. Obě strany se setkaly na podzim loňského během jednadvacátého zasedání Výboru pro přezkum plnění Úmluvy (CRIC 21) k Úmluvě OSN o boji proti rozšiřování pouští.

Tohle setkání je dle Uzbekistan National News Agency dalším důležitým krokem v posilování spolupráce mezi Čínou a Uzbekistánem. Během setkání byly projednány otázky ohledně degradace půdy a udržitelného využívání půdy, včetně výměny zkušeností a realizace společných výzkumných aktivit v oblastech Uzbekistánu s vysokým rizikem prašných a písečných bouří. Po jednání bylo dosaženo dohody o navázání úzké spolupráce vypracováním a podpisem memoranda o vědecko-praktické spolupráci v boji proti dezertifikaci a degradaci půdy.

Kromě toho se v roce 2023 zástupci ministerstva ekologie zúčastnili výměnných programů v Číně, což zaměstnancům umožnilo rozšířit si znalosti a dovednosti v této oblasti. V současné době pokračuje spolupráce s Čínou v rámci mezinárodních platforem, kterými jsou například Šanghajská organizace pro spolupráci (Shanghai Cooperation Organization) a Globální program ochrany sněžných levhartů a ekosystémů (Global Snow Leopard and Ecosystem Protection Program). Společně s Čínou je také připravován návrh dohody o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí.

Čína je totiž jednou z předních zemí v realizaci environmentálních projektů, které pomáhají chránit úrodnou půdu před škodlivými vlivy přírody. Uzbekistán má rovněž rozsáhlé zkušenosti s bojem proti rozšiřování pouští a obnovou ekosystémů.
Konkrétně se v rámci programu “Tři severní pásy ochrany (Three-North Shelterbelt Program)” za posledních deset let zvýšila plocha lesů na 33,3 milionu hektarů. Informace byla vydána uzbekistánským ministerstvem ekologie, ochrany životního prostředí a klimatických změn.

Již dříve bylo do Uzbekistánu poprvé z Číny dodáno elektrické vozidlo, které je využíváno pro svoz odpadků. Se zástupci Obchodní a průmyslové komory Uzbekistánu a Číny byly projednány také otázky výstavby ekologicky šetrných budov a recyklace odpadů.

Celkově lze konstatovat, že spolupráce mezi Čínou a Uzbekistánem v oblasti životního prostředí představuje pozitivní krok směrem k udržitelnému rozvoji a ochraně přírodních zdrojů. Setkání An Fenjieho a ministra Azize Abdukhakimova jasně ukázala snahu obou zemí společně čelit problémům životního prostředí a hledat inovativní řešení. Memorandum o vědecko-praktické spolupráci v oblasti boje proti dezertifikaci a degradaci půdy svědčí o závazku obou stran k systematickému výzkumu a praxi v této oblasti.

Vzhledem k tomu, že Čína a Uzbekistán intenzivně spolupracují, očekává se, že v roce 2024 budou pokračovat v aktivním výměnném procesu zkušeností a osvědčených postupů v oblasti obnovy ekosystémů a udržitelného využívání půdy. Tato spolupráce představuje pozitivní příklad pro globální úsilí o ochranu životního prostředí. Troufám si říct, že tato spolupráce má potenciál přinést konkrétní pozitivní změny v oblasti životního prostředí, což je v současném světě nezbytné a naléhavé téma.

Lada Procházková