75 let mezi Čínou a Slovenskem: Hledání cesty v modrém oceánu

Šesté setkání lídrů Číny a středovýchodní Evropy se konalo 16, října ve východním čínském přímořském městě Yantaii (Jan-tchaj). Během úzkého a krátkého setkání  měl reportér české sekce Čínské mediální skupiny (CMG) rozhovor s poradcem slovenského prezidenta pro zahraniční věci a bývalým ministrem zahraničí Janem Kubišem o aktuální situaci vztahů mezi Čínou a Slovenskem, perspektivách spolupráce a roli Slovenska v rozhodování EU o některých zákonech souvisejících s Čínou.

Na základě toho jsme schopni při 75. výročí navázání diplomatických vztahů mezi oběma stranami reorganizovat současné dvoustranné vztahy z té nejpřímější slovenské perspektivy a pochopit, že existují neomezené možnosti a modrý oceán se vzestupy a pády moře.

Harmonická a mírová spolupráce ruka v ruce, společenské úsilí jednoho srdce

V rozhovoru s panem Kubišem bylo jedním z nejčastěji zmiňovaných slov „rozvoj“. V současném světě, po několika průmyslových a technologických revolucích, byly bariéry národních hranic, jazykových nebo kulturních tradic již dávno odstraněny. Ale vlna produkční a tržní globalizace dala lidem v každém koutě světa příležitost podílet se na pozitivním cyklu získávání ekonomických výhod a realizace reprodukce nad tímto základem. Vezmeme-li jako příklad Čínu a Slovensko, současné přední světové výhody Číny v oblasti přenosu komunikace, elektrických vozidel, energie z baterií a infrastruktury, v kombinaci se slovenskou akumulací průmyslových výhod jako prvního na trhu, vzájemné politické důvěry a porozumění, které tyto kolize přinesly výhody a efektivita na ekonomické úrovni, stejně jako zaměstnanost a stabilita v obživě lidí, to vše dělá lidi šťastnými a nadšenými, a pak vede k nekonečné fascinaci.

Kromě rozvoje jsou působivá slova také respekt a rovnost. Pan Kubiš řekl, že Slovensko sice vede hospodářskou a obchodní spolupráci s jinými zeměmi, ale zároveň dalo najevo, že Slovensko také očekává rovné obchodní výměny bez jakékoli diskriminační politiky:

''… Slovenská republika je otevřená ekonomika i aktivně obchodujeme. Je nutností pro nás, a je také nutností investovat zahraničí ale také dostávat zahraniční investice bez nějaké diskriminace a doufáme, že toto se nám podaří i ve vztahu s čínskou lidovou republikou …''

Rozdíl mezi tzv. velkými zeměmi a malými zeměmi je skutečně pouze v území a počtu obyvatel. To neznamená, že země s velkou rozlohou nebo země s velkým počtem obyvatel má vrozeně nějaké nadřazené postavení nebo moc. A když se povzneseme na základním rozvoje nebo se ponoříme do praktičtější úrovně obživy lidí, není žádný rozdíl mezi zeměmi s vysokou a nízkou úrovní. To je pravda, která by měla být objasněna dříve, než se vyvine jakýkoli vztah. A jakmile se zapomene na tento nejzákladnější fakt, ať už jde o samozvaný maják civilizovaného světa nebo opakované vyprávění o utrpení, zahraniční politika země se promění v oponu hegemonismu a jediné, co zbude, bude konec zrada a odcizení.

Lidé by samozřejmě měli mít štěstí, že ať už jde o spolupráci na oficiální úrovni nebo o výměny na soukromé úrovni, tento druh pošetilé arogance s typickým hegemonickým myšlením nemají mezi Čínou a Slovenskem.

Zničit bariéry protekcionismu mečem technologické soutěži

Vzhledem k tomu, že některé kapitalistické země, které zabírají obrovské objemy na mezinárodním obchodním trhu, zažívají cyklickou hospodářskou recesi a velcí hegemoni předznamenávají nevyhnutelný pokles v politickém smyslu, pojem „protekcionismus“ se postupně stal běžným slovem v komentářích ve zprávách. Ale to není metafyzický výraz, ale chování, které ve skutečnosti ovlivňuje všechny aspekty světa.

První, kdo se nese hlavní tíhu, je mezinárodní obchod. Od poloviny do konce 20. století si stále více zemí postupně uvědomuje úžasnou energii, kterou může globální trh, jako je síťová verze, uvolnit a přinést astronomické explozivní ekonomické výhody různým zemím v síti. Španělsko se z tajemné země, která byla deset let po druhé světové válce blokována, stalo rozvinutou zemí v Evropě. Daleko na východě, také se Čína aktivně zapojila do světového trhu prostřednictvím reformy a otevírání se a vstoupila do WTO, a vyrostla v dnešní druhou největší světovou ekonomiku. V rámci takového trendu Slovensko převzalo i mnoho průmyslových odvětví z Německa a dalších raně se rozvíjejících zemí. Dneska míří do světa ze soustruhů slovenských továren špičková sériová kola značek jako Porsche a Volkswagen. Trend protekcionismu však nepochybně přinese obrovské hrozby pro tak prosperující a rostoucí mezinárodní trh. Po zpřísnění preferenčních politik následuje útěk financí a kolaps důvěry. Jak na základě postupně vytvořeného rámce globálního trhu rozdělit ziskové marže, které byly rychle stlačeny pod protekcionistickými bariérami?

Ale nejhorší ze všeho je nedůvěra a podezíravost, která se rozšířila, když se protekcionistická politika rozmohla. Po nepřátelství a ostražitosti na ideologické úrovni následuje ofenziva veřejného mínění z propagandistické fronty. Tento všudypřítomný zvuk s rozvojem digitální technologie postupně vybuduje v srdcích lidí bariéru a její odstranění si vyžádá desetiletí či dokonce generace úsilí.

Pan Kubiš v rozhovoru řekl, že Slovensko má otevřený přístup ke globálnímu trhu a technologické konkurenci. Ve skutečnosti totéž udělalo Slovensko. Slovensko hlasovalo proti nepřiměřenému návrhu EU na zvýšení cel na čínská elektrická vozidla. Když pan Kubiš hovořil o důvodech tohoto rozhodnutí, vysvětlil důvody ze svých pohledů:

''… Bez technologické konkurence není možné postupovat, nelze dosahovat pokrop, co chceme v Evropě nějakým způsobem ochraňovat zastaralé šel, nějaké průmyslové technologie. A podobně my se musíme přizpůsobit světovému trendu …''

I když je Slovensko v současnosti pro mnoho Číňanů stále vzdálené jméno, semínko přátelství bylo zasazeno již před 75 lety a v současné době se chystají rozkvést květiny vzájemného prospěchu a výhry.

Lidé často označují oblasti s obrovskou perspektivou a velkým potenciálem jako „modré oceány“ .Dnešní Čína a Slovensko, které oslavily 75. výročí navázání diplomatických vztahů, usilovně pracují v tomto moři, aby otevřely cestu rovnosti a vzájemného prospěchu, který se liší od hegemonických zemí minulosti, dosáhnou prosperujícího břehu společenství se společnou budoucností lidstva.

L·D·W