Podle čínské národní zprávy o čtení zveřejněné na letošní Světový den knihy a autorských práv (23. dubna) vzrostla v Číně díky podpoře gigantů elektronického obchodu obliba čtení v digitálním formátu, a tento formát se stal pro mnoho čtenářů preferovanou formou čtení.
V čínském 14. pětiletém plánu (2021-2025) pro národní hospodářský a sociální rozvoj a Vizi 2035 je uvedeno, že země bude dále podporovat čtení, aby vybudovala národ nadšených čtenářů.
Čínský národní průzkum čtení 2023 provedený Čínskou akademií tisku a publikací ukazuje, že čínští dospělí přečetli v roce 2023 v průměru 4,75 fyzických knih na obyvatele, což je o něco nižší než 4,78 v roce 2022.
Dospělí občané Číny přečetli v roce 2023 v průměru 3,4 digitálních knih na obyvatele, což je vyšší než 3,33 v roce 2022. Současně 78,3 procenta čínských dospělých četlo v roce 2023 digitálně buď online, nebo prostřednictvím aplikací na chytrých mobilních zařízeních, což je o 0,5 procentního bodu více než 77,8 procenta v roce 2022.
Podle zprávy zveřejněné Čínskou audio-video a digitální vydavatelskou asociací na konci roku 2023 dosáhly celkové příjmy čínského odvětví online románů pro publikační asociace v roce 2022 hodnoty 31,78 miliardy yuanů (asi 4,47 miliardy amerických dolarů) a meziročně se zvýšily o 18,94 procenta, přičemž zahraniční příjmy ve stejném období dosáhly 4,06 miliardy yuanů, což je meziroční zvýšení o 39,87 procenta.
Čínská online literární díla byla přeložena do více než dvaceti jazyků, které pokrývají více než čtyřicet zemí a regionů v jihovýchodní Asii, Severní Americe, Evropě a Africe.
Technologicky řízená digitální transformace
„Digitální publikování představuje proces publikování obsahu do digitálních médií v širším smyslu,“ řekl zakladatel online učební aplikace iGet Luo Zhenyu a dodal, že digitální „obsah“ představuje veškeré informace, které lze digitalizovat, nejen text, ale také design, platformy pro distribuci obsahu a technologie používané v publikačním procesu.
Čínský gigant elektronického obchodu JD.com vyvinul komplexní „ekosystém“ pro digitální čtení, včetně čtecí aplikace, elektronických čtecích zařízení a audio e-knih.
„Digitální média mohou podporovat prodej na základě analýzy chování a zájmů publika,“ řekl výzkumný pracovník Státní klíčové laboratoře pro konvergenci médií a komunikaci a profesor Čínské univerzity komunikace Shen Hao.
Shen uvedl, že na rozdíl od vydavatelů fyzických knih digitální média používají technologie velkých dat ke správě registrace, přihlášení, čtení, sdílení obsahu a komentářů zákazníků. Všechny datové záznamy lze sledovat a analyzovat. Poznamenal také, že mnoho pracovních míst tradičních vydavatelských organizací, jako je správa autorských práv a procesy produkce obsahu, bude nahrazeno technologií umělé inteligence, což pomůže kontrolovat podvody.
Díky moderním technologiím jsou dnes klasické knihy přístupnější veřejnosti. Čínská národní knihovna minulý rok vydala databázi obrazů Yongle Dadian, která veřejnosti umožnila studovat velkou starověkou encyklopedii „Yongle Dadian“, jejíž sestavení nařídil čínský císař z dynastie Ming Yongle v roce 1403.
Databáze na základě snímků s vysokým rozlišením využívá jak GIS techniky, tak trojrozměrné restaurační techniky, aby živě zobrazila vazbu a uspořádání encyklopedie. Díky použití digitální technologie jsou starověké klasiky, jako je tato, lépe uchovány pro studium a čtení veřejnosti i odborníků.
Se vším výše uvedeným úsilím Čína nyní dělá velké pokroky v kultivování lásky ke čtení po celé zemi.
Čtení je mostem mezi Čínou a světem
Kromě toho se online romány s výraznými čínskými rysy, charakterizované nápaditými příběhy a silným pocitem ponoření, stávají důležitým způsobem mezikulturní komunikace.
Na Douyin, nejpopulárnější platformě pro sdílení videí v Číně, získal program věnovaný prozkoumávání základních vědeckých knih miliony zhlédnutí a během pouhých dvou let přilákal téměř 90 tisíc loajálních diváků. Každý týden jsou do programu zváni vážení vědci a učenci, aby se podělili o své poznatky o vědeckých knihách od Euklidových „Prvků“ po Darwinovu „O původu druhů“ a Hawkingovu „Krátkou historii času“.
Plánovač programu Wu Guosheng řekl, že jeho jediným cílem bylo vzbudit veřejný zájem o vědu a podporovat účast jak vědců, tak veřejnosti. „Nepodporujeme lidi, aby se zabývali klasickými vědeckými knihami pro akademické účely, ale aby zkušenosti se čtením o vědě byly podmanivé, poučující a odměňující,“ řekl Wu, který je také děkanem Katedry dějin vědy na Univerzitě Tsinghua. Od roku 2022 propagoval se svým týmem na sociálních médiích téměř sto klasických vědeckých knih.
Popularita vědecké literatury je také posílena rychlým vědeckotechnickým vývojem Číny. Nedávné pokroky v oblasti biomedicíny, letectví, astronomie, umělé inteligence a informačních technologií vyvolaly vlny veřejného nadšení pro vědu a vložily novou vitalitu do publikace a marketingu vědeckých knih, řekl zástupce šéfredaktora World Publishing Company Xu Guoqiang.
Rostoucí přítomnost čínské online literatury na zahraničních trzích nabízí nový celosvětový pohled na porozumění Číně, řekla výzkumnice v online literárním centru Čínského svazu spisovatelů Xiao Jinghong. „Dnešní svět touží více než kdy jindy mít skutečný, multidimenzionální a panoramatický pohled na Čínu,“ uvedla Xiao.
Prostřednictvím webových románů se zahraniční čtenáři mohou dozvědět více o čínských kulturních prvcích a základních hodnotách, jako je pilnost, harmonie a spolupráce, stejně jako si uvědomit různé kulturní základy a způsoby myšlení mezi Čínou a Západem, dodala.
（Kl）