10.3. je výročí tzv. Tibetského národního povstání z roku 1959. Dnes nám je pod vlivem propagandy tzv. západní civilizace prezentováno obsazení Tibetu v negativním slova smyslu. Ale nikdo – jak je to zvykem zejména v České republice – nám neřekne pravdu ani nezhodnotí reálnou situaci.

Tibet byl v té době odhadem na úrovni 13. století. Fungoval tam brutální feudální systém, který nesl znaky raného otrokářství a tibetské zákonodárství znalo tresty jako zašití do kůže, hození do řeky, sekání končetin a vypichování očí.  Pokud se s tímto ztotožňuje tzv. západní civilizace, pak si o ní nemusíme dělat žádné iluze.

Rád bych připomněl, že dalajláma byl financován CIA, a to jak v období před tzv. invazí Čínské lidové armády, tak v období exilu v Indii, kdy na popud amerického prezidenta Nixona a zejména Henryho Kissingera byla tato pomoc v rámci narovnání vztahů s Čínou výrazně omezena. A že se dnešní pseudohumanisté, co vyvěšují tibetské vlajky, ztotožňují s tou nejbrutálnější formou vlády jen proto, aby se zavděčili páníčkům z USA. Z mého pohledu se nejedná o žádný humanismus, a už vůbec ne o prosazování principu demokracie, ale o uplatňování dvojího metru a o pokrytectví toho nejhrubšího zrna.

Je logické, že během invaze a bojů, které se pochopitelně odvíjely, došlo ke ztrátám na lidských životech, ale z celkového kontextu je nepochybné a prokazatelné, že anexe Tibetu, nebo jak to kdo chce nazývat, přinesla do této oblasti pokrok a zlidštění poměrů pro místní obyvatelstvo. Je pravdou, že tibetská oligarchie, placená a podporovaná CIA, ostrouhala. Ale já osobně rozhodně nehodlám oplakávat pohunky USA a jejich bezpečnostních složek. O to víc se mi hnusí chování tzv. českých humanistů a demokratů, ze kterých se mi odjakživa zvedal žaludek.

Z dlouhodobého hlediska mám za to, že Tibet tím, že se stal součástí ČLR, nijak neprohloupil a rozhodně se tak nestalo ke škodě prostého obyvatelstva. A za tímto názorem si bez jakýchkoli výhrad stojím a budu stát.

Luděk Růžička