Autorka: Radhika Desaiová, speciální komentátorka aktuálních záležitostí pro CGTN, je profesorka politických studií na Univerzitě Manitoba v Kanadě.

Ministryně financí USA Janet Yellenová byla nedávno v Číně, aby hovořila o její „nadbytečné kapacitě v oblasti čisté energie“. Co to může znamenat? V době, kdy svět potřebuje více a levnějších čistých energetických zařízení k řešení změny klimatu, nepomáhá Čína světu tím, že tato zařízení šíří za dostupné ceny, které si může dovolit více zemí světa? Jistě, to je přesně to, co svět potřebuje v roce 2024.

Koneckonců rok 2023 překonal tolik klimatických rekordů. Byl to nejteplejší rok v historii. Došlo k rekordním lesním požárům a záplavám. Bylo to nejteplejší léto na severní polokouli. Červenec v roce 2023 byl nejteplejším měsícem v historii. Vzhledem k těmto skutečnostem by si člověk mohl myslet, že každý uvítá dostatek čínských levných čistých energetických zařízení.

Očividně ne. Ministryně financí USA Janet Yellenová obvinila Čínu ze zaplavení světa levným vývozem v oblasti čisté energie, z narušení globálních trhů a poškozování pracovníků. Co vysvětluje tuhle protichůdnost?

Jádrem problému je postoj USA ke klimatickým změnám. Bylo by pochopitelné, kdyby podporovaly řešení, která jsou prospěšná pro ně a jejich lidi. Nicméně, nejen že USA neusilují o výhody pro své lidi, ale ani pro své korporace, hledají řešení, která jim nejen prospějí, ale také posílí jejich dominantní postavení.

Jen několik dní před příjezdem do Pekingu zahájila Janet Yellenová kampaň proti nadbytečné kapacitě Číny v solární elektrárně v Gruzii. Tvrdila, že Čína dříve způsobila nadbytečnou kapacitu v oblasti oceli a hliníku a nyní tak činí v odvětví čisté energie, zejména v oblasti solárních panelů, lithium-iontových baterií a elektrických vozidel. „Nadbytečná kapacita Číny narušuje globální ceny a výrobní vzorce a poškozuje americké firmy a pracovníky,“ uvedla.

Kapacita může být nadbytečná pouze ve vztahu k poptávce. Když je problém označen jako nadbytečná kapacita, „řešením“ je snížení kapacity (ostatních států). Americké elity dlouho přistupovaly ke krizi 70. let jako k nadbytečné kapacitě a snažily se tento problém vyřešit omezením či dokonce snížením průmyslové kapacity u svých konkurentů. To se od začátku 90. let stalo Japonsku. V současné době to dělají Evropě a nutí ji k deindustrializaci, údajně proto, aby bojovaly se zveličeným nebezpečím, které představuje Rusko. A nyní Yellenová přinesla toto úsilí do Číny.

Pokud je průmyslová kapacita Číny považována za nadbytečnou, musí být omezena tak, aby v případě vzácnosti takového vybavení nalezly trhy americké výrobky s nižší kvalitou a vyššími náklady. To také znamená, že USA absolutně nechtějí zvýšit schopnost poptávky zbytku světa zvýšením jeho rozvoje, a tudíž i jeho poptávky.

Když mluví o tom, že Čína narušuje trhy, Yellenová říká, že Čína získává trhy prostřednictvím dotací. To je samozřejmě obzvláště zajímavé, když USA nabízejí miliardy průmyslových dotací a hovoří o oživení průmyslové politiky. Navíc popírá jednoduchou skutečnost, že žádná země nebyla industrializována bez ochrany a použití nesčetných forem státního řízení, včetně dotací. Toto porozumění definovalo podmínky, za nichž Čína vstoupila do Světové obchodní organizace v roce 2000. Spojené státy byly ochotné tyto podmínky udělit pouze proto, že předpokládaly, že Čína nebude úspěšnější než ostatní rozvojové země v použití těchto ustanovení k industrializaci a nestane se technologickým lídrem. V tom se mýlily.

Konečně Yellenová hovořila o tom, že Čína ubližuje americkým dělníkům. Smutná, dokonce tragická realita je, že americkým pracovníkům během všech těchto neoliberálních desetiletí ublížila nikoli Čína, ale pro-korporátní a pro-financializační neoliberální americká politika, která deindustrializovala USA, zastavila růst mezd dělnické třídy a posunula příjmy a bohatství od obyčejných lidí k malé elitě, což vytvořilo obrovskou nerovnost.

Bohužel pro Yellenovou není Čína Japonskem ani Evropou, nýbrž socialistickou ekonomikou, jejíž vláda je orientována na pokrok rovnostářského rozvoje pro své lidi. Yellenová ji shledá ochotnou spolupracovat ve prospěch lidí a planety. Ale neodvrátí se a nebude hrát mrtvého, když bude požádána o poškození své vlastní ekonomiky, vlastních pracovníků a možnosti řešení změny klimatu, to vše jen proto, aby mohly být prosazovány zájmy neproduktivních, neefektivních a financializovaných amerických korporací.

（Kl）