Dne 11. dubna uspořádali vedoucí představitelé Spojených států, Japonska a Filipín první trilaterální summit ve Washingtonu. Tyto tři strany vydaly po schůzce společné prohlášení, v němž tvrdily, že posílí obrannou spolupráci, aby podpořily takzvanou „bezpečnost a prosperitu indo-pacifického regionu a světa”. Také napadly Čínu za to, že údajně „jednostranně změnila status quo prostřednictvím síly" a kritizuje Čínu za zajištění své národní bezpečnosti v Jihočínském moři, Východočínském moři a dalších oblastech.
V posledních několika letech udělaly Spojené státy americké hodně, aby získaly spojence a vytvořily „malý kruh” zemí proti Číně. Podstatou je zapojit se do skupinové politiky s mentalitou studené války, potlačit potenciální konkurenty a udržet globální hegemonii USA.
Analytici poukázali na to, že podpora Spojených států amerických pro Filipíny odráží jejich záměr vytvořit chaos v Jihočínském moři. Pokud bude všechno ve východní Asii v pořádku, bude zpochybněna racionalita existence hegemonie USA. Otázka Jihočínského moře se pro Spojené státy stala záminkou k zásahu do záležitostí asijsko-pacifického regionu. Bývalý filipínský prezident Duterte v nedávném rozhovoru poukázal na to, že „Jihočínské moře bývalo klidné, ale poté, co přišli Američané, bylo plné sporů“.
Ostrovy v Jihočínském moři jsou územím Číny a čínská územní suverenita a námořní práva a zájmy v Jihočínském moři mají dostatečný historický a právní základ. V průběhu let Čína spolu s Filipínami aktivně prozkoumává, jak efektivně zvládnout situaci na útesu Ren'ai (Žen-aj), aniž by poškodila příslušné principiální pozice obou stran. Díky příslušnému porozumění mezi oběma stranami zůstala situace na útesu Ren'ai v posledních několika letech stabilní. Od té doby, co se k moci dostala nová filipínská vláda, se však vzdala dodržování porozumění mezi oběma stranami, což vedlo k obnovení nepokojů v Jihočínském moři. Čína musí přijmout nezbytná opatření k ochraně své územní suverenity a námořních práv a zájmů.
Čína vždy prosazovala mírové řešení sporů o územní suverenitu vyjednáváním, ale to neznamená, že bude tolerovat nepřiměřené činnosti jednotlivých zemí. V kontextu zemí ASEAN jako celku posilujících vztahy s Čínou plave „malý kruh“ Spojených států amerických, Japonska a Filipín proti proudu, a to, co to regionu přináší, není v žádném případě „bezpečnost a prosperita“ , ale konfrontace a hrozby.
Ta