Ve čtvrtek skončil v Bruselu zvláštní dvoudenní summit EU, který slíbil, že Evropská unie posílí konkurenceschopnost uprostřed drastických globálních posunů a zmenší propast mezi ní a USA.

„Vzhledem k nové geopolitické realitě a stále složitějším výzvám je Evropská unie odhodlána jednat rozhodně s cílem zajistit svou dlouhodobou konkurenceschopnost, prosperitu a vedoucí postavení na globální scéně a posílit svou strategickou suverenitu,“ shodli se představitelé na summitu.

Předseda Evropské rady Charles Michel zdůraznil nadměrnou závislost bloku na vnějších hospodářských a bezpečnostních základech, což podle něj podkopává konkurenceschopnost EU a její globální vliv.

Evropská ekonomika je v období roku 2024 pod vlivem faktorů, jako jsou zesílené geopolitické napětí, pokračující měnové zpřísnění a slabá globální poptávka, i nadále slabá, což je zřejmé zejména ve výrobním průmyslu a energeticky náročných průmyslových odvětvích.

Předběžné statistické údaje zveřejněné Eurostatem na konci ledna ukázaly, že ekonomiky eurozóny a EU zaznamenaly ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku nulový růst oproti předchozímu čtvrtletí. Evropská konfederace odborových svazů minulý měsíc oznámila, že v EU došlo v posledních čtyřech letech ke ztrátě téměř milionu pracovních míst ve výrobě.

Summit zdůraznil devět klíčových oblastí pro podporu konkurenceschopnosti, jako je prohloubení jednotného trhu, rozvoj a provádění účinných průmyslových politik a zvyšování investic prostřednictvím Unie kapitálových trhů (CMU) a Evropské investiční banky.

„Neztrácejme čas“

Vedoucí představitelé EU vyslechli návrh celoevropského úsilí dotovat průmyslové společnosti v reakci na zákon Bidenovy administrativy o snižování inflace, který poskytuje finanční prostředky, různé daňové úvěry, granty a půjčky průmyslovým sektorům, které mohou snížit emise uhlíku, a vyvolal obavy mezi lídry EU, že americké dotace na domácí výrobu odčerpají investice z Evropy a způsobí ztrátu průmyslových pracovních míst na Evropském kontinentu.

Návrhy obsažené ve zprávě bývalého italského premiéra Enrica Letty, který varoval, že „není času nazbyt“, uvádějí, že se zužuje vhodná doba pro řešení rostoucí ekonomické propasti mezi Evropou a USA.

Zpráva uvádí, že rostoucí protekcionismus ohrožuje hospodářskou bezpečnost EU a podkopává její rozvoj v technologických oblastech, jako je umělá inteligence a čisté technologie. Nastínil kritickou potřebu financování na podporu cílů EU v oblasti zelených a digitálních transformací, rozšíření EU a zlepšení obrany.

Letta poukázal na 33 bilionů eur EU v soukromých úsporách jako na nedostatečně využitý zdroj a zdůraznil, že přibližně 300 miliard eur rodinných úspor EU je každý rok přesměrováno do zahraničí a převážně proudí do americké ekonomiky a spravují je američtí správci aktiv.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že EU by mohla získat dalších asi 470 miliard eur ročně na financování z kapitálových trhů, pokud EU dokončí CMU.

Michel rovněž podpořil pákové využití CMU k přesměrování těchto finančních prostředků do evropských společností a přirovnal tuto iniciativu k americkému zákonu o snižování inflace, který přidělil téměř 400 miliard dolarů na dotace domácí produkce.

Rozdělení

Navzdory podpoře CMU, jak bylo zapsáno v dokumentu o závěrech Evropské rady, zůstávají zřejmé rozdíly mezi vedoucími představiteli EU. Zatímco Francie a Německo iniciativu podpořily, většina 27 členských států EU vyjádřila výhrady ohledně ztráty vnitrostátní kontroly a rozšíření regulačních pravomocí EU.

Estonská premiérka Kaja Kallasová vyjádřila obavy ze ztráty konkurenčních výhod, jako je jejich daňový systém. Irský premiér Simon Harris zdůraznil potřebu pečlivého zavedení CMU bez nadměrné centralizace, zejména se postavil proti harmonizaci daní korporátních společností.

Prohlášení ze summitu také zopakovalo podporu EU Ukrajině, analytici se však domnívají, že omezení vlastní obranné průmyslové základny a výrobní kapacity bloku ztěžují plnění větších závazků vůči Ukrajině.

Pokud jde o situaci na Blízkém východě, vedoucí představitelé EU vyzvali všechny strany, aby zachovaly maximální zdrženlivost a vyhnuly se jakýmkoli opatřením, která by mohla eskalovat napětí v regionu. Souhlasili s provedením restriktivnějších opatření proti Íránu, konkrétně zaměřených na bezpilotní letecká zařízení a rakety.

(Kl)