Letecký snímek ostrova Huangyan v Jihočínském moři. / ČPS

Čínská pobřežní stráž (ČPS) 15. května vydala varování pro filipínská plavidla, která nelegálně vstoupila do čínských vod v Jihočínském moři.

Ochrana čínské suverenity

ČPS uvedla, že tato akce Filipín narušila suverenitu Číny a vážně porušila mezinárodní právo a základní normy mezinárodních vztahů, a vyzvala Filipíny, aby okamžitě ukončily tuto činnost.

Ilegální průniky Filipín do Jihočínského moře byly v posledních měsících častější. Během předchozího střetnutí ČPS 30. dubna vyloučila loď filipínské pobřežní stráže a oficiální plavidlo, které vstoupily do vod sousedících s ostrovem Huangyan (Chuang-jen).

23. března ČPS zablokovala filipínské zásobovací plavidlo a dvě lodě pobřežní stráže, které se pokoušely dodat stavební materiál na vojenskou loď nelegálně zakotvenou na útesu Ren'ai (Žen-aj) za účelem opravy a upevnění.

ČPS uvedla, že bude i nadále provádět činnosti v oblasti vymáhání práva ve vodách spadajících pod čínskou jurisdikci, jak to vyžaduje zákon, a bude rozhodně chránit územní suverenitu a námořní práva a zájmy Číny.

Co je za porušováním

Atin Ito, organizace přidružená k politické straně Akbayan, která je pevným zastáncem protičínské politiky na Filipínách, se dopustila nového porušení čínské suverenity.

Zástupce ředitele a přidružený výzkumný pracovník v Centru pro výzkum oceánského práva a politiky v čínském Národním institutu pro studia Jihočínského moře Ding Duo (Ting Tuo) řekl CGTN, že tato takzvaná nezisková občanská organizace prováděla takové aktivity v Jihočínském moři už dříve.

V prosinci 2023 Atin Ito zorganizovala konvoj asi 40 plavidel, aby přivezla zásoby filipínskému vojenskému personálu nelegálně okupujícímu čínský útes Ren'ai.

„Atin Ito má určité politické pozadí, vůdkyně organizace Rafaela Davidová je zároveň předsedkyně strany Akbayan. Tato organizace v posledních letech využívala různá politická témata ke zvýšení své přítomnosti a vlivu na Filipínách,“ řekl Ding.

Ding poznamenal, že aktivity byly často koordinovány s filipínskou pobřežní stráží a s novináři na palubě.

Eskalace námořního napětí

Napětí v Jihočínském moři eskaluje od nástupu Ferdinanda Marcose mladšího do funkce prezidenta v roce 2022.

Ding přirovnal Marcosovu administrativu k „hazardérům“, kteří usilují o krátkodobé politické zisky a uvedl, že častější provokace Manily v čínských vodách zvýšily napětí a ohrozily regionální stabilitu s malým zájmem o blaho lidí na obou stranách.

Ding řekl CGTN, že jedním z důvodů častých pohybů Manily v tomto regionu je přesunout pozornost veřejnosti od selhání vlády ve vnitřních záležitostech. „Marcosova administrativa chce neustále eskalovat námořní napětí, aby vytvořila vnějšího nepřítele, a aby zmírnila politický tlak na ni kvůli vysoké inflaci, nezaměstnanosti a problémům s drogami,“ řekl Ding.

V roce 2002 Čína a země Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) podepsaly Deklaraci o chování smluvních stran v Jihočínském moři, v níž se společně zavázaly k řešení „územních a jurisdikčních sporů mírovými prostředky, prostřednictvím přátelských konzultací a jednání přímo dotčených suverénních států“.

Ding řekl, že aktivity Filipín nejen poškodily vzájemnou politickou důvěru mezi oběma stranami, ale také zničily atmosféru pro urychlení konzultací a jednání Číny a zemí ASEAN o kodexu chování.

„Soudě z akcí Filipín, v zásadě neuznávají důležitost návratu na správnou cestu,“ řekl Ding.

(Sve)