V lednu 2017 vstoupilo švýcarské město Davos do nejrušnějšího období v roce. Tisíce globálních elit se zde sešly, aby se zúčastnily výročního zasedání Světového ekonomického fóra v roce 2017. V té době trápila světovou ekonomiku řada problémů: přeshraniční obchod a investice nadále stagnovaly, obchodní bariéry postupně rostly a proces regionální integrace zažíval zvraty...

„Co se děje ve světě?“ Čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) vyjádřil na začátku svého hlavního projevu na slavnostním zahájení výroční konference fóra tváří v tvář téměř 1.700 divákům pochybnosti světa. „Mnoho problémů, které sužují svět, není způsobeno ekonomickou globalizací,“ provedl hloubkovou analýzu a poukázal na to, že se nepodařilo účinně vyřešit tři přetrvávající rozpory, kterými jsou nedostatečná dynamika globálního růstu, zaostalá globální ekonomická správa a nevyvážený globální rozvoj,“ což jsou důvody potíží, kterým čelí světová ekonomika. Za tímto účelem předložil Xi Jinping dobrý recept na komplexní politiku – je třeba trvat na inovacích a vzájemném propojení, postupovat s dobou, držet se spravedlnosti a inkluzivity a vytvořit model dynamického růstu, model otevřené a oboustranně výhodné spolupráce, model spravedlivého a rozumného řízení a model vyváženého a inkluzivního rozvoje.

Projev sklidil osm vřelých potlesků. Na závěr vystoupil zakladatel Světového ekonomického fóra Klaus Schwab, aby si potřásl rukou s prezidentem Xi a poblahopřál k úspěchu jeho projevu. Schwab řekl, že řeč „vnesla sluneční svit“ a přinesla lidem „jistotu ohledně budoucnosti“.

Dosažení dynamického růstu je neoddělitelné od zelených inovací. Projekt větrné elektrárny v Thrákii v severním Řecku spojuje finanční a technické výhody Číny a řecké odborné znalosti v oblasti designu a vývoje. Projekt ročně vyrobí přibližně 160 milionů kilowatthodin elektřiny, čímž pokryje spotřebu elektřiny 30 tisíc řeckých domácností, což odpovídá snížení emisí oxidu uhličitého o 150 tisíc tun. V listopadu 2021 byl k síti připojen projekt čínsko-francouzského společného podniku pobřežních větrných elektráren v Dongtai (Tung-tchaj) a začal vyrábět elektřinu, čímž přeměňuje hojnou větrnou energii ve Žlutém moři na čistou elektřinu a dodává ji tisícům domácností. Jedná se o první společný čínsko-zahraniční projekt v oblasti větrných elektráren s celkovou instalovanou kapacitou 500 tisíc kilowattů po plném uvedení do provozu a očekává se, že roční výroba elektřiny dosáhne 1,39 miliardy kilowatthodin, což pokryje roční poptávku po elektřině 2 milionů obyvatel a odpovídá to snížení emisí oxidu uhličitého o 937.500 tun.

Otevřená a oboustranně výhodná spolupráce vyžaduje koordinaci a propojení. 26. března 2024 zakotvila v Šanghaji po plavbě dlouhé přes 9.600 kilometrů chladicí nákladní loď „Kowhai“, která přivezla čínským spotřebitelům více než 2.100 tun novozélandského kiwi. Čína je největším odběratelem novozélandské společnosti Zespri, která obchoduje s ovocem, a tato společnost předpovídá, že počet plodů kiwi dodaných na čínský trh letos dosáhne 1,4 miliardy, přičemž na jednoho Číňana v průměru připadá jedno kiwi. Čína, Nový Zéland a 13 dalších zemí jsou členy Dohody o regionálním komplexním ekonomickém partnerství (RCEP). Podpis RCEP znamená oficiální otevření zóny volného obchodu s největším počtem obyvatel, největším hospodářským a obchodním rozsahem a největším rozvojovým potenciálem na světě. Od doby, kdy dohoda vstoupila v platnost na Nový rok 2022, se úrovně cel mezi členskými zeměmi snížily a náklady na obchod se zbožím se výrazně snížily. Výzkum Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku ve Spojených státech odhaduje, že do roku 2030 povede RCEP k čistému nárůstu exportu členských zemí o 519 miliard dolarů a čistému nárůstu národního důchodu o 186 miliard dolarů ročně. Stejně jako RCEP jsou i nákladní vlaky mezi Čínou a Evropou svědky koordinovaného propojení mezi zeměmi s cílem dosáhnout oboustranně výhodných výsledků. Do konce května tohoto roku bylo vypraveno celkem 90 tisíc vlaků mezi Čínou a Evropou, které přepravily zboží v hodnotě přes 380 miliard dolarů a dojely do 223 evropských měst. Spuštění čínsko-evropských nákladních vlaků oživilo kdysi upadající polské město Malaszewiche, které se stalo důležitou vstupní branou pro nákladní vlaky do EU. Přístav Duisburg v Německu přilákal díky čínsko-evropským nákladním vlakům stovky logistických společností, což vytvořilo více než 20 tisíc pracovních příležitostí.

