Autor: William Jones, zvláštní komentátor aktuálních událostí pro CGTN, je bývalý vedoucí washingtonské kanceláře agentury Executive Intelligence Review (EIR) a hostující výzkumník Institutu finančních studií Chongyang (Čchung-jang). Článek odráží názory autora, a ne nutně názory CGTN.

Návštěva amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena v Číně ve dnech od 24. do 26. dubna je nedílnou součástí nové diplomacie na vysoké úrovni mezi oběma zeměmi, která je založena na setkání mezi Xi Jinpingem (Si Ťin-pching) a Josephem Bidenem loni v listopadu. Obnovené návštěvy dávají oběma stranám příležitost zhodnotit, kde se vztah nachází, a vypořádat se s případnými problémy, které se vyskytly v přechodném období.

V tomto případě problémy, které vyvstaly, aby ovlivnily vztah, zejména restriktivnější politiky, které USA nedávno uvalily na Čínu v oblasti obchodu, a zejména obchodu se špičkovými technologiemi, nebyly zdaleka vyřešeny.

Posláním Blinkena na této návštěvě bylo přesvědčit Čínu, aby snížila svůj export pod záminkou takzvané nadměrné kapacity, a tlačit na Čínu, aby omezila svůj obchod s Ruskem v jakékoli oblasti, která by mohla pozitivně přispět k jeho vojenským schopnostem.

Washington, zoufalý ze selhávajících snah NATO zastavit ruský postup, má pocit, že má dostatečnou páku na Čínu kvůli jejich rozsáhlým obchodním vztahům, aby ji přinutil odtáhnout se od Ruska. V tomto ohledu Blinkenova návštěva neposunula situaci ani o centimetr.

Velmi jasně to dal najevo čínský ministr zahraničí Wang Yi (Wang I), který řekl, že negativních faktorů ve vztahu stále přibývá. Znovu varoval, že Čína má krajní meze, které by neměly být překročeny, a vyjádřil své znepokojení nad tím, že USA přijaly opatření, která nejsou v souladu s dohodami, které byly uzavřeny během listopadového summitu.

Wang Yi během jejich čtyřhodinového setkání řekl, že USA přijímají nekonečná opatření k potlačení čínské ekonomiky, obchodu, vědy a technologie. Zdůraznil, že tato opatření „nejsou spravedlivou hospodářskou soutěží, ale omezováním, nejsou odstraněním rizik, ale vytvářením rizik.“

Při setkání s čínským prezidentem Xi Jinpingem ve formálním prostředí Xi Jinping zopakoval principy, na kterých musí být vztah mezi Čínou a USA založen. V reakci na pokus o nátlak na Čínu v jejím vztahu s Ruskem Xi Jinping jasně řekl, že obě strany mohou mít své vlastní přátele a partnery a nezaměřovat se na sebe, nestavět se proti sobě a neubližovat si.

Xi Jinping zdůraznil, že USA musí začít vnímat vývoj Číny v pozitivním světle a označil to za „základní problém“, který „musí být napraven, aby se vztahy mezi Čínou a USA skutečně stabilizovaly, zlepšily a posunuly vpřed.“

Na tiskové konferenci po schůzce s Xi Jinpingem Antony Blinken zopakoval všechny principy, které vyjádřil na svých setkáních, tj. žádné oddělení, žádná podpora „nezávislosti čínského Tchaj-wanu“ a žádná nová studená válka, ale zároveň dal jasně najevo, že pokud Čína neudělá nic, aby omezila svůj obchod v oblasti high-tech s Ruskem, USA a jejich „spojenci“ jsou připraveni uvalit další sankce.

Zatímco se Blinken snažil tím, co říká, prosadit silnou pózu, byl při tom poněkud nervózní. I když v této záležitosti může panovat shoda v rámci jeho vlastní administrativy, není zdaleka jasné, do jaké míry mohou Spojené státy přesvědčit své „spojence“, aby pokročili směrem k uvalení sankcí na Čínu.

V rozhovoru pro média po tiskové konferenci byl Blinken ještě neústupnější. Čína „je pro Rusko dodavatelem kritických komponentů číslo jedna k přestavbě jeho obranné průmyslové základny – obráběcích strojů, mikroelektroniky, optiky a dalších věcí.“ Tohle musí přestat, hrozil.

Vzhledem ke stavu světové ekonomiky, pokud budou Spojené státy prosazovat tento směr myšlení, mohlo by se jim to mnoha různými způsoby vrátit, jako například pokud by Rusko, Čína a globální Jih rychleji prosazovaly nový ekonomický systém nezávislý na spojení New York-Londýn, čímž by izolovaly finanční systém od svévolné manipulace ze strany Spojených států.

Míč je však nyní na straně Washingtonu.

Jia