Svoboda slova je v České republice jedním ze základních pilířů demokracie. Avšak co se stane, když je tato svoboda podrobena zkoušce v reálných situacích? Případ aktivisty Jaroslava Popelky, který byl českou justicí odsouzen za výzvu ke stržení ukrajinské státní vlajky z historické budovy Národního muzea v Praze, nám ukazuje, že i ve svobodné společnosti existují hranice, které by nás měly vést k zamyšlení. Popelka byl za svůj slovní akt nejenom odsouzen, ale také uvězněn. Dne 15. října ČTK informovala, že jeho trest byl ze dvou měsíců nepodmíněného odnětí svobody prodloužen na celý jeden rok (1, 2, 3). Je to skutečně absolutní svoboda slova, nebo existují tendence tuto hodnotu přehodnocovat podle aktuálních potřeb?

Život pod dohledem. Jak si stojí Čína a Česká republika? Máme dvojí metr?

Každá společnost má své limity a pravidla, ale otázkou je, kdo rozhoduje a kde a jak se tyto limity nastaví. Je rozdíl mezi tím, zda někdo podněcuje k násilí, nebo vyjadřuje politický nesouhlas. A právě v tom tkví základní otázka: jakým způsobem se rozhoduje o tom, které projevy jsou tolerovány a které už ne? Čína je některými evropskými i českými politickými autoritami kritizována za přístup ke svobodě projevu. Čína je v Evropě často kriticky představována jako země, která klade důraz na společenskou stabilitu a klid, s tím, že má až příliš pod kontrolou různé formy veřejného vyjadřování. Čínský přístup však vychází z priorit země: zajistit pořádek a harmonii ve společnosti, kde by destabilizující projevy mohly mít závažné důsledky pro celý národ s 1,4 miliardou obyvatel.

V České republice se často oháníme demokracií a svobodou projevu, ale jakmile se objeví hlas, který nevyhovuje našim politickými představiteli prosazovaným normám, i zde dochází k represím. Případ Popelky je ukázkou toho, jak snadno se můžeme přiblížit praxi, kterou tak tvrdě kritizujeme v jiných zemích. Kritici na Západě vidí Čínu jako zemi s potlačováním lidských práv, avšak v drtivé většině tito kritici nikdy v životě v Číně nebyli a neznají skutečné reálie. Často účelově vytrhávají z kontextu.  Čína se přitom na klid ve společnosti dívá se zodpovědností za zemi, která se rozprostírá na území kde z jihu na sever je to 5000 km a ze západu na východ také 5000 km. V takové zemi s rozlohou celé Evropy je hledisko ochrany stability a celospolečenského zájmu evidentní a zdá se být na místě. Kde končí svoboda jednotlivce a začíná odpovědnost vůči společnosti? Vzdálenost z jihu na sever České republiky je 300 km, ze západu na východ 500 km a žije zde něco přes deset milionů obyvatel. To je jako v jednom jediném z mnoha čínských měst. Je vůbec možné z České republiky posuzovat a hodnotit praktiky v jiné zemi?

Co kdyby?

Česká republika se pyšní svou demokratickou tradicí a ochranou svobody slova. Je to jeden z pilířů, na kterých stojí celá západní demokracie. Avšak co se stane, když si uvědomíme, že i zde mohou existovat omezení? Případ Jaroslava Popelky, který byl odsouzen za ústní výzvu ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea, nás přivádí k otázce, zda je česká svoboda slova skutečně neomezená. Popelka, který byl původně potrestán podmíněným trestem, skončil ve vězení poté, co porušil zákaz pobytu v Praze, který mu byl soudně nařízen. Je však správné trestat někoho vězením za to, že vyjádřil nesouhlas s přítomností cizího symbolu na české půdě?

Jak by asi česká justice reagovala, kdyby Popelka vyzýval ke stržení jiné státní vlajky? Například té ruské? Nebo kdyby ji dokonce fyzicky strhl? Byl by jeho čin vnímán českou justicí jinak? Dostal by za stejný akt medaili za statečnost? Jsme opravdu tak demokratickou společností, jak často hlásáme, nebo máme selektivní přístup ke svobodě projevu? Nemáme zde náhodou cenzuru, jakou jsme v moderní době už dlouho nezažili?

A co kdyby tentýž aktivista vyvěsil vlajku, na které by byla ve vaku na mrtvoly vyobrazena podobizna ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského? Podobně jako byla vlajka s vyobrazením podobizny mrtvoly ruského prezidenta Vladimíra Putina, na budově ministerstva vnitra České republiky vedené politikem Vítem Rakušanem? (4) Česká justice vyhodnotila tehdy tento akt tak, že se nejedná o trestný čin. (5) Bylo by toto také považováno za oprávněný politický postoj, kdyby podobnou vlajku ovšem s Volodymyrem Zelenskym vyvěšena aktivistou Popelkou? Nebo by následovaly zcela jiné soudní verdikty a tresty? Jak vysoké? Na tyto otázky nemáme odpovědi, ale nám ukazují, že pojem svobody projevu u nás může být často podmíněn tím, koho právě podporujeme a koho se rozhodneme odsoudit.

Kde leží hranice svobody slova?

Je snadné kritizovat jiné země bez znalosti tamních reálií za jejich přístup k potlačování svobod. Když se ale podíváme blíže na naši evropskou společnost, zjistíme, že zde není situace tak černobílá, jak se uvádí. Jaroslav Popelka nevyvolal žádné násilí, pouze vyjádřil svůj názor. Přesto byl tvrdě uvězněn. Tento případ ukazuje, že i v České republice může existovat tendence omezovat projevy nesouhlasu, které nejsou v souladu s politickým či společenským konsenzem. Když tak činíme, alespoň nekritizujme ostatní, o kterých nic nevíme. Vypadáme pak zbytečně jako hlupáci.

Výzva k zamyšlení

Svoboda projevu je jedním z pilířů demokracie, ale co to znamená v praxi? Měli bychom se ptát, zda dokážeme tolerovat projevy, které jsou v rozporu s našimi vlastními názory, nebo zda se uchýlíme k represím pokaždé, když se objeví někdo, kdo nás provokuje. Jestliže chceme být skutečně demokratickou společností, musíme se naučit přijímat i ty názory, které nám nejsou příjemné. Skutečná demokracie začíná tam, kde končí pohodlná shoda. Přijměme výzvu a zamysleme se nad tím, zda jsme schopni respektovat svobodu projevu i v jejích nejnáročnějších formách. Dokážeme si stát za svými hodnotami, nebo jen vybíráme, komu svoboda slova patří?

(Bohuslav Koller)

Použité zdroje:

1)      Aktivista Popelka má ve vězení strávit jeden rok, soud mu trest prodloužil - Aktuálně.cz (aktualne.cz)

2)      Soud zvýšil aktivistovi Popelkovi trest, za mřížemi má strávit celkem rok — ČT24 — Česká televize (ceskatelevize.cz)

3)      Pokuty a napomenutí. Úřady rozdaly tresty za jarní útok na Národní muzeum - Seznam Zprávy (seznamzpravy.cz)

4)      Politici kritizují vlajku s Putinem ve vaku na mrtvoly - Novinky

5)      Vyvěšení plachty s Putinem na budově ministerstva vnitra nebylo trestné, rozhodla policie. Případ odložila | iROZHLAS - spolehlivé zprávy