Čínsko-evropské nákladní vlaky jsou vlajkovým projektem a ikonickou značkou iniciativy „Pásmo a cesta“. Společné budování iniciativy „Pásmo a cesta“ se drží principu rozsáhlých konzultací, společného příspěvku a sdílených výhod a buduje nový rámec mezinárodní spolupráce. Americký think-tank Institut pro výzkum politik Asijské sdružení poukázal ve zprávě nazvané „Navigace iniciativou Pásmo a cesta“, že vize „iniciativy Pásmo a cesta“ je chvályhodná, že tato iniciativa podporuje konektivitu v oblasti obchodu, financí a mezilidských vztahů a kulturní výměny, podporuje posílení koordinace politik a podporuje finanční integraci. Asijská banka pro investice do infrastruktury (AIIB), založená Čínou a příslušnými zeměmi, si klade za cíl stát se důležitou finanční platformou pro vysoce kvalitní společnou výstavbu „Pásma a cesty“. Většinu členů AIIB tvoří rozvojové země, ale je mezi nimi také mnoho vyspělých ekonomik. Rozhodovací mechanismus se řídí zásadou rozsáhlých konzultací, společných příspěvků a sdílených výhod, řekl prezident AIIB Jin Liqun (Ťin Li-čchün). Řekl, že v AIIB, „diskutujeme o věcech všichni, bez ohledu na počet akcií nebo hlasovacích práv.“ Financial Times poznamenaly, že založení AIIB ukazuje, že Čína pomáhá upevňovat principy multilateralismu. Do října 2023 schválila AIIB celkem 236 projektů s celkovým schváleným financováním přesahujícím 45 miliard dolarů, což vygenerovalo kapitál ve výši téměř 150 miliard dolarů a přineslo to přínos pro 36 členů.

Díky vylepšené infrastruktuře bude globální správa ekonomických záležitostí spravedlivější a rozumnější a rozvojové země získají větší příležitosti k rozvoji. V Kampale, hlavním městě Ugandy, je obchod s domácími spotřebiči s názvem UHome. Od televizorů, ledniček až po chytré zametací roboty, většina zde prodávaných domácích spotřebičů se vyrábí v průmyslovém parku Mbale ve střední Ugandě. Průmyslový park se nachází 200 kilometrů od Kampaly a investuje do něj a provozuje ho čínský soukromý podnik. Park přilákal více než 40 společností a vytvořil více než 5 tisíc místních pracovních míst. Společnost Mingzhu (Ming-ču) Technology, která vyrábí hlavně osvětlovací produkty, byla jednou z prvních společností, které se zde usadily. Místní technik Joseph Otim řekl: „V minulosti Uganda dovážela většinu LED lamp. Bylo to drahé a při poruše vznikaly problémy s opravou. Nyní naše společnost ročně vyrobí asi 3 miliony LED žárovek, zářivek a dalších produktů, které se prodávají po celé Ugandě.“ Přes ulici od Mingzhu Technology je školicí základna Lubanovy (Lu-pan) dílny, která poskytuje místním pracovníkům školení odborných dovedností, jako jsou technologie na pracovním stole, elektrické automatizační technologie a technologie CNC zpracování. Ministr průmyslu na ministerstvu obchodu, průmyslu a spolupráce Ugandy David Bahati uvedl, že rozvoj zpracovatelského průmyslu v průmyslových parcích, do kterého investuje Čína, odpovídá cílům Agendy 2063 Africké unie. „Doufám, že tyto průmyslové parky rozvinou více místních afrických značek a přinesou světu „Made in Africa“!“

Jia