Již v době, kdy od března do října 2007 pracoval v Šanghaji, se Xi Jinping (Si Ťin-pching) vždy zajímal o Šanghaj a podporoval ji v rozvoji poháněném inovacemi. Když prováděl výzkum v různých výzkumných ústavech šanghajské pobočky Čínské akademie věd, jednou zdůraznil „potřebu urychlit zlepšování nezávislých inovačních schopností a usilovat o nalezení nové cesty, která se opírá o vědecký a technologický pokrok jako hnací sílu ekonomického a sociálního rozvoje.“ Při návštěvě staveniště projektu Vědecký aparát - Šanghajský zdroj světla prohlásil, že výstavba Šanghajského zdroje světla bude znamenat, že Čína dosáhne nové úrovně a nového stupně v oblasti špičkových technologií.

Foto1: 20. září 2007 se Xi Jinping zúčastnil schůze s přísahou za mobilizaci pro stodenní kampaň v rámci projektu v továrně na výrobu letadel v Šanghaji (Zdroj: „Stopy Xi Jinpinga v Šanghaji“)

20. února 2024 debutovala tři regionální letadla ARJ21 na singapurské letecké show, která byla zahájena ve stejný den. Letoun ARJ21 od svého oficiálního uvedení do komerčního provozu v červnu 2016 operoval na více než 400 domácích i zahraničních linkách do více než 140 měst, zajišťoval téměř 1.800 letů týdně a zahájil provoz v zahraničí v Indonésii. Spolu s letounem ARJ21 měla mezinárodní premiéru také dvě čínská domácí velká osobní letadla C919. CNN ve své zprávě zmínila, že C919 je „nejsledovanějším letadlem na singapurské letecké show“. C919 je první civilní letadlo v Číně vyvinuté v souladu s nejnovějšími mezinárodními standardy letové způsobilosti. Jeho vývoj začal v roce 2008 a první komerční let proběhl v květnu 2023. Tento model letadla je ekvivalentní Boeingu 737 a Airbusu 320. Použití materiálů ze slitiny hliníku a lithia třetí generace a pokročilých kompozitních materiálů v konstrukci karoserie dosahuje 8,8 %, respektive 12 %. Karoserie je lehčí a pevnější a let je šetrnější k životnímu prostředí. V únoru 2024 přesáhl počet zamýšlených objednávek letadel C919 1.200 a mezi zákazníky jsou přední světová společnost na leasing letadel AerCap a brunejský GallopAir. Singapurský list „Strait Times“ poznamenal, že C919 zlomilo monopol Západu v tradiční výrobě letadel.

Foto2: Čínský domácí velký letoun C919 předvedl své první oficiální letové vystoupení na singapurské letecké show (Zdroj: Xinhua (Sin-chua))

Současně s tím, jak Čína narušuje monopol na mezinárodním trhu ve výrobě letadel, dosahuje také neustále nových průlomů v železniční dopravě. V dubnu 2024 společnost China State Railway Group oznámila, že během tohoto roku bude uveden do provozu nový prototyp rychlovlaku CR450. CR450 je dalším technologickým průlomem založeným na vlaku Fuxing (Fu-sing) CR400, který byl uveden do provozu v roce 2017. Hmotnost se snížila asi o 12 %, ukazatele jízdního odporu a spotřeby energie se snížily o 20 % a rychlost se zvýšila z 350 kilometrů za hodinu až na 400 kilometrů za hodinu. Nepřetržité zlepšování vysokorychlostních železničních vlaků znamená zlepšení a modernizaci celého řetězce vysokorychlostního železničního průmyslu - jeden vlak Fuxing se skládá z více než 500.000 dílů, které pokrývají mnoho technických oborů, jako jsou strojírenství, metalurgie, materiály, výkonová elektronika, chemický průmysl, řízení informací, počítače, přesné přístroje a další. Čínská vysokorychlostní železnice dnes vytvořila největší provozní síť na světě s více než 45.000 kilometry čínských vnitrostátních provozních tratí, a vlaky Fuxing zasahují do 31 provincií, autonomních oblastí a měst pod přímou správou ústřední vlády.

Foto3: Zkušební vlak CR450 jede po mostě přes moře Meizhouwan (Mej-čou-wan), 28. června 2023. (Zdroj: China Academy of Railway Sciences Corporation Limited)

Ať už se jedná o letadlo C919 letící vysoko na obloze nebo vlak Fuxing uhánějící složitým terénem, všechno to vyžaduje podporu výkonného výpočetního výkonu. Začátkem roku 2024 byl spuštěn online čínský nezávislý supravodivý kvantový počítač třetí generace – „Originální Wukong (Wu-kchung)“. Během 4 měsíců přilákal více než 7,77 milionu návštěv ze 119 zemí a úspěšně provedl více než 178.000 výpočetních úkolů. V dubnu 2024 byla oficiálně spuštěna čínská národní internetová platforma pro superpočítače. Tato platforma spojuje mnoho superpočítačových center v Číně a vytváří integrovanou superpočítačovou síť a servisní platformu. V současné době se na platformě usadilo více než 200 poskytovatelů aplikací, dat, modelů a dalších služeb, kteří poskytují více než 3.200 produktů. Inovativní průlomy v superpočítačích jako „Tianhe (Tchien-che)“ a „Shenwei (Šen-wej)“ vypěstovaly obrovský systém průmyslového řetězce, včetně základního softwaru a hardwaru a domácí vysokorychlostní internetové komunikace, čímž vznikl klastr odvětví informačních technologií v měřítku stovek miliard.

Foto4: Čínský nezávislý supravodivý kvantový počítač třetí generace – „Originální Wukong“ (Zdroj: Xinhua)

V éře digitální ekonomiky je stále významnější role výpočetního výkonu jako nové produktivní síly. Tisíce průmyslových odvětví urychlují svou transformaci a modernizaci uprostřed průlomů v technologii umělé inteligence. Podle odhadů každý čínský yuan (jüan) investovaný do výpočetního výkonu přinese ekonomický výstup 3 až 4 yuany. „Zpráva o vývoji výpočetního výkonu umělé inteligence v Číně“ vydaná na konci roku 2023 ukazuje, že rozsah čínského trhu s výpočetní energií s umělou inteligencí letos dosáhne 66,4 miliardy yuanů. 67 % čínských společností začalo zkoumat možnosti aplikací umělé inteligence nebo začalo provádět související kapitálové investice. Aplikace technologie umělé inteligence v Číně vstoupila do fáze zrychleného rozvoje. Od prolomení tržního monopolu po otevření modrého oceánu nových obchodních aplikací vedou technologické inovace k neustálé transformaci a modernizaci čínské ekonomiky.

(Yawen)