BRI letos uplatňuje svůj světový vliv ve spoustě oblastí od hospodářství, přes kulturu až po ekologii.

V současné době je největším světovým projektem naší epochy tzv. Nová Hedvábná stezka, oficiálně Projekt pásu a cesty (BRI), kdy je do něj zapojeno přes 150 zemí a organizací. Ten byl spuštěn v roce 2013 na popud čínského prezidenta Xi Jinpinga do velké míry možná jako takový výbuch do tváře hegemonickým snahám Washingtonu. V té době si totiž Washington pohrával s myšlenkou omezit Číně možnosti mezinárodní námořní plavby, kdy hrátky s touto kartou tak trochu pokračují dosud s neustálými manévry amerických flotil v Jihočínském moři a kolem Tchaj-wanu. A tak se Čína rozhodla vsadit na kartu rozšiřování portfolia dostupných dopravních cest včetně budování globální sítě pozemních komunikací, ale i letišť přístavů aj. Ovšem stejně jako těm, kdo uvalily sankce na různé země, tato opatření spíše vybuchla do tváře, stal se ze zajišťovacího projektu proti americké šikaně na mořích nejrozsáhlejší a nejúspěšnější mezinárodní projekt naší epochy.

Jde o projekt jak z učebnic národohospodářství o pro-růstových investicích do infrastruktur. Základem jsou investice do dopravních tras, ze všeho nejvíce rychlých moderních železnic, ale i přístavů, letišť, logistických a přeshraničních terminálů a spousty navazujících infrastruktur, telekomunikací aj. často včetně elektráren atp., kdy kolem takovýchto dopravních a infrastrukturních koridorů se následně tvoří pásy, kam komerční investoři hojně investují, a proto se to jmenuje Iniciativa pásu a cesty.

A prozatím kamkoliv tato iniciativa dosáhla, tam stimulovala urychlení místního ekonomického růstu a rozsáhlejší mezinárodní spolupráce. Takové projekty zkracují obvykle časovou dosažitelnost zboží o desítky procent, zlevňují přepravu a logistiku i mezinárodní transakce s tím spojené, kdy s sebou nesou i zdokonalování celních procedur, právního rámce přeshraničních obchodů a vytváření finančního aparátu usnadňování veškerých transakcí.

Nejde, jak se někdy mylně tvrdí, o čínský projekt. Jde o Čínou inspirovaný projekt, ve kterém má Čína vůdčí roli, nicméně jde o mezinárodní projekt se spoustou účastníků, jimž tato mezinárodní spolupráce vytváří značné přínosy. Také nejde o osamocený projekt. Jakmile někde vznikne nějaké pletivo takovýchto infrastruktur a investičních oblastí, tak to motivuje, aby se na to napojovali další a budovali případně své infrastruktury aj. z vlastní iniciativy, aby se sem připojili. Např. projekty Ruska a zemí Střední Asie jako třeba Severo-jižní koridor fungují jako doplněk BRI, ač formálně k této iniciativě nepatří, ale v reálu jsou jejím rozšířením. Za to samé bychom mohli považovat i infrastrukturní projekty v Evropě napojující se na Eurasijský pevninský most nebo středomořské přístavy, z nichž se budují železnice do Střední Evropy, i když formálně se to do BRI nepočítá, ač jsou to navazující infrastruktury.

Také, když se na Západě po zjištění, jak je BRI úspěšná, a kolik přispívá k posílení celosvětové spolupráce s Čínou, objevily hlasy, že Západ a zejména EU musí rozběhnout obdobní projekt Globální brány, jako „konkurenční“ projekt, tak to Čína s radostí uvítala, neboť to nevnímá ani tak jako nějakou konkurenci jako spíše budování zase dalšího doplňku, který je v podstatě zapojením do stejných snah.

Po více než desetiletí svého fungování BRI přinesla nesmírné veřejné blaho v globálním měřítku. Silně přispěla k užší globální spolupráci a k většímu provázání dodavatelsko-odběratelských řetězců a vytváření investičních příležitostí. Některé oblasti tyto projekty zcela přetvořily.

Klasickým případem je např. maličké pobřežní městečko Kribi v africkém Kamerunu, ze kterého se během několika let stal gigantický logistický uzel pro celou střední a západní Afriku. Zde roku 2018 zprovozněný přístav slouží jako hlavní přístupový bod k moři nejen pro tuto zemi, ale i pro země celé oblasti včetně vnitrozemských, mají přes tento přístav přístup jako přímořské přístavní země, když jsou na něj napojeny novými dopravními infrastrukturami.

Vedle zemí Afriky, kde projekty BRI přímo před očima rozsáhle přetváří zdejší život, jsou podobné účinky i v jižní Asii, třeba v Pákistánu. Ten např. nejenže je plný nových železnic, přístavních kapacit, elektráren aj., ale stal se např. jednou z nejúspěšnějších zemí ve využití solární energie, která v klimatu zdejších pouští už má kapacitu 1,3 GW a čínští výrobci zde hodlají instalovat 9,77 GW solárů. Do země se tedy hrnou investice jako nikdy předtím.

Vlak Oranžové linky metra vjíždí do vlakového terminálu v pákistánském Lahore, 29. Prosince 2021. (Photo/Xinhua)

BRI tedy zřejmě letos v dalších letech zůstane největším mezinárodním projektem, kolem něhož se budou točit investice do rozvoje napříč světem, zejména však na globálním Jihu, i když třeba EU je do něj fakticky, ač se to nahlas neříká, silně napojená. BRI bude hlavní oporou pro rozvoj mezinárodní spolupráce v rámci organizací jako ASEAN, ŠOS, BRICS+ a mnohé další a o BRI se opírají současné hlavní čínské mezinárodní iniciativy jako Globální bezpečnostní iniciativa, Globální rozvojová iniciativa a Iniciativa globální civilizace k dosažení společného rozvoje lidstva, jeho sdíleného osudu na základě multilateralismu, koexistence bez vnucování nějakých „nadřazených“ kulturních vzorů, na pravidlech založeného světového pořádku bez úzkých výlučných mocenských kruhů s respektem k suverenitě a se snahou o mír a harmonii.

Letecká fotografie z 10. dubna 2019 ukazuje Lotosovou věž postavenou v rámci Iniciativy pásu a cesty v Colombo na Srí Lance. (Photo/Xinhua)

Ale jelikož jde o projekt pro většinu světa velice přitažlivý, do kterého, kdo se zapojí, ten prosperuje, a který silně přispívá k vývoji světa od unipolárního uspořádání světa pod americkou hegemonií směrem k multilateralismu, tak je zastánci americké hegemonie silně zostouzen, jako nekoloniální projekt a dluhová past.

Vytahují přitom např. situaci v předlužené Srí Lance do BRI silně zapojené, přičemž přehlíží fakt, že její zadlužení je u Číny jen z 10 procent. Opomíjí i skutečnost, že Čína odepsala rozvojovým zemím, zejména africkým 9,8 miliardy $ dluhů a odložila splátky 23 zemím, aniž by je nutila prodat své infrastruktury aj., jak se to obvykle dělá na Západě. Což ovšem posiluje její postavení jako vyhledávaného ekonomického partnera a urychlování vývoje k přeuspořádání světa novým způsobem, kdy tento nový vývoj se opírá o BRI asi více než o cokoliv jiného.

Možná bychom mohli říci, že Čína pomocí BRI přetvořila globální jeviště od arény, kde jde o globální závody ve zbrojení, o dominanci nad globálním finančním systémem aj., na soutěž o to, kdo bude nejpřitažlivějším ekonomickým partnerem. A v tom hraje prim ten, kdo hraje prim v nejatraktivnějším projektu současnosti – BRI.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG