Své 51. narozeniny jsem oslavil na Velké čínské zdi. Bylo to loni a vůbec poprvé v životě, kdy jsem navštívil Čínu. Netušil jsem jak silně mě můj první zážitek a poznání Číny zasáhne. Loni jsem v Číně strávil přes tři týdny a pojal jsem za svůj sen se ještě alespoň jednou vrátit. Letos se mi to splnilo a mám v Číně prožito zatím 45 dní. Vím jistojistě, že ve svém poznávání budu nadále pokračovat. Jsem přírodovědec, milovník lesa a přírody a národních parků. Pohybuji se v tom prostředí celý svůj profesní život. Navštívil jsem v životě přes 130 národních parků, převážně v Evropě, ale také v Americe, Kanadě a Africe. Ještě loni jsem netušil, že se Čína vydala směrem k vybudování největšího systému ochrany přírody na světě. Založila 5 nových národních parků, jejichž rozloha je větší než rozloha všech 67 národních parků v Americe. Doslova mě to omráčilo a všech 5 národních parků chci osobně navštívit. Nevím, jak to udělám, ale jisté je, že to udělám.

Foto: „To je hrdost čínského národa, dvojité světové dědictví“

Čína buduje největší systém ochrany přírody na světě

Všeobecně se to málo ví, ale Čína se rozhodla vybudovat plošně nejrozsáhlejší systém ochrany přírody na světě. Ten zahrnuje 5 nově zřízených národních parků o celkové rozloze 230.000 km čtverečních. Plocha čínských národních parků je tak větší než plocha všech 67 amerických národních parků, které společně zahrnují plochu 212.000 km2. Rusko pro ilustraci má 48 národních parků o celkové rozloze 71.700 km2. Nový systém čínských národních parků má být podle Plánu hotový do roku 2035. V prozatímním pilotním režimu bylo založeno 5 národních parků. Jedním z nich je i Národní park Wuyishan v provinciích Fujian a Jianxi. Jestli se chceš dozvědět o národních parcích Číny více, můžeš se podívat na tuto aplikaci: 中国国家公园 (theways.cn), případně si přečíst můj rozsáhlý článek z loňského roku, ve kterém jsou i propagační videa ze všech pěti národních parků: Čína buduje nejrozsáhlejší systém národních parků na světě - Blog iDNES.cz

Z historie chráněných území v Číně

Od roku 1956 do konce roku 2019 bylo v Číně zřízeno přes 10 000 chráněných území různých kategorií, které zahrnovaly 18 procent země. Jestliže rozloha Číny je: 9,6 milionu km2, pak 18% z celku je 1,7 milionu km2 - to je pro představu plocha jako 22 Českých republik. S budováním nových národních parků začala Čína až po roce 2015, iniciováno vládou prezidenta Xi Jinpinga.

A jak sama Čína říká, na zkušební bázi, aby vše mohlo být hotovo v roce 2035. V Číně se nyní národní parky definují jako území, která jsou schválena a řízena státem, jsou jednotně řízeny, mají jasně stanovené hranice a jejich hlavním cílem je ochrana rozsáhlých přírodních zdrojů s národní reprezentativností a dosažení vědeckého zpracování a rozumného využívání těchto zdrojů. Vše se řídí Národní normou pro zřizování národních parků GB/T 39737—2021) a  Prostorovým Plánem národních parků. Plán společně připravil Státní úřad pro lesnictví a pastviny (NFGA), Ministerstvo financí, Ministerstvo přírodních zdrojů a Ministerstvo ekologie a životního prostředí. Na základě odborných a vědeckých podkladů bylo vybráno 49 kandidátských oblastí, které budou do roku 2035 tvořit největší systém národních parků a chráněných území na světě. Jedná se o 44 pozemních oblastí, 2 oblastí částečně na pevnině a moři a 3 čistě mořské oblastí. Dohromady se jedná o plochu s celkovou rozlohou přibližně 1,1 milionu km2, z toho plocha na souši je přibližně 990 000 km2 a mořská plocha je přibližně 110 000 km2. Systém je rozložen do tří kategorií chráněných území: národní parky, přírodní rezervace a přírodní parky. Území pokrývají lesy, pastviny, mokřady, pouště a další přírodní ekosystémy, stejně jako přírodní krajinu, přírodní dědictví, oblasti s vysokou biodiverzitou a další oblasti kulturně historického dědictví. Jedná se o 700 existujících přírodních rezervací, 10 světových přírodních dědictví UNESCO, 2 světových kulturních a přírodních dědictví a 19 Biosférických rezervací. V těchto oblastech žije více než 5000 druhů obratlovců a více než 29 000 druhů vyšších rostlin.  Zároveň tato území chrání ekologické koridory pro migraci ptáků, velryb, delfínů a přeshraniční migraci zvířat.

Pět nových národních parků Číny, mapa

Národní park Wuyishan

Od mé první návštěvy Číny uběhlo 10 měsíců. Nebyl den, kdy bych nebyl v kontaktu s  novými čínskými příteli. Vše vyústilo v podpis memoranda o vzájemné spolupráci, které jsme za jednu českou univerzitou uzavřeli s provincií Fujian a konkrétně s Národním parkem Wuyishan. Strávil jsem tam v červnu neuvěřitelný týden, plný zážitků. Národní park Wuyishan je příkladem harmonického soužití člověka s přírodou. Od roku 1999 je uznáván jako UNESCO světové kulturní a přírodní dědictví. Park, který se rozkládá na ploše přibližně 1 280 čtverečních kilometrů, zahrnuje největší a nejzachovalejší subtropický primární lesní ekosystém ve své zeměpisné šířce. (pro srovnání, Národní park Šumava jako největší český národní park má rozlohu 68.000 hektarů, je tedy asi poloviční oproti Wuyishan, který je ze všech čínských národních parků nejmenší. Naopak ten největší, národní park Sanjiangyuan, je velký jako 2,5 celých Českých republik.

Hory Wuyishan jsou známy svou přírodní krásou a biodiverzitou, ale také bohatým kulturním a historickým významem. Území je charakteristické různými geologickými formacemi a rozmanitými tvary skal. Nejvyšší vrchol parku, Huanggangshan, dosahuje výšky 2160,8 metrů. Klimaticky patří do středně subtropického monzunového pásma s hojnými srážkami a vysokou vlhkostí. Průměrná roční teplota je 19°C, přičemž nejteplejší měsíc má průměrnou teplotu 28°C a nejchladnější měsíc průměrnou teplotu 7°C. Roční srážky dosahují přibližně 1700 mm, většinou mezi květnem a srpnem, a průměrná roční relativní vlhkost je 78%.

Řeka Devíti zákrutů - 九曲溪 a plavení na bambusových vorech

Jednou z dominant území je bezesporu řeka Juiqu. Název řeky Jiuqu (九曲溪) lze vysvětlit rozdělením na jednotlivé znaky takto:

·         九 (jiǔ) - znamená „devět“ a označuje počet zákrutů nebo ohybů řeky.

·         曲 (qū) - znamená „zákrut“ nebo „ohyb“ a popisuje tvar nebo průběh řeky.

·         溪 (xī) - znamená „potok“ nebo „řeka“.

Celý název 九曲溪 (Jiǔqū Xī) tedy doslova znamená „Řeka devíti zákrutů“.

Na řece se po staletí plaví bambusové vory, což dnes patří k hlavní turistické atrakci. Bambusové vory na řece Jiuqu byly původně používány jako praktický dopravní prostředek pro přepravu lidí a zboží, zejména zemědělských produktů a čaje, po řece, která prochází těžko přístupným hornatým terénem. První zmínky o využití bambusových vorů v této oblasti pocházejí přibližně z období dynastie Song (960-1279 n.l.). Bambus, který je hojně dostupný v této oblasti, byl ideálním materiálem pro výrobu vorů díky své lehkosti a pevnosti. V současnosti se bambusové vory využívají především pro turistické účely, nabízejí návštěvníkům klidnou a malebnou plavbu, která umožňuje obdivovat krásu přírodních scenérií a historických památek na březích řeky. Během plavby na bambusových vorech můžete vidět mnoho historických památek, jako jsou například záhadné rakve ve tvaru lodí, které jsou umístěny vysoko na skalách. Tyto rakve pocházejí od starověkých obyvatel Yue a dodnes není zcela jasné, proč a jak byly instalovány tak vysoko. Dalšími zajímavostmi jsou vytesané kaligrafie na skalách, které označují jednotlivé zákruty řeky a poskytují fascinující pohled do historie a kultury regionu.

Plavbu jsem při své návštěvě samozřejmě nemohl vynechat… 

  Fota: Plavba na Řece devíti zákrutů

Ekologický význam hor Wuyi a druhová rozmanitost

Ekosystémy národního parku zahrnují stálezelené širokolisté lesy až po smíšené listnaté a jehličnaté lesy, které poskytují útočiště mnoha ohroženým druhům. Nachází se zde 2799 druhů vyšších rostlin, 238 druhů řas, 503 druhů hub a 100 druhů lišejníků. Výzkumníci stále popisují nové a nové druhy. Komplexní geomorfologie a rozmanité ekologické prostředí poskytují ideální podmínky pro živočichy, včetně 558 druhů divokých obratlovců a 6 849 druhů hmyzu, což představuje 20 % všech druhů hmyzu v Číně. Hory Wuyi jsou útočištěm pro mnoho druhů živočichů, což jim vyneslo přezdívky jako "království hadů" a "nebe pro ptáky". Významné živočichy zahrnují makaka tibetského a různé druhy obojživelníků a plazů, které jsou klíčové pro studium asijské biodiverzity.

Kulturní dědictví

Biodiverzitu parku obohacuje jeho status jako UNESCO biosférické rezervace. Kulturní, člověkem po staletí formovaná krajina hor Wuyi je stejně působivá, jako její divoká příroda. Oblast byla obydlena již od neolitického období starověkým kmenem Yue. V horách byly objeveny 18 000 let staré visuté rakve, některé jsou dodnes jako exempláře v místních muzeích. V oblasti je přes 450 historických skalních rytin a více než 60 chrámů. Park je významným místem kde se setkávají konfucianismus, buddhismus a taoismus, jejichž paláce, chrámy a kláštery odrážejí historický a duchovní význam tohoto unikátního místa. Významnou součástí parku je i speciální Akademie, Ziyang Academy, kterou založil neo-konfuciánský filozof Zhu Xi, myslitel, který ovlivnil Čínu na staletí, ze které čerpá i aktuální vláda včele s prezidetnem Xi.

Čajová kultura: Da Hong Pao

Jedním z unikátních aspektů hor Wuyi je jeho čajová kultura, zejména pěstování horského čaje Da Hong Pao. Tento čaj je celosvětově známý svou kvalitou a historickým významem. Staré mateřské stromy Da Hong Pao, které jsou několik století staré, jsou hlavní atrakcí a okolní scénická oblast nabízí návštěvníkům možnost prozkoumat bohaté čajové dědictví regionu.

Text a fota: Jiří Mánek