Navštívil tři čínská města za tři dny v doprovodu tří ministrů kabinetu a delegace vedoucích významných německých společností, jako jsou Siemens, BMW, Mercedes-Benz a další, navštívili mnoho podniků a zaměřili se na inovační spolupráci… Návštěva německého kancléře Olafa Scholze v Číně v posledních dnech vyvolala velkou pozornost západního veřejného mínění.

16. dubna, poslední den Scholzovy návštěvy Číny, se s ním v Pekingu setkal čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching). Xi poukázal na to, že mezi Čínou a Německem neexistuje žádný zásadní střet zájmů, obě země nepředstavují pro druhou stranu bezpečnostní hrozbu a vzájemně výhodná spolupráce mezi Čínou a Německem není „rizikem“, ale zárukou stability bilaterálních vztahů a příležitostí vytvořit budoucnost. Olaf Scholz vyjádřil ochotu pokračovat v posilování vztahů s Čínou, prohlubovat bilaterální dialog a spolupráci v různých oblastech a podporovat mezilidské a kulturní výměny v oblastech vzdělávání, kultury a dalších, „To je zásadně důležité jak pro Německo, tak pro Čínu a svět.“ Obě strany také uvedly, že podporují volný obchod a ekonomickou globalizaci a jsou ochotny společně reagovat na globální výzvy a chránit světový mír a stabilitu.

V posledních letech prošla globální geopolitická krajina hlubokými změnami a také rozvoj čínsko-německých vztahů čelí zkouškám. Během Scholzovy návštěvy v Číně se ozývalo hodně politického hluku. V důsledku amerického politického omezování Číny se v Evropě, a dokonce i v Německu objevují negativní argumenty o takzvané „hrozbě rozvoje Číny“. Některé evropské veřejné mínění propaguje, že Německo by mělo „snížit svou ekonomickou závislost na Číně“.

A co výsledky? Ať už jde o návštěvu kancléře Scholze v Číně nebo o ochotu německých podniků ponořit se do čínského trhu, všechno ukazuje, že „základy“ čínsko-německých vztahů jsou stále pevné a celková politika německé vlády vůči Číně zůstává racionální a pragmatická. Některé veřejné mínění v Německu se domnívá, že Německo se musí snažit o posílení spolupráce s Čínou, ať už se má vypořádat s problémy vlastního hospodářského zpomalení nebo vyřešit krizi na Ukrajině.

Jako druhá a třetí největší ekonomika světa jsou průmyslové a dodavatelské řetězce Číny a Německa hluboce propojeny, jejich trhy jsou vzájemně vysoce závislé a jejich ekonomická spolupráce je dostatečně odolná. V současné době provozuje na čínském trhu více než 5.000 německých podniků. Podle statistik Bundesbank se přímé investice Německa v Číně loni meziročně zvýšily o 4,3 % a dosáhly celkové výše 11,9 miliardy eur, což je rekordní úroveň. Ačkoli někteří lidé na Západě obhajují „oddělení od Číny“, „přerušení vazeb s Čínou“ a „odstranění rizik v souvislosti s Čínou“, mnoho německých podniků je stále pevně optimistických ohledně čínského trhu.

Čínsko-německá spolupráce je výhodná pro obě strany a prospěšná pro svět. Čím turbulentnější je svět, tím více musí Čína a Německo posílit odolnost a vitalitu svých vztahů. Vzájemná podpora mezi Čínou a Německem více přispěje ke spolupráci mezi Čínou a EU a účinně rozptýlí „hluk“, který podkopává světový mír a rozvoj.

(Sve)