Ministryně obchodu Spojených států Gina Raimondová 12. března v Manile, hlavním městě Filipín, prohlásila, že Spojené státy pomohou Filipínám zdvojnásobit jejich továrny na polovodiče, aby se vyhnuly „nadměrné koncentraci“ globálního dodavatelského řetězce čipů. Předtím oznámila, že americké firmy investují do Filipín více než 1 miliardu amerických dolarů. Je to upřímná pomoc, nebo je tu nějaká jiná kalkulace?

Americké investice na Filipínách byly po mnoho let nízké, přičemž roční investice se často pohybovaly na úrovni 1 miliardy USD. Od nástupu nové filipínské vlády v červnu 2022 zvýšily Spojené státy své pobídky pro Filipíny, aby prosazovaly takzvanou „indo-pacifickou strategii“, ale investice nedosáhly významné výše. Podle údajů byly v roce 2023 Spojené státy šestým největším zdrojem investic na Filipínách a investice byly stále přibližně 1 miliarda USD. Ačkoli Raimondová tentokrát prohlásila, že americké firmy vloží kapitál do Filipín, neupřesnila, jak to udělají. Filipínský velvyslanec ve Spojených státech Jose Manuel del Gallego Romualdez navíc prohlásil, že Spojené státy se chystají investovat do infrastruktury, výroby a dalších oblastí Filipín. Ale jak všichni víme, v této oblasti nejsou Spojené státy silné.

Pokud jde o takzvanou „přitažlivost“ Filipín, kterou Raimondová propagovala svým podnikům, od ledna do října 2023 činily podle oficiálních údajů Filipín čisté zahraniční investice do Filipín 6,5 miliardy USD, což představuje meziroční pokles o 17,9 %. Za poklesem investic stojí jejich vlastní podmínky na Filipínách, jako je vážná korupce, zaostalá doprava a vysoké poplatky za vodu a elektřinu. Vzhledem k rychlým změnám v mezinárodním prostředí a politikách není jasné, zda USA budou moci dosáhnout svých investičních cílů.

Je vidět, že závazek Spojených států investovat na Filipínách vypadá spíše jako „malování velkého koláče“. Jaký je za tím záměr?

Analytici poukázali na to, že takzvaná „indo-pacifická strategie“ podporovaná Spojenými státy se zaměřuje na bezpečnost a vojenství a postrádá ekonomický obsah, což není pro spojence dostatečně atraktivní. Jedním ze záměrů závazku k investicím na Filipínách Raimondové je obohatit ekonomický obsah takzvané „indo-pacifické strategie“ a vnést ekonomický impuls do americko-filipínské vojenské aliance.

Spojené státy jako hlavní mocnost mimo tento region mají hlubší geopolitický záměr za přilákáním Filipín v ekonomické oblasti, kterým je využít Filipíny k boji proti Číně a k omezování Číny. Například v otázce Jihočínského moře, ve které se Spojené státy více angažují.

Není Filipínám jasné, jaké jsou záměry Spojených států? Mají své vlastní výpočty, chtějí dosáhnout svých nespravedlivých ambicí pomocí hegemonie Spojených států, pravidelně narušovat vody čínského útesu Ren'ai (Žen-aj) a ostrova Huangyan (Chuang-jen) a získat kus koláče od Spojených států potlačováním čínského polovodičového rozvoje. Pokud ale zatoužíte po něčem, co vám nepatří, nakonec ztratíte víc, než získáte. Filipíny by měly být opatrnější, aby nebyly oklamány „velkým koláčem“, který malují Spojené státy!

(Sve